Tisíce Ukrajinců, kteří uprchli před válkou do Evropy, se vracejí do své vlasti. Zatím ale zůstávají na západě země, kam se přemísťují i lidé z východní a jižní části Ukrajiny. Největší západoukrajinské město Lvov tak čelí výzvě, jak všem zajistit bydlení. "Město není koncipováno na statisíce uprchlíků," upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz český generální konzul ve Lvově David Nový.
Ve středu to bude přesně půl roku, co ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazi na Ukrajinu. Češi od té doby projevili obrovskou vlnu solidarity. Organizace, které dobročinné sbírky pořádají, vybraly přes čtyři miliardy korun. Minulý víkend při příležitosti výročí začátku sovětské okupace tisícovky lidí posílaly dary v symbolické výši 1968 korun.
Ruský prezident rozpoutal peklo. Zároveň s ním ale uvedl do pohybu také síly, které mu vzdorují a kterým nakonec podlehne. Nemá na ně.
Do českých škol se podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) přihlásilo 57 tisíc ukrajinských žáků. Oproti původnímu odhadu je to sice méně, přesto je jasné, že v některých lokalitách nebude pro děti z Ukrajiny místo ve třídách. Například v Praze 10 vzniknou adaptační skupiny, kterým se však odborníci i ministerstvo chtěli vyhnout, protože nedokážou dostatečně nahradit standardní výuku.
Chodit do školy bude pro ukrajinské děti od září povinné. Během léta proto mnohé z nich navštěvují kurzy, kde se učí česky a také se snaží navyknout na prostředí českých škol. Například do příměstského tábora na Základní škole Dukelská v Benešově chodí 13 ukrajinských dětí. Některé už se dorozumí, jiné zatím ovládají jen pár slov. "Nemůžu se dočkat, až v září začne výuka," říká jedenáctiletá Máša.
Česko dosud udělilo 403 tisíc víz dočasné ochrany Ukrajincům prchajícím před válkou. Podle Úřadu práce si našlo v zemi práci 74 tisíc z nich. Nejčastěji nastupují na dlouhodobě neobsazené pozice ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví nebo při sezonních pracích. V uplatnění ve své původní profesi jim brání zejména jazyková bariéra.
Správa služeb hlavního města Prahy vyklidila nouzový uprchlický tábor v Malešicích, který se otevřel jako podpora hlavnímu utečeneckému táboru v pražské Troji. Od začátku června tudy prošla více než tisícovka žen s dětmi. Město tábor zakonzervovalo a chce, aby fungoval do konce léta jako záloha, předtím než se úplně zruší.
Pětina ukrajinských středoškoláků se v červnu neúčastnila výuky ani v Česku, ani na dálku. Důvodem je i to, že neumí česky. Ukázal to výzkum společnosti PAQ Research a Sociologického ústavu Akademie věd. Podle sociologa a jednoho z autorů výzkumu Daniela Prokopa je potřeba děti na střední školy dostat. "Dítě, které nedokončí střední školu, stojí stát dva až tři miliony korun," říká v rozhovoru.
Ukrajinský šéfkuchař Yurii Kovryzhenko plánuje v luxusní londýnské čtvrti Chelsea otevřít bistro, v němž zaměstná své krajany, kteří uprchli před válkou. Na menu restaurace Mriya nebudou chybět tradiční ukrajinská jídla, která chce ale Kovryzhenko zároveň kombinovat s prvky mezinárodní kuchyně.
Třetina ukrajinských rodin, které kvůli válce utekly do Česka, již plánuje návrat do své země. Naopak 43 procent určitě nebo spíše počítá s tím, že zde zůstane, ukazuje průzkum PAQ Research. Většina z rodin přiznává, že jejich děti neumí česky vůbec nebo jen základní fráze. Dvě třetiny dětí se zatím vůbec nezačlenily do českých kolektivů, takřka polovina zatím nemá české kamarády.
Lidská mysl je jako ostří nože, otupuje a musí se denně brousit. Brusiči u nás však selhávají.
David Suslík je jedním z lidí, kteří stojí za projektem Vlna pomoci. Ten umožnil a umožňuje, aby se tisíce dobrovolníků mohly co nejlépe organizovat při pomoci lidem. Ať už to bylo v nemocnicích v době epidemie covidu, nebo v posledních měsících při pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. "Není nad to, když přijdete s něčím, co někomu opravdu pomůže," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ještě před třemi měsíci nebylo jisté, zda dívka Julie, která na Ukrajině utrpěla popáleniny třetího stupně na šedesáti procentech těla, přežije. Tehdy ji v kritickém stavu převezli do Česka. Lékaři ji tu několikrát operovali a postupně se i díky rehabilitacím dala natolik dohromady, že nyní po čtvrt roce může nemocnici opustit. Doktoři o tom mluví jako o zázraku.
Pokud chcete pomáhat ukrajinským uprchlíkům, můžete se jako dobrovolníci zapojit prostřednictvím unikátního projektu dobrovolnické pomoci, kterou společně koordinuje nezisková iniciativa Vlna pomoci, Oblastní spolek ČČK Praha 1, organizace Meta, Integrační centrum Praha či Armáda spásy ve spolupráci s Aktuálně.cz. Registraci dobrovolníků lze učinit v mapě níže.
Integrace ukrajinských studentů se podaří, věří ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Školám se podle něj budou hodit zkušenosti z covidového období, kdy musely pružněji reagovat. České školství je ale dlouhodobě na průměrné úrovni, nevyužívá příležitostí a nereaguje na pokrok a změny ve světě, říká v podcastu Index prosperity. Mluvil s ním komentátor Aktuálně.cz David Klimeš.
Policisté nevypátrali, kdo vyrobil fotomontáž, podle které měly dva pražské obchody zakazovat vstup Ukrajincům. Případ proto odložili. Majitel jednoho z obchodů však tvrdí, že kvůli fotografii, která se šířila po internetu, má méně zákazníků než dřív. Oba prodejci od začátku říkají, že proti Ukrajincům nic nemají a žádnou takovou ceduli nikdy nevyvěsili.
Snížení dávek uprchlíkům v přeplněných krajích by bylo protiústavní. Rozhodla o tom rozšířená analýza, kterou na žádost Prahy vypracovali právníci ministerstva vnitra. Rozlišení výše příspěvků podle kapacit krajů dlouhodobě prosazoval primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti). Nyní se s vládou dohodl, že se budou snažit uprchlíky přimět k přesunu z Prahy do regionů jinak.
V Praze se o půlnoci ze středy na čtvrtek uzavře Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU). Primátor Zdeněk Hřib si od toho slibuje, že Ukrajinci začnou přecházet i do jiných krajů, kde jsou ještě volné kapacity. V metropoli je podle něj více uprchlíků, než město dokáže zvládnout. Uzavření centra kritizuje premiér, hejtmani i dobrovolníci, kteří na místě pomáhají.
