Proč velká část lidí neví, že stát jim zatím poslal na 590 miliard korun, zatímco na Ukrajince jich neposkytl ani celých 20? Odpověď je banální – kabinet neumí s veřejností komunikovat. Nebrání se aktivně dezinformacím.
Nyní je pro mě nejpodstatnější, aby nový prezident zvolil mým nástupcem člověka, který zaručí kontinuitu směřování Ústavního soudu, říká jeho předseda Pavel Rychetský v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Poté ze svého postu po dvaceti letech odejde. A jak v rozhovoru nepřímo přiznává, přeje si, aby jeho nástupce nevybíral jako prezident Andrej Babiš.
Ve školství schází miliarda a sto milionů korun. To je 2700 celoročních plných úvazků pro asistenty pedagogů. A taky cena, kterou stát zaplatí za pouhé čtyři kilometry dálnice...
Do českých škol nastoupilo v září 67 tisíc dětí ukrajinských uprchlíků. Školy teď řeší, jak je začlenit mezi české žáky, jak jim pomoci zvládat výuku a vycházet se spolužáky. Základní škola v Krnově vymyslela systém, který počítá i se zapojením rodičů jako asistentů pedagoga. Postup popsal ředitel školy na konferenci Lepší škola pořádané společností EDUin druhý listopadový čtvrtek.
Vláda nám nijak nepomáhá při zdražování, platíme za drahé energie, a politici místo toho dávají peníze Ukrajincům, stěžují si účastníci protivládních protestů. S demonstracemi proti kabinetu Petra Fialy z ODS souhlasí pětina Čechů, ukázal čerstvý průzkum agentury STEM/MARK. Většina lidí si navíc myslí, že ministři nedostatečně informují o krocích, které v současné celoevropské krizi chystají.
„Na další vlnu uprchlíků není vláda připravená. O jejich integraci se zatím mluvit nedá, jde spíš o spolužití. Šíří se tu nepravdy, že zneužívají dávky. Většina z nich přitom pracuje,” říká ředitelka Migračního konsorcia Andrea Krchová. „To, co děláme pro uprchlíky, děláme i pro nás. Když legislativní opatření povedou k flexibilnějším úvazkům, pomůže to i českým ženám a dětem,” dodává.
Předseda ANO to má vlastně strašně těžké. Nemůže se stát přímým putinovcem, ale poveze se na proruské vlně. Na odporu k Fialově vládě, na odporu k Evropské unii.
Posměchy, plivání do sešitu a ruská hymna o přestávkách. Ukrajinské děti na některých českých školách šikanují jejich spolužáci. Na problém upozornil na sociálních sítích starosta obce Tetín Matěj Hlavatý (STAN), podle kterého je takových příběhů mnoho, některé dokonce zacházejí i do fyzické šikany. Podle expertů se však nejedná o nenávist dětí, ale jejich rodičů, kteří to na ně přenáší.
Příznaky vážnější deprese nebo úzkostí mají uprchlíci z Ukrajiny čtyřikrát častěji než běžná česká populace. Aktuální výzkum ukazuje, jak se na psychickém zdraví odráží válečná traumata i problémy života v Česku. "Potíže mají například ti s horší znalostí češtiny," upozorňují autoři výzkumu. Odbornou pomoc by potřebovalo až 75 tisíc běženců, vyhledalo ji však jen pět tisíc z nich.
Dezinformátoři s anticovidovou a proruskou agendou Patrik Tušl a Tomáš Čermák čekají ve vazbě, až s nimi začne hlavní líčení. Státní zástupce je minulý týden obžaloval kvůli šíření nenávisti vůči Ukrajincům, kteří do Česka uprchli před ruskou invazí. Jak zjistilo Aktuálně.cz, v případě pravomocného rozsudku by mohli za mřížemi rovnou zůstat. Státní zástupce pro ně navrhuje nepodmíněný trest.
Za mřížemi podle zjištění Aktuálně.cz skončil muž, který pod vlivem alkoholu podněcoval nenávist vůči Ukrajincům. Jde o dosud nejtvrdší trest související s projevem týkajícím se lidí prchajících před ruskou invazí. Incident se odehrál ve Vraném nad Vltavou poblíž Prahy. Pachatel tam na oslavě narozenin vyhrožoval přítomným kvůli údajné podpoře ukrajinských uprchlíků.
Bez poskytnutých humanitárních dávek a podpory bydlení by 84 procent Ukrajinců, kteří uprchli do Česka před ruskou invazí, trpělo chudobou. Tři pětiny uprchlíků trpí těžkým materiálním nedostatkem. Například 89 procent nich si nemůže dovolit nečekaný výdaj 13 tisíc korun a 36 procent si nemůže dovolit mít dva páry bot pro každého člena domácnosti. Ukázal to průzkum organizace PAQ Research.
Část lidí u nás tvrdí, že v žádné rozhodně nejsme, nikdo nám ji nevyhlásil, armády na našem území nebojují. Fakticky ji proti nám však Rusko vede už celé roky. A od 24. února 2022 velmi intenzivně.
Válka na Ukrajině částečně změnila postoj Čechů k uprchlíkům, podle Evropské komise je však stále spíše negativní. Protože jsou uprchlíci dlouhodobě oblíbeným tématem dezinformátorů, Google spouští v Česku kampaň, která má pomoci protiimigrační nálady oslabit. Poběží čtyři týdny a chce Čechům přiblížit některé techniky manipulátorů, se kterými se setkávají na sociálních sítích.
Většina české společnosti se považuje za milovníky přírody a klimatickou změnu nepopírá. Řešit by ji ale podle nich měla především vláda, a to ideálně hned či v blízké době. Ohledně konkrétních opatření však lidem chybí přesnější informace. Podporují dotace či čtyřdenní pracovní týden, vadily by jim příspěvky na elektroauta či uhelná daň. Vyplývá to z výzkumu, jenž zpracovaly STEM a Institut 2050.
Když lidé utíkající před válkou dělají hůře kvalifikovanou práci, než na jakou stačí, tratí na tom úplně všichni. Republika tím zbytečně přichází o daně z lépe placených zaměstnání a jen cementuje své postavení země levné práce.
Přestože je v Česku zhruba 25 tisíc ukrajinských dětí ve středoškolském věku uprchlých z válčící země, na školy jich nastoupila jen malá část. Neumí jazyk, chybí jim informace nebo se chtějí vrátit na Ukrajinu. Pokud do škol chodit nebudou, hrozí, že se místo přínosu stanou pro společnost zátěží, která vyjde na miliony korun.
Bývalý kandidát za SPD Tomia Okamury a později Volný blok se přiznal k tomu, že ve videu podněcoval k násilí vůči poslancům a senátorům. Dostane za to podmíněný trest a pokutu. Muže vyšetřovala Národní centrála proti organizovanému zločinu. V minulosti byl také souzen pro vraždu svého strýce, soud ho však pravomocně očistil.
Zajít na zvláštní pobočku úřadu práce v pražských Holešovicích představovalo pro ukrajinské uprchlíky žádající o humanitární dávku nutnost vyhradit si až několik hodin času. Tisíce Ukrajinců zde odbavovalo jen několik málo úředníků. Dlouhé fronty hlídala bezpečnostní agentura, na jejíž chování si stěžovaly neziskové organizace i sami Ukrajinci. Úřad práce nyní zareagoval a fronty zmizely.
Ministrovi průmyslu Jozefu Síkelovi (za STAN) se zřejmě podařilo na zimu vyjednat dostatek plynu, ale kdo o tom ví? Je to vůbec jisté? A jak to bude s pomocí firmám, které nemají na energie a hrozí jim krach?
