Nabídkou ubytování, sbírkami věcí i vysláním vlaků s pomocí přímo na Ukrajinu v těchto dnech pomáhají lidé v Brně. Aktivity koordinuje iniciativa Brno pro Ukrajinu, která vznikla hned v první den ruské invaze. Dobrovolníci však už narážejí na první limity. Vlna solidarity postupně opadá a oni musí řešit, komu pomáhat a jak se sami nevyčerpat.
Vláda schválila dodávku dalšího vojenského materiálu pro Ukrajinu, uvedl bez dalších podrobností po zasedání kabinetu vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kabinet také odhlasoval příspěvek na dočasné nouzové přístřeší 200 korun za osobu a noc bez ohledu na to, zda se bude jednat o dospělého nebo dítě. V jiných ubytovacích zařízeních bude dotace státu činit 250 korun.
Jihomoravský hejtman Jan Grolich z KDU-ČSL byl první ze šéfů krajů, který oznámil, že kvůli nedostatku peněz bude muset ubytovat část uprchlíků mimo ubytovny či hotely. "Samozřejmě nechci, aby uprchlíci spali v tělocvičnách, stejně jako je nechci stěhovat z penzionů. Ale nelze všechny ubytovat v penzionech a hotelích," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pavilon B výstaviště v Brně je prvním místem v Česku, kde přebývají stovky ukrajinských uprchlíků provizorně na matracích. Kraj říká, že nemá peníze na to, aby jim zajistil lepší ubytování a plnou penzi. Aktuálně.cz s uprchlíky mluvilo a zjišťovalo, jak to na výstavišti chodí. Lidé děkují za střechu nad hlavou i další pomoc. Dodávají ale, že žít déle s dětmi v těchto podmínkách by bylo těžké.
Vláda Petra Fialy (ODS) ve prospěch Ruskem napadené Ukrajiny uvolnila vojenskou, humanitární i lékařskou pomoc. Kabinet chce nyní podporu ještě zefektivnit. Je připravený umožnit ministrům vnitra a zahraničí, aby v případě potřeby využili zásoby Správy státních hmotných rezerv. Rozhodnout mohou o pomoci do výše 200 milionů korun. Tuto pravomoc smí využít jen během nouzového stavu.
Volyňští Češi se do vlasti svých předků vraceli ve dvou vlnách - poprvé po druhé světové válce, podruhé po havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Desítky jich do Česka dorazily z Ukrajiny i nyní po ruské invazi. Pavel Dymeš, který má na ministerstvu vnitra na starost přesídlování, ale v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že čeští krajané nepochází pouze z Volyně, ale i jiných částí Ukrajiny.
„Dřív jsme byli doma dva, teď je nás čtrnáct. Sinusoida emocí žen, které mají muže ve válce, je obrovská. Domlouváme se všemi jazyky, co známe, ale hlavně pantomimou,” říká herec Daniel Krejčík. „U nás budou mít pomoc tak dlouho, dokud ji budou potřebovat. Snažíme se jim ale pomoci na vlastní nohy, začlenit se do společnosti. Ne všechny ženy se chtějí vracet, některé už totiž nemají kam,” dodává.
Kapacity pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny se dají navýšit třeba rekonstrukcí nevyužívaných prostor v obcích, stanová městečka problém nevyřeší, míní předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). Složitější než zařídit ubytování však podle něj bude zajištění zdravotní péče nebo míst ve školách. "Ty větší problémy nás teprve čekají," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Na brněnské střelnici zdarma cvičí Ukrajince, kteří se chtějí zapojit do obrany své země proti ruské invazi. Za dva týdny se v kurzech vystřídalo sedmdesát lidí. Učí se zacházet se zbraní a střílet, ale i poskytovat první pomoc raněným. Kurzem prošli také Vadym, Ihor a Andri, kteří v Česku pracují, ale chtějí se vrátit na Ukrajinu a pomoct své zemi se bránit.
„Dřív jsme byli doma dva, teď je nás čtrnáct. Sinusoida emocí žen, které mají muže ve válce, je obrovská. Domlouváme se všemi jazyky, co známe, ale hlavně pantomimou,” říká herec Dan Krejčík. „U nás budou mít pomoc tak dlouho, dokud ji budou potřebovat. Snažíme se jim ale pomoci na vlastní nohy, začlenit se do společnosti. Ne všechny ženy se chtějí vracet, některé už totiž nemají kam,” dodává.
Hosty jsou místopředseda Poslanecké sněmovny za hnutí ANO Karel Havlíček, zpravodajka ČRo Ivana Milenkovičová, herec Daniel Krejčík a posádka Rallye Dakar Lenka Hlavatá a Gabriela Budínová.
Ve dvou největších českých městech docházejí kapacity pro ubytování ukrajinských uprchlíků. V Praze už musí zhruba dvě stě lidí přebývat v tělocvičnách nebo kulturních sálech, v Brně spí na výstavišti. Hejtmani po vládě žádají, aby navýšila příspěvek za ubytování uprchlíků. Vláda s tím už počítá, stejně jako s rozdělováním uprchlíků mezi kraji, řekl ministr vnitra Vít Rakušan.
„Syřanům jsme vyčítali mobily, ukrajinským ženám vyčítáme nalakované nehty. Většina lidí neuvažovala v dlouhodobém horizontu, ale naštěstí už nám to dochází a uvědomujeme si kontext,” říká psychiatr Tomáš Rektor. „Lidem, kteří utekli před válkou, bude zle a mohou na to reagovat nejrůznějšími negativními emocemi. Budou se chovat jinak, než očekáváme," dodává.
Nečekaný příval ukrajinských uprchlíků dopadá i na české lékaře. V prvních dnech za nimi Ukrajinci chodí pro léky na spaní či na stres, budou ale potřebovat i vakcíny. Přicházejí ze země, kde je méně očkovaných a vyšší výskyt spalniček či tuberkulózy. Očkovat bude potřeba hlavně děti před nástupem do školek. Nápor se ale čeká i jinde, uprchlíci potřebují na dialýzu či léčit chronické nemoci.
Manželé Vrbkovi, majitelé Farmy pod Ještědem, poskytli svoji prázdnou chalupu lidem prchajícím z Ukrajiny před válkou. Nyní tak u nich bydlí Světlana se čtyřmi dětmi, které už začaly chodit do nedaleké školy. Rodina utekla před válkou jen s batohy, od místních dostala oblečení i hry pro děti. "Počáteční solidarita byla skvělá. Těžší to budou mít ti lidé, co teprve přijdou," říká Alena Vrbková.
K ukrajinské hranici míří každý den tuny humanitární pomoci. A to i vzduchem. Starají se o to piloti z iniciativy Letadla pomáhají, kteří se rozhodli své stroje využít pro dobrou věc a už pětkrát vyletěli s pomocí k hranicím. Do Česka pak dopravili asi padesát uprchlíků. "Léky z Česka do Kyjeva umíme přemístit do 24 hodin, tedy podstatně rychleji než po zemi," říká pilot Marek Vašťák.
Mladší generace, která se většinu života nesetkala s žádnými velkými překážkami, najednou řeší klimatickou krizi, covid i válku a bude to mít těžké, upozorňuje Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky. "Psychika člověka má obranné mechanismy a krizi ustojíme, ale zaplatíme za ni v budoucnu," říká. Zde jsou jeho rady, co si počít.
Přestože naprostá většina poslanců v minulosti avizovala, že chtějí podpořit zákony na pomoc uprchlíkům, před samotným hlasováním se stejně nakonec dostali do sporu. Poslanci ANO požadovali, aby v textu zákonů bylo přesněji formulováno, že se podpora nebude týkat žádných jiných cizinců kromě Ukrajinců a lidí, kteří tam mají trvalé bydliště. Nakonec se dohodli s ministrem vnitra na kompromisu.
„První týden výuky byl seznamovací. Děti válku prožívají velmi těžce, úkolem pedagogů je uklidnit je,” říká Taťjana Pergler, ředitelka Prvního Slovanského gymnázia. „Jednotřídky v této podobě plnohodnotnou výuku nikdy nahradit nemohou. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Děti se buď integrují do českého systému, nebo se už budou vracet zpátky domů.”
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka hájí postup vlády, která se ve středu rozhodla navýšit finanční pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a zároveň jim usnadnit přístup k práci i registraci v Česku. "Máme morální, lidskou povinnost postarat se o manželky a děti Ukrajinců, kteří bojují i za nás," sdělil Jurečka v rozhovoru pro Aktuálně.cz, ve kterém popisuje podrobněji pomoc uprchlíkům.
