Ženy tvoří 90 procent dospělých prchajících z Ukrajiny. Tíživá situace láká podvodníky, kteří se na nich snaží přiživit. "Vozí je do špinavých privátů a nutí k prostituci," říká Zdeňka Pecharová ze Spolku pro ochranu žen, který se zabývá sociálně motivovanou prostitucí. "Kuplíř v Česku ženy nemusí příliš nutit, přicházejí samy, protože potřebují peníze. Své pasáky kryjí," popisuje pro Aktuálně.cz.
"Hrady a zámky mohou nejen pořádat prohlídky, ale když je potřeba, mohou pomoci i jinak," myslí si mladý kastelán Tomáš Kořínek ze zámku v Opočně. Ve zdejší památce se rozhodl ubytovat ukrajinskou rodinu z Charkova. Pomohl jí se školou i prací. "Měli jsme budoucnost, plány, teď nemáme nic," posteskne si v jednu chvíli matka Tetiana. Pak ale vyrazí s dcerou na pracovní pohovor.
Východ Moravy sice patří k místům s nejmenším množstvím uprchlíků, ale i tady tisíce z nich našly domov. Mezi půldruhou tisícovku lidí, kteří přišli z Ukrajiny na Uherskohradišťsko, se řadí i rodina, jež se přímo setkala s ruskými vojáky. "Když přišli do mého domu, řekla jsem jim, že jsme je nezvali, ať odejdou," svěřuje se dvaasedmdesátiletá Ludmila, která do Česka přijela s dcerou a vnoučaty.
Helena Langšádlová (TOP 09) patří ve vládě k těm, kteří před Ruskem už léta varují. Byla u založení spolku Přátelé svobodného Ruska a iniciovala vznik komise proti hybridním hrozbám. "Jsem skeptická k tomu, že by Rusko mohlo jít v nejbližších letech demokratickou cestou. Musíme ještě více bojovat proti dezinformacím," říká ministryně pro vědu, výzkum a inovace v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Na zhruba 31 obyvatel v Česku již připadá jeden člověk z Ukrajiny, který utekl před ruskou agresí a už si u nás vyřídil vízum. Ministerstvo vnitra eviduje více než 340 tisíc uprchlíků, přičemž drtivou většinou jde o ženy a děti. Mužů v produktivním věku je mezi nimi zhruba 56 tisíc. Ačkoliv nejvíce uprchlíků, takřka čtvrtina, se hlásí v Praze, na počet obyvatel je v čele statistik Plzeň.
Orgie hrdosti se po letech studu za nejvyšší představitele dá lidsky pochopit, pro dlouhodobě frustrované politické společenství, jakým je to české, ale může být nakonec škodlivá.
Ministerstvo zdravotnictví našlo způsob, jak v Česku mohou začít okamžitě pracovat zdravotní sestry i lékaři z Ukrajiny. Nejdříve nastoupí na tříměsíční až roční stáž. Když poté složí zkoušky, mohou zůstat natrvalo. Důležité podle resortu je, aby se Ukrajinci naučili česky, není to však podmínkou nástupu. Právě kvůli jazykové bariéře nyní zdravotníci často pracují na méně kvalifikovaných pozicích.
Den za dnem jim máme být vděčni víc a víc. Nezapomeňme, že Putin je „butcher“, řezník, který by s chutí vrazil nůž i do nás. Denně si to ráno i večer opakujme, denně se za Ukrajinu a její vítězství pokorně modleme.
Uprchlická vlna z Ukrajiny dává českým podnikům šanci obsadit pracovní místa, kde lidé chybí. Dosud byli Ukrajinci především levnou pracovní silou, průměrně brali 28 tisíc korun, republikový průměr byl přitom více než 37 tisíc. Teď se ale o práci ucházejí i ti, kdo mají vyšší vzdělání či kvalifikaci. Podle expertů by jim měl stát zjednodušit uznávání diplomů a vytvořit místa ve školách pro děti.
Jednatřicetileté Alině Beskrovnové se s matkou před několika dny podařilo uprchnout z obléhaného Mariupolu do Polska. V rozhovoru pro agenturu Associated Press označila situaci v přístavním ukrajinském městě za “humanitární krizi”. Podle jejího svědectví tam nefungují telefonní služby a lidé žijí ve sklepích bez pitné vody, plynu, elektřiny a topení. "Je to masová vražda v režii Rusů," uvedla.
Úředníci společně s bankéři hledají způsoby, jak co nejvíce usnadnit uprchlíkům z Ukrajiny založení bankovního účtu, který je klíčový pro jejich život v Česku. Uprchlík s účtem navíc nemusí chodit pro sociální dávky na úřady práce, před kterými se tvoří fronty. Podle posledních informací má bankovní konto přibližně čtvrtina uprchlíků, tedy kolem 70 tisíc z nich.
Český stát a společnost dělá pro podporu Ukrajiny všechno možné, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Podle něj se vztah Čechů k jeho zemi po válce proměnil k lepšímu, Ukrajinci si totiž vydobyli respekt mimo jiné tím, že v boji s Ruskem umírají s evropskou vlajkou v ruce. A i pro Ukrajince se Česko stává jednou z nejpřátelštějších zemí světa.
Do Česka uprchlo před válkou už tři sta tisíc lidí. Mezi nimi i čtyřiatřicetiletá Anna Aljeksjejevová, která na Ukrajině vyráběla a prodávala marmelády. V Praze by se k tomu ráda vrátila, nejdřív však potřebuje najít stálé bydlení, práci a naučit se česky. Především je ráda, že je v bezpečí. "Všichni se ale cítíme provinile, že jsme odešli a naši příbuzní zůstali na Ukrajině," popisuje.
Hraje v Národním divadle, má za sebou hlavní roli v muzikálu Lazarus i spoluúčast na scénáři představení Bezruký Frantík. Letos ho ve Zlaté kapličce čeká Shakespeare a na Kampě zase inscenace o Martě Kubišové. Přesto Igoru Orozovičovi divadlo nestačilo a s autorskými písněmi vyráží na hudební turné. V rozhovoru mluví o cestách mimo západní civilizaci, environmentálním žalu i srbských kořenech.
„Nejhorší to bylo v Buče, žili tam s mrtvými v krytech, humanitární koridor selhal. Na autobusy marně čekaly tisíce lidí. To, co se tam děje přes noc, se nedá popsat. Křičí ze spaní. I když jsou ve Lvově, nemůžou vypnout. Řeší osudy svých blízkých tak dlouho, dokud nedostanou zprávu, že už není na koho čekat,” popisuje tragické příběhy z Ukrajiny redaktorka Respektu Ivana Svobodová.
Pražským asistenčním centrem pro pomoc uprchlíkům prošlo již přes padesát tisíc Ukrajinců. V Kongresovém centru jim pomáhají i Klára Koutníková a Jan Remeš, psychologové z řad pražských hasičů. Lidé, kteří několik dní nespali a mají za sebou dlouhou cestu, podle nich mohou přemýšlet zkratkovitě. Potřebují hlavně uklidnit a odpočinout si.
V pražském Kongresovém centru našlo pomoc už přes padesát tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Dobrovolníci i profesionálové denně vyřídí vše potřebné pro jeden až dva tisíce lidí. Centrum bude v nynějších prostorách fungovat do 14. dubna, podívejte se tam ve fotoreportáži Aktuálně.cz.
Bohdan sní o kariéře kriminologa, Sonja je zaskočená širokou nabídkou sladkostí, Jehor chce hrát profesionální fotbal. Kongresové centrum na Vyšehradě a hlavní nádraží jsou místy, kam i po měsíci od začátku ruské invaze přijíždějí denně stovky válečných utečenců z Ukrajiny. Polovinu z nich tvoří děti. Reportérka Aktuálně.cz mluvila s nově příchozími ukrajinskými dětmi o tom, jaké mají další plány.
Uprchlíci z válkou zasažené Ukrajiny budí nejen vlnu solidarity, ale přitahují také podvodníky, kteří se na situaci snaží přiživit. Často jde přitom o Ukrajince, kteří v Česku delší dobu žijí a lákají své krajany na pololegální práci. Nebo o neseriózní pracovní agentury. Podle policie a neziskových organizací se objevily i případy zneužívání Ukrajinek jako sexuálních otrokyň.
Na pražské hlavní nádraží vozí vlaky každý den tisíce lidí z Ukrajiny. Čekají tu na ně desítky dobrovolníků připravených jim pomoci. Někteří uprchlíci trávili dlouhé dny v krytu, jiní při útěku viděli vybuchovat bomby. Pražské nádraží pro ně po mnoha dnech na cestě představuje první bezpečné místo, kde si mohou v klidu odpočinout, dát si čaj a rozmyslet si, jestli budou chtít zůstat v Česku.
