Původně to vypadalo jako sen, který se nemůže nikdy splnit. Jednadvacetiletá Iryna Ryhanová si po útěku z Ukrajiny přála otevřít si v Česku pizzerii. Neměla ale pec, prostory, vybavení ani peníze. Jenže její přání se začíná plnit. S pomocí českých kamarádek si v Litomyšli pronajala prostory a sehnala peníze. Vyhráno ale ještě nemá.
Rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstávají v Česku statisíce uprchlíků, mezi nimiž výrazně převládají ženy. Ony samy i organizace, které jim pomáhají, upozorňují na přetrvávající problémy. Pro mnohé je složité najít práci, dostupné bydlení nebo školku pro své děti. Stěžují si také na neuznávání vzdělání nebo jazykovou bariéru kvůli nedostatku kurzů češtiny. Stát slibuje, že pomoc zlepší.
V Česku přibývá lidí, kteří trpí odolnou formou tuberkulózy. Běžné léky proti ní nezabírají a trvá i dva roky, než se pacient z nemoci dostane. V roce 2021 tuto formu mělo deset lidí, loni jich už bylo 19. Jediné zařízení, které se o tyto pacienty stará, už naráží na svou kapacitu. Lékaři proto žádají budování dalších center. Zároveň ale uklidňují, že běžný člověk se téměř nemůže nakazit.
Stát hledá způsoby, jak uprchlíkům umožnit přístup k většímu množství kurzů češtiny, stejně jako k lepšímu zaměstnání a důstojnému bydlení, slibuje nedávno jmenovaná koordinátorka pro integraci a adaptaci válečných uprchlíků Klára Šimáčková Laurenčíková. "Ale je před námi mnoho úkolů. Teprve za rok, dva, tři budeme schopni vyhodnotit, jestli jsme to zvládli," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V Litomyšli našlo svůj nový dočasný domov mnoho lidí z Ukrajiny, kteří uprchli před válkou. Matkám s dětmi ve městě pomáhá několik místních žen, které se scházejí v rodinném centru. S Ukrajinkami se setkávají, radí jim, zpívají spolu, učí je česky a pořádají pro ně sbírky. Nyní se snaží převézt z Ukrajiny dvě děti, kterým zemřeli rodiče při ruském útoku na jejich dům.
Když se v Česku začalo mluvit o přijetí 50 syrských sirotků z řeckých uprchlických táborů, postavil se za ně nečekaný hrdina. K jejich přemístění do západní Evropy přispěl řidič kamionu a poloviční Rom Jaroslav Miko. Jeho neúnavný boj za práva menšin zachytil v dokumentu More Miko režisér Robin Kvapil. Ve společném rozhovoru vysvětlují, proč pořád doufají, že se k dětem přihlásí i česká vláda.
Přesně před rokem, 3. března 2022, přišla psycholožka Larysa Kremenčutská do Česka. Byla jednou z 490 tisíců Ukrajinců, kteří sem uprchli před válkou. Útočiště našla nedaleko Českých Budějovic, u jedné ze svých dcer žijících v Česku delší dobu. Manžel zůstal na frontě, rok o něm neslyšela. Neví, zda je naživu. I přes své starosti pomáhá ukrajinským dětem vyrovnat se s válečnými traumaty.
Můžete mít tisíc výhrad k Západu, k USA, Británii, dalším zemím, k vlastní vládě, ale je jasné, že demokratické země hájí svobodu. A je jasné, že svoji vlastní svobodu hájí Ukrajina.
Jsme západní stát, 33 let po pádu komunismu, ale nedokázali jsme vyřešit základní problém, jakým je sociální bydlení. Neustále je odsouván, odkládán, v době krize pak už je pozdě.
Utekli před válkou, získali azyl v Česku a začali pracovat. Zatímco na Ukrajině ale dělali vedoucí nebo specialisty, v novém útočišti vykonávají hlavně manuální a pomocné práce. Přestože si práci v Česku našla více než polovina z ekonomicky aktivních uprchlíků, kvůli nízkým výplatám je 50 procent příchozích pod hranicí příjmové chudoby, uvádí studie společnosti PAQ Research.
Válka v napadené zemi ustane, když se nezlomíme, neunavíme. Když na ni nezapomeneme, budeme jí dál maximálně pomáhat a dál přijímat a podporovat její uprchlíky.
Je třeba stát za Kyjevem stále silněji a se stále větším odhodláním. Dál ze všech sil pomáhat ukrajinským uprchlíkům, kteří už nám to dnes ostatně začínají vracet.
Jedni přišli jako váleční uprchlíci, další v Česku pracují už dlouho. Teď budou ukrajinští lékaři a zdravotní sestry trávit Vánoce daleko od svých blízkých a své země, která se od února brání ruské agresi. Řada z nich bude přes svátky sloužit v nemocnicích. Svým angažmá pomáhají vyřešit nedostatek lékařů a sester, nově příchozí se snaží naučit česky. Aktuálně.cz oslovilo některé z nich.
Stovky tisíc Ukrajinců, kteří uprchli před válkou do Česka, zažijí letos jiné, pravděpodobně smutnější Vánoce. Reportéři Aktuálně.cz se vyrazili podívat, jak je v Praze bude slavit paní Olha Grišanovičová se dvěma syny. Jedenáctiletí bratři věří, že jim Děda Mráz nadělí velké dárky. Jenže rodina na ně nemá, v Česku žije skromně. Stromek dostala darem, místo ve stojanu stojí v kbelíku opřený o zeď.
Krajský soud v Praze potvrdil Patriku Tušlovi desetiměsíční vězení za nenávistné výroky o Ukrajincích v nahrávce na sociálních sítích. Tomáši Čermákovi zmírnil prvoinstanční verdikt, podle kterého měl strávit půl roku za mřížemi. Uložil mu desetiměsíční podmíněný trest. Muži se podle soudů dopustili trestných činů hanobení národa a podněcování k nenávisti.
Když se herec Daniel Krejčík se svým partnerem Matějem Stropnickým stěhoval na zámek v Osečanech, doufal, že si tam nacvičí roli pohádkového prince. Jak ale glosuje ve své knize Nadělení, zchátralá památka z něj nakonec udělala spíš čeledína než šlechtice. V rozhovoru mluví také o tom, jak změnil pohled svých rodičů na homosexuály a proč se na jevišti snaží léčit duše, i když ji sám mívá sedřenou.
Přínosem pro naši zemi nejsou zbabělí, Babišem ochočení, nesvéprávní poslanci ANO a pro Rusko nepokrytě pracující poslanci SPD.
Zatím se nemůžeme naplno věnovat tomu, kvůli čemu jsme šli do vlády, přiznává premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Aktuálně.cz po prvním roce ve funkci. Slibuje, že vláda sepíše vizi Česka pro příštích deset let a začne s reformami. Uznává také, že se Čechům nyní vede hůře. "Lidé si ale dobře uvědomují, že základním zdrojem problémů je ruská agrese na Ukrajině," podotýká a slibuje cílenější pomoc.
Proč velká část lidí neví, že stát jim zatím poslal na 590 miliard korun, zatímco na Ukrajince jich neposkytl ani celých 20? Odpověď je banální – kabinet neumí s veřejností komunikovat. Nebrání se aktivně dezinformacím.
