Asi 300 tisíc ukrajinských uprchlíků žijících v Evropě se vrací na Ukrajinu, aby šli k lékaři. Podle deníku The New York Times to vyplývá z průzkumu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Někteří Ukrajinci péči ve své rodné zemi považují za lepší a rychlejší. Další stovky tisíc běženců se vrací i z jiných důvodů, například aby viděli své příbuzné.
V Česku se pohyboval novinář s vazbou na ruskou vojenskou rozvědku GRU. Firmy s ruským pozadím se tu snažily vydělat na energetické krizi. Čína stále hlouběji proniká do zdejšího akademického prostředí. Stát v mnoha případech nemá kontrolu nad tím, co se děje v jeho podnicích. Zmíněné a další poznatky uvádí ve středu vydaná výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2022.
Většina dětí ukrajinských uprchlíků už navštěvuje české školy. Přicházet začaly loni koncem zimy, kdy jejich zemi napadlo Rusko. V zapojování do vzdělávacího systému může jít Česko příkladem, přesto děti trápí slabá znalost češtiny, kvůli které je spolužáci mezi sebe neberou. Základní škola Kamenná stezka v Kutné Hoře se musela vypořádat s tím, že má pětinu žáků právě z Ukrajiny. A nejen z ní.
Desetina ukrajinských uprchlíků neví, jestli jejich děti nastoupí po prázdninách do školy. Ukázal to nejnovější průzkum odborníků, kteří rodiny usazené v Česku sledují už od loňska. Tentokrát se společnost PAQ Research a Sociologický ústav Akademie věd zaměřily právě na vzdělávání. Spoluautorka Martina Kavanová pro Aktuálně.cz popsala, jaké problémy české školy v nadcházejícím roce čekají.
Ukrajinští uprchlíci si musí od začátku července zvykat na to, že jim Česko výrazně zpřísnilo podmínky pro pobyt v zemi. Podle dobrovolníka Vojtěcha Vlčka z farnosti Ostrava - Stará Bělá někteří uprchlíci přijdou o ubytování. "Jejich situace se zhoršila. Už se nám ozývají kvůli tomu, že jim hrozí vystěhování," popisuje Vlček.
Většina jeho rodiny se po ruské invazi na Ukrajinu natrvalo usadila nedaleko Brna, kam otec a matka roky jezdili za prací. Čerstvě osmnáctiletý Bohdan však musel zůstat v rodném Užhorodu, kde bez svých blízkých strávil několik měsíců. Všední realitu, kterou tehdy mladý Ukrajinec zažíval, zachytil na intimních momentkách dvaadvacetiletý student Institutu tvůrčí fotografie v Opavě Jakub Joch.
Uprchlíci z Ukrajiny se od července dostanou do potíží, varují nevládní organizace, které jim pomáhají. Změní se podmínky pro bezplatné ubytování nebo vyplácení humanitární dávky. "Ze systému vypadne mnoho lidí, kteří nebudou schopni zajistit si příjem, aby tady mohli důstojně žít," varuje Markéta Hronková, ředitelka organizace La Strada.
Na sociálních sítích se objevilo video, na kterém sedmiletí chlapci pokřikují na ukrajinskou dívku: "Ukrajina je ku*va, Rusko je lepší." Na závěr videa jí jeden z kluků plivne do obličeje. Škola incident vyřešila tak, že si rodiče dětí vše vyříkali a chlapci se omluvili. Na iniciativu Hlas Ukrajiny, která video na internetu rozšířila, se ale teď obracejí i další ukrajinští rodiče.
České školství loni čelilo výzvě, jaká neměla obdoby. Po vypuknutí války do Česka přišly desítky tisíc ukrajinských dětí, které bylo potřeba začlenit do škol. Nadace České spořitelny ve středu večer ocenila několik osobností a projektů, které ukrajinským žákům s integrací pomáhaly. Nadace ceny uděluje každoročně za přínos v oblasti vzdělávání.
Ústavní soud se začal zabývat stížností proti tomu, jak stát vyřizuje žádosti o příspěvek na solidární domácnost. Platbu dostávají lidé za ubytování uprchlíků z Ruskem okupované Ukrajiny. Na počátku stížnosti stál člověk, který si o podporu požádal jinou než vládou nařízenou cestou. Na svou stranu získal soudce, který má na starosti jeho žalobu. Podle něj je způsob vyřizování žádostí protiústavní.
Když nedávno vystupovali někteří členové umělecké ukrajinské školy v Praze s názvem UAkidsSchool na ministerstvu zahraničí, sklidili velký potlesk zahraničních velvyslanců i dalších diplomatů. Školu s uprchlíky vytvořila z ničeho Anastasia Chobotoková, která zemi rovněž opustila, když Rusko v loňském únoru zahájilo útok na Ukrajinu. Nyní do školy dochází sedmdesátka dětí.
Když psala svou knihu, byly chvíle, kdy si lehla na zem a křičela nebo plakala. Tak obtížné bylo pro Irinu Korotyčovou psát o její rodné Ukrajině v době válečné agrese Ruska a popisovat těžké osudy svých přátel i známých. Vytvořila tak knihu, která jako jedna z mála v Česku ukazuje válku ze zcela osobního, ukrajinského pohledu. "Jsem moc ráda, že jsem ji napsala. Věřím, že má smysl," říká.
Přes padesát tisíc dětí, které uprchly před válkou z Ukrajiny, nastoupilo v posledním roce do českých škol. Základních, středních i mateřských. Navzdory původním obavám se jejich zapojování daří, nevznikají izolované skupiny a děti se zlepšují v češtině. Rizika přesto zůstávají, integrace se nedaří hlavně u středoškoláků, ukazují data výzkumné organizace PAQ Research.
Podpora na bydlení pro uprchlíky se od července změní. Půjde jim nově příspěvek na náklady v humanitární dávce. Započitatelné částky stanoví vláda v nařízení. Podpora by měla putovat do bytů, které lidem s dočasnou ochranou nabídnou majitelé. Stát toto bydlení začíná od úterý evidovat. Vlastníci ho mohou zapsat do registru. Dosavadní solidární příspěvek se přestane na konci června vyplácet.
Ministerstvo dopravy připravuje registr aut s ukrajinskou poznávací značkou. Má propojit lidi s dočasnou ochranou s konkrétními auty, což úřadům usnadní případné doručování pokut. Registr by měl začít fungovat ve druhé polovině letošního roku. Informují o tom pondělní Lidové noviny. V Česku jezdí zhruba 38 tisíc aut s ukrajinskou značkou.
V půlce března uplynul rok od doby, kdy se 37letá Olga Žmurko vypravila autem z Ukrajiny do bezpečnější části Evropy. Socioložka a výzkumnice našla dočasný domov v Brně, kde jí v začátcích pomáhali čeští dobrovolníci. I díky nim sehnala bydlení, práci v oboru i nové přátele. Začala také studovat a učit na Masarykově univerzitě. Do Kyjeva se chce vrátit, jakmile to bude možné.
