Do Česka podle ministra vnitra Víta Rakušana dorazilo už minimálně 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Země jich je podle něj schopná ubytovat až čtvrt milionu. Poté již budou muset vznikat například provizorní velkokapacitní uprchlické tábory, podobné například tomu, který Německo před lety vybudovalo na bývalém letišti Tempelhof v Berlíně.
Je to vyprávění jen deseti lidí. Zároveň je to však deset svědectví o tom, co je v Evropě v roce 2022 stále ještě možné. Ruští okupanti již vyhnali z Ukrajiny přes dva miliony lidí. Desetitisíce z nich přitom hledají bezpečí v Česku. Netuší, co bude dál. Aktuálně.cz přináší příběhy titěrného zlomku z nich, ale i ty dokreslují, o jak nesmírně krutou situaci jde. A že je nutné pomoci.
Češi podporují pomoc Ukrajincům, a to především materiální a finanční. Většina je také pro poskytnutí azylu uprchlíkům a pro ekonomické sankce vůči Rusku. Podporu má i dodávání zbraní. Domů by si však uprchlíky vzala necelá třetina dotázaných Čechů, zatímco v Polsku skoro polovina. Vyplývá to z průzkumu European National Panels.
Mnozí Ukrajinci přijíždějí do Česka se svými úsporami v hřivnách. Nemají je ale kde vyměnit. Ze třinácti pražských směnáren, které navštívilo Aktuálně.cz, nabízela výměnu ukrajinských hřiven za české koruny jen jedna. A to za takový kurz, že si většina zákazníků výměnu na místě raději rozmyslí. Ukrajincům, kteří se dostanou do nouze, chce vláda pomoct zavedením dávky na pokrytí základních potřeb.
Měli bychom vědět, že bude hůř. Ale stále žijeme ve svobodné zemi. Je naší ctí postarat se o prchající. Ukrajinci nám ukázali, co západní Evropa už začala v pohodlí ztrácet – lásku ke svobodě.
Tisíce lidí utíkajících z Ukrajiny před válkou přicházejí do Česka a budou tu brzy hledat práci. Vláda slibuje, že jim to co nejvíce usnadní. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza uvádí, že se chystá návrh na uznávání kvalifikace Ukrajinců na základě čestného prohlášení. Některé firmy jim už teď nabízejí volná pracovní místa.
Lidé prchající před válkou z Ukrajiny zaplňují centra pomoci v Praze i v řadě dalších míst v Česku. Jen někteří mají v zemi zajištěné ubytování, většina hledá bydlení i práci. S jejich registrací úředníkům pomáhají policisté i dobrovolní tlumočníci, Ukrajinci, kteří v Česku dlouhodobě žijí. Reportéři Aktuálně.cz navštívili Kongresové centrum v Praze, největší místo, kde se uprchlíci registrují.
Reportéři Aktuálně.cz pronikli do vesnice Horenka severozápadně od Kyjeva. Leží jen několik kilometrů od fronty a většina ze zhruba čtyř tisíc obyvatel z ní uprchla. Několik stovek zbývajících se při bombardování rodinných domů ukrývá v nouzových krytech. "Chtějí nás vyděsit, vyvolat paniku. My se ale nedáme," říká tiše, ale rozhodně starosta obce Sergej Ševčenko.
Pokud chcete pomáhat ukrajinským uprchlíkům, můžete se jako dobrovolníci zapojit prostřednictvím unikátního projektu dobrovolnické pomoci, kterou společně koordinuje nezisková iniciativa Vlna pomoci, Oblastní spolek ČČK Praha 1, organizace Meta, Integrační centrum Praha či Armáda spásy ve spolupráci s Aktuálně.cz. Registraci dobrovolníků lze učinit v mapě níže.
Na ruskou agresi odpověděli Češi solidaritou a nevídanou štědrostí. Jen za prvních jedenáct dní poslali humanitárním organizacím 1,5 miliardy korun. Dalších bezmála půl miliardy korun shromáždilo ukrajinské velvyslanectví v Praze. Materiální pomoc v tomto čísle zahrnuta není. Aktuálně.cz přináší přehled odkazů na sbírky, kam lze nadále přispívat, či míst, kde nabídnout dobrovolnickou pomoc.
Africké země vyjádřily znepokojení nad zprávami, podle kterých jejich občané, kteří doteď žili na Ukrajině, nemohou opustit zemi. Na sociálních sítích se objevují svědectví studentů, kteří se na hranicích údajně setkávají s neférovým zacházením. Ukrajinská i polská vláda to popírají. V Česku a na Slovensku se v souvislosti s těmito uprchlíky šíří dezinformace o nelegální migraci.
První škola v pondělí přivítala děti, které utekly z Ukrajiny před válkou. Zhruba sto dětí různého věku přivítalo 1. Slovanské gymnázium v Praze. Vyučovat je tu budou ukrajinští učitelé, aby děti mohly navázat na výuku, kterou měly ve své domovině. Postupně se po celém Česku otevře mnohem víc jednotřídek. Atmosféra ve třídě čtvrťáků na pražském gymnáziu v pondělí připomínala první školní den.
Když vedení Prahy v pátek přesunovalo své centrum pomoci z Městské knihovny do podstatně většího Kongresového centra, věřilo, že takto rozsáhlé prostory budou pro uprchlíky stačit. Jenže už v pondělí po poledni museli hasiči oznámit stop stav pro přijímání dalších uprchlíků v hlavním městě. Později primátor Zdeněk Hřib oznámil, že v úterý centrum opět otevře pro nově příchozí.
V Česku našlo podle ministerstva vnitra útočiště už přes 100 tisíc ukrajinských uprchlíků. Zhruba 160 jich ubytovala Československá obec legionářská, ve svém pražském hotelu jim zajišťuje jídlo i zábavu. Jsou mezi nimi také volyňští Češi. "Vzbudili nás, že je tu bombardování. Nakrmili jste nás, oblékli, dali nám střechu nad hlavou. Cítíme se jako doma," reagují na solidaritu Čechů s Ukrajinci.
Napadení Ukrajiny ruskou armádou vyvolalo v Česku nevídanou vlnu solidarity. Jen na finančních sbírkách shromáždily humanitární organizace zatím přes 1,5 miliardy korun a denně přibývají další miliony. Je to nejvyšší částka, která se v Česku vybrala na pomoc lidem trpícím přírodní katastrofou či jiným neštěstím. Další bezmála půl miliardu korun shromáždilo ukrajinské velvyslanectví v Praze.
Ze čtyřicetimilionové Ukrajiny uteklo od začátku ruské invaze podle odhadů OSN 1,5 milionu lidí. Především ženy, starší lidé a děti prchají před ruskou armádou západním směrem. Jen Polsko přijalo během deseti dnů na milion lidí. O uprchlíky se ale starají i mnohem vzdálenější státy, jako jsou Izrael, Španělsko nebo Řecko. Podívejte se, jak místní Ukrajince vítají.
Počet ukrajinských uprchlíků, kteří přicházejí do krajských center pomoci, je podstatně větší, než politici původně očekávali. Jen v Praze využilo centrum přes 10 tisíc uprchlíků. Velkou zátěž zažívají i v Ostravě a Olomouci, kde začali budovat nová a větší centra. Podle ministra vnitra Víta Rakušana je v Česku přes 100 tisíc uprchlíků. Převažují ženy, děti a starší lidé.
Irpiň bývalo poklidné univerzitní město ležící na stejnojmenné řece nedaleko metropole Kyjev. Pod město spadá i Hostomel, známé kvůli mezinárodnímu letišti, o něž se rovněž vedly těžké boje. Most přes Irpiň zničila ukrajinská armáda, aby zamezila postupu ruského agresora. Nyní jsou jeho trosky často jedinou cestou, kudy se mohou civilisté dostat pryč. Uprchlíci se však dostali pod palbu Rusů.
Hlavní přestupní stanicí pro uprchlíky na cestě za bezpečím se stal západoukrajinský Lvov. Přestože se městem několikrát denně rozezní poplach a jeho ulicemi prochází desítky ozbrojených vojáků, obyvatelé nepropadají panice, říká pro Aktuálně.cz dvacetiletý fotoreportér a novinář Ray Baseley. Podle něj si lidé na hrozící nebezpečí už zvykli a na ruský útok se intenzivně připravují.
V Česku se po ruské invazi na Ukrajinu rozmohla nebývalá vlna solidarity s uprchlíky, mimo jiné štědrou nabídkou bezplatného bydlení. Příkladem jsou manželé Bittmannovi ze Smržovky u Jablonce nad Nisou. Ve svých bytech, které za normálních okolností pronajímají, ubytovali dvě ukrajinské rodiny a třetí je na cestě. Dospělým pomáhají najít si práci, děti pak mohou docházet do místní dětské skupiny.
