Kocour Štěpán, který se na Instagramu řadí mezi ukrajinské zvířecí celebrity, je poprvé u moře. Se svou paničkou Annou k němu prchli poté, co se ruští vojáci ve městě Charkov nebezpečně přiblížili k jejich domovu a bombardovali sousední paneláky, vyhodili elektřinu a přinutili je ukrývat se několik dní ve sklepě.
„Když se podíváme na trh práce a blahobyt v České republice, tak pokud zaměstnávání válečných uprchlíků nějak tragicky nepokazíme, bude pro nás jednoznačně prospěšné,” říká ekonom Vít Hradil. „Nepůjde to ale hned. V krátkodobém horizontu pro nás budou nákladem, musíme jim poskytnout podporu. Nicméně jde o investici, která se úžasně navrátí, i kdyby měla jít do desítek miliard,” dodává.
Válka na Ukrajině dopadá na osudy milionů lidí, statisíce jich utíkají z domova, mnohdy nemají vůbec nic, jdou do neznáma. A obyvatelé malé moravské vesnice mohou v jejich nynějším životě sehrát klíčovou roli. Skupina žen a dětí z Ukrajiny skončila v obci Blatnička. Majitelé penzionu a místní lidé se jim snaží maximálně pomáhat. "Cítíme se tady jako doma, jsou tady dobří lidé," říkají ženy.
Desítky let se u nás mluví a píše o tom, že chybí zákon, který by komplexně řešil sociální bydlení. Stále ho nemáme.
V Česku je nyní podle úřadů a mobilních operátorů zhruba 270 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Řada z nich je však zcela bez prostředků, protože peníze, které si s sebou přivezli, nikdo nechce. Ukrajinské hřivny jsou v době válečného konfliktu rizikové a české banky od nich dávají ruce pryč. Vyčkávají, zda za ně tlak veřejnosti a výzvy k pomoci uprchlíkům vyřeší Evropská centrální banka.
Čechy pozval na ukrajinskou Volyň ruský car Alexandr II. po roce 1870. Do staré vlasti se vraceli v několika vlnách: s 1. čs. armádním sborem po druhé světové válce a pak ještě v několika dalších vlnách, po výbuchu reaktoru černobylské jaderné elektrárny či pádu komunismu.
Až válka skončí, část Ukrajinců se vrátí, ale část u nás jistě zůstane. Stejně jako uprchlí Bělorusové a Rusové. Stáváme se pestřejší společností, což nám jistě prospěje.
Do českých škol nastoupily už stovky ukrajinských dětí. Ředitelé škol a učitelé upozorňují, že na jejich integraci potřebují především více peněz, ať už na školní psychology a pedagogy, nebo na pořízení pomůcek. Vznikají také jednotřídky, kde se ukrajinské děti učí v mateřském jazyce. O takové vzdělávání projevilo zájem už 4000 dětí.
Hosty vysílání jsou podnikatel Dalibor Dědek, dobrovolnice Viktoriya Lysak Ovsianniková, Daniel Hůle z Člověka v tísni a herečka Sandra Sandeva.
Přes pět milionů lidí uprchlo z Ukrajiny od začátku ruské invaze koncem února. Uvádí to Úřad vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky. Nejvíce lidí odešlo do Polska, Německa a Česka. Přes milion lidí skončilo také v Rusku, často nedobrovolně. Část Ukrajinců se do země vrátila.
Kvůli neznalosti jazyka mají lidé z Ukrajiny problém najít si práci, ptají se proto po kurzech češtiny. Výuku češtiny nabízejí cizincům převážně jazykové školy a integrační centra, často ale mají plnou kapacitu a pro nové studenty tak nemají místo. Přestože ukrajinština i čeština patři mezi slovanské jazyky, liší se gramatikou i písmem. Základy češtiny se lze podle lingvistky naučit asi za rok.
Umět pomáhat sobě i druhým je přesně to, co by škola měla učit. Děti by se měly mnohem víc seznamovat s významem a podstatou lidských práv, aby věděly, na co mají nárok a co je ohrožuje.
Život v zajetých kolejích rodiny Burianových narušila válka na Ukrajině. Manželé se dvěma dětmi se ve svém prvorepublikovém mlýně na Prostějovsku rozhodli poskytovat azyl lidem prchajícím do Česka. Většinu svého volného času teď tráví na úřadech, kde cizincům pomáhají shánět práci nebo místo ve školách. "Snažíme se lidem přechodně pomoct, než se rozkoukají a rozmyslí co dál," říkají.
Ministerstvo práce a sociálních věcí od pondělí spouští zkušební provoz nové aplikace, přes kterou mohou Ukrajinci požádat o humanitární dávku ve výši pět tisíc korun. Na konci týdne by uprchlíci, kteří mají pas a český bankovní účet, mohli peníze dostat bez jakékoliv návštěvy úřadu. V uplynulých dnech se na úřadech práce kvůli množství příchozích tvořily až několikahodinové fronty.
Válka na Ukrajině děsí tím, jak i v nás, kteří ji pozorujeme zdrcující většinou prostřednictvím médií, probouzí běsy a jak si na ty běsy snadno a rychle zvykáme.
Do Česka od začátku ruské invaze na Ukrajině přišlo už 270 tisíc uprchlíků. Mnozí z nich budou kromě bydlení a práce potřebovat taky pomoc psychologů, protože mohou v nadcházejících měsících čelit posttraumatické stresové poruše. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví proto nyní ženám, dětem i mužům z Ukrajiny nabízejí přednostní konzultace.
Za schvalování ruské invaze na Ukrajinu policie obvinila dva lidi. První vyhrožoval, že zapálí školu s ukrajinskými uprchlíky v Čelákovicích, druhý údajně namaloval symbol ruské agrese na zeď domu v Terezíně, v němž nyní uprchlíci žijí. Policie prověřuje dalších asi 30 případů.
Pracovaly spolu v kyjevské vojenské nemocnici, ale takřka se neznaly. Během několika měsíců spolu prohodily jen pár slov. Ruská invaze na Ukrajinu ale Mariu s Olgou sblížila. Utíkaly spolu ze své vlasti, a ačkoliv každá mířila do jiné země, nakonec spolu bydlí v jednom bytě v Praze, ve kterém nyní reportérce Aktuálně.cz vypráví o svém útěku z vlasti.
„Solidarita bude časem opadávat, dlouhodobější práce na integraci tomu nepomůže. Čím déle konflikt trvá, tím víc se potřeby lidí prohlubují. Běžný člověk si pod pojmem uprchlík nepředstaví člověka, jako je on. Ukrajina je ale normální evropský stát, lidé tam fungovali stejně. Utíkají z války, ale vypadají pořád stejně. Více zranitelné vrstvy teprve přijdou,” říká Kateřina Velíšková.
