Uprchlíci, kteří zůstávají ve stanovém městečku v centru Brna, jsou bez jídla, spí na zemi a voda dodaná magistrátem není pitná, kritizují dobrovolníci vedení města. To se však hájí tím, že stanové městečko neslouží k dlouhodobému ubytování, přičemž většina ukrajinských Romů nevyužila bydlení, které jim nabídlo asistenční centrum po uprchlíky na brněnském výstavišti.
Přestože se blíží prázdniny a dovolené, politici a úředníci mající na starosti integraci ukrajinských uprchlíků by s volnem počítat neměli. Řada lidí, kteří běžencům pomáhají, varuje, že pomoc začíná drhnout a stát by měl v integraci přidat, jinak nastanou vážné problémy. Je například nutné zjistit, kde kolik uprchlíků v zemi je, a část z nich rozmístit mimo Prahu.
Po více než sto dnech od začátku ruské invaze našlo v Česku útočiště kolem 300 tisíc Ukrajinců. Několik desítek z nich, kterým poskytuje ubytování charitativní organizace Dům Dobra, v neděli na pár hodin zapomnělo na válku, když je přijela navštívit známá ukrajinská raperka Alyona Alyona. Podívejte se, jak kulturní akce pro uprchlíky vypadala.
Ministři vnitra a zahraničí - Rakušan a Lipavský - trvají na tom, že vstup do země teď máme povolovat Rusům a Bělorusům jen výjimečně. A jen těm, kteří jsou pečlivě prověřeni. Nelze, než souhlasit.
Ve středu začaly na základních školách zápisy ukrajinských dětí do prvních tříd. Od září začne i pro ně platit povinná školní docházka. Školy ve velkých městech, jako je Praha nebo Brno, je však nezvládnou pojmout. Odborníci proto hovoří o nutnosti přerozdělit uprchlíky do všech krajů. Ministerstvo školství chce také školy nechat nadále zřizovat zvláštní třídy pro ukrajinské děti.
Praha uzavře k 15. červnu centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech, oznámil dnes primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Důvodem je přetíženost hlavního města a chybějící systém přesunu prchajících před válkou do méně vytížených krajů. Někteří hejtmani záměr kritizují. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se i tak zvládne Česko o uprchlíky postarat.
Obyvatelé Donbasu prchající do Lvova popsali reportérům drsné podmínky v těžce ostřelovaném regionu. Většina z oslovených s útěkem váhala a nechtěla opustit svá rodná města. Nakonec je ale vyhnalo sílící bombardování a neustálý strach. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa z nádraží ve Lvově na západě Ukrajiny.
Ukrajinská uprchlice, která kvůli ruské invazi musela opustit Kyjev a přestěhovat se do Velké Británie, nemůže najít azyl odpovídající jejím stravovacím návykům. Oksana Kopanitsyna je veganka a soužití s lidmi, kteří jedí maso, jí podle jejích slov způsobuje psychickou újmu.
V úterý končí humanitární pomoc pro uprchlíky na hlavním nádraží v Praze. Převážně romské rodiny tam naposledy přespí v přistaveném vlaku, ve středu se přemístí do nově postaveného stanového městečka v Malešicích. Místo tam je pro 150 lidí. "Očekáváme, že se stany zaplní do několika hodin a další, kdo do Česka přijedou, se do nich nevejdou," varuje dobrovolník Tibor pomáhající na nádraží.
Jsou to tři měsíce, co se 37leté Olze Žmurko od základu změnil život, stejně jako miliony dalších Ukrajinců uprchla před válkou ze své země. Socioložka a výzkumnice našla dočasný domov v Brně, kde díky pomoci místních dobrovolníků získala práci v oboru. Česko ani moravské město přitom vůbec neznala. Nyní se v bezpečí snaží znovu postavit na nohy a pomáhat své zemi alespoň na dálku.
Japonsko zavede pobídky pro podniky, které zaměstnají ukrajinské utečence. Na jednoho zaměstnance firma může získat až 600 tisíc jenů (109 tisíc korun). Podle agentury Kjódó to oznámilo japonské ministerstvo práce. Opatření vstoupí v platnost v pondělí, peníze vláda uvolní z existujících grantových programů.
Hlasy loutek, zpěv a hra na kytaru i housle. To vše se již několik dnů denně ozývá z haly za prvním nástupištěm Hlavního nádraží. Umělci pod hlavičkou #kulturunezastavis tu přinášejí radost lidem, kteří čekají na zprávy o svém dalším osudu. Jejich snahu podpořit uprchlíky fotografoval reportér Lukáš Bíba.
Od příštího školního roku budou muset na české základní školy povinně chodit také děti ukrajinských uprchlíků. Pro školství to může představovat stejný nápor, jako kdyby najednou nastoupilo dvakrát více prvňáků, než bylo dosud obvyklé. Školy v některých regionech jsou však už nyní plné. Jedním z možných řešení je svoz dětí do jiných oblastí.
Do Česka by měli brzy dorazit unijní experti na vyřizování ukrajinských žádostí o legální pobyt na území EU, jak jim ho sedmadvacítka přiznala. Půjde o lidi a materiální podporu od Evropské agentury pro otázky azylu (EUAA), kterou Česko požádalo o pomoc kvůli přílivu uprchlíků. Od počátku ruské invaze k nám zamířilo 350 tisíc Ukrajinců a okolo 200 tisíc tu podle odhadů úřadů zůstává.
