Za okny fouká ledový vítr, ale v malém domku v maďarské vesnici Panyola asi 30 kilometrů od ukrajinské hranice je příjemně. Teplo sálá i ze starožitných kachlových kamen v koupelně. Na věšáku se suší dětská zavinovačka. Patří ani ne dvouměsíčnímu synkovi Mariji Rossochaové z Kyjeva. V Panyole našla i s matkou a kamarádkou dočasný domov. "Čekáme tu, až Ukrajina vyhraje válku," říká Marija.
Kdyby státy přestaly s restriktivní imigrační politikou a otevřely své hranice, bohatství světa vyjádřené globálním HDP by se zdvojnásobilo. Říká to americký ekonom Bryan Caplan, jemuž nedávno v češtině vyšla kniha Otevřené hranice. I když obsahuje dlouhý seznam literatury, jde o komiks, který má být přístupný všem. V rozhovoru pro Ekonom tvrdí, že se snaží zcela změnit uvažování lidí o migraci.
V katedrále svatého Klimenta v areálu pražského Klementina, jen kousek od Karlova mostu, se už léta scházejí Ukrajinci žijící v Česku. V posledních týdnech tam našlo cestu i mnoho těch, kteří utekli před válkou rozpoutanou Ruskem. Reportéři Aktuálně.cz nedělní ranní bohoslužbu v kostele řeckokatolické církve navštívili.
Pražská Fakultní nemocnice v Motole ve středu čekala na speciálního pacienta. Kolem sedmé hodiny večer na dětský urgentní příjem kvapně přijely dvě sanitky. Jde o zakončení další úspěšné mise týmu českých záchranářů, kterým se tentokrát podařilo z válčící Ukrajiny evakuovat granátem zraněného pětiletého chlapce i s částí rodiny. Útočili na ně ruští vojáci. Matka výbuch granátu nepřežila.
Restauracím v Česku chybí až dvacet tisíc zaměstnanců. Gastronomie se s podstavem personálu potýká dlouhodobě a nedostatek ještě prohloubila pandemie. Akutní nouzi o lidi by mohli vyřešit ukrajinští uprchlíci, kteří teď budou v Česku shánět práci. Třeba řetězce McDonald's a Starbucks již zvýšený zájem z řad Ukrajinců evidují. Jinak se ale zatím moc nedaří zaměstnavatele s uprchlíky propojovat.
Frustrace, vztek i úzkost. Emoce, s nimiž se v důsledku ruské invaze aktuálně potýká řada ukrajinských uprchlíků, kteří vyhledávají terapeutickou péči. K českým psychologům ale míří nejen oni, obrací se na ně také zde žijící Rusové i dobrovolníci, kteří uprchlíkům pomáhají.
Po prasknutí aorty přišel o krátkodobou paměť. Starší zážitky si ale spisovatel Michal Viewegh vybavuje živě, a tak při příležitosti svých šedesátin vydal knihu Děravé paměti, ve které upřímně bilancuje svoje životní výhry i prohry. V rozhovoru popisuje, jak se ze zamindrákovaného panice stal donchuánem, proč se dřív pouštěl do střetů s literárními kritiky a co mu pomohlo v boji s depresí.
Spolek Region dolní Berounky pomáhá válečným uprchlíkům z Ukrajiny od začátku ruské invaze. „Maminky přišly s dítětem na ruce, bez oblečení, bez peněz. Jediná jejich šance byla jít k nám. Potraviny i hygiena ale docházejí. Ze strany státu je pomoc velmi pomalá, jsme odkázáni na obce, neziskové organizace a širokou veřejnost,” popisuje velitel dobrovolných hasičů Dobřichovice Martin Jurkovec.
"Boj s dezinformacemi je jako hra na kočku a myš. Neexistuje žádné východisko, které by problém vyřešilo úplně," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz analytik a ředitel společnosti Semantic Visions František Vrabel. Největšími šiřiteli jsou podle něj sociální sítě, jejichž algoritmy falešné narativy mnohonásobně zveličují. Doporučuje tak, aby stát definoval hranici toho, co je přípustné na internetu.
„Samotářky jsou asi můj první vážně míněný román. Složité vztahy postav jsou inspirované skutečným příběhem, který jsem editovala pro Paměť národa,” říká spisovatelka Barbora Šťastná, která pomáhá uprchlíkům na hlavním nádraží. „Připadala jsem si nepatřičně, že zatímco tam je válka, já si fotím psa na Instagram. Musela jsem něco dělat. A pak jsem zjistila, že mě ta práce opravdu těší,” dodává.
Ukrajinští lékaři a zdravotní sestry mohou nastoupit do českých nemocnic na stáž a pracovat pod dohledem jiných zdravotníků, než se naučí česky a složí zkoušky. "Stáže jsou od toho, aby zdravotník z Ukrajiny neseděl doma a neztratil kontakt se zdravotnictvím," říká náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Dozorující lékař podle něj hned pozná, zda je daný člověk skutečně zdravotníkem.
„Lidé z Ukrajiny počítají s tím, že se chtějí v řádu týdnů vrátit domů. Jaký ale bude vývoj situace, neví nikdo,” říká Marian Jurečka. „Na české občany nezapomínáme. Rozhodli jsme o zvýšení důchodů, existenčního minima, snížili spotřební daň u pohonných hmot a jsme připraveni dělat další kroky, které pomohou českým domácnostem," dodává.
Do Česka dorazilo z Ukrajiny už téměř 150 tisíc lidí v produktivním věku, část z nich nyní hledá práci. Ekonom Štěpán Mikula z Masarykovy univerzity však v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že by je stát neměl za každou cenu nutit ihned pracovat. Lepší je podle něj dát jim čas naučit se česky, aby pak mohli pokračovat v kvalifikované práci, které se věnovali před útěkem z vlasti.
Tisíce ukrajinských uprchlíků potřebují péči praktických lékařů. Ti však v Česku dlouhodobě chybí, zvlášť těch dětských je nedostatek. Do přeplněných ordinací je proto lékaři neregistrují, ošetřují je jednorázově a často pracují na pokraji sil. Ulevit jim mají nově zřizované UA pointy, zvláštní ambulance pro uprchlíky. Zdravotníci varují, že do budoucna je nutné počet praktiků zvýšit.
„Chtěli bychom, aby se děti ukrajinských uprchlíků zařadily do českého vzdělávacího systému. Určitě budou místa, kde lokálně dojde k převisu dětí nad reálnými kapacitami. Celkový počet míst bude ale stačit i na ukrajinské děti,” říká ředitel Odboru základního vzdělávání a mládeže ministerstva školství Michal Černý a dodává: „Nikdo nenutí školy přeplnit tak, aby se tam děti mačkaly jako sardinky."
Kolik je mezi ukrajinskými uprchlíky v Česku veterinářů, IT specialistů nebo vyučených prodavaček, úřady nevědí, protože to dosud systematicky nesledovaly. Odborníci přitom upozorňují, že je tato znalost důležitá nejen pro nalezení práce Ukrajincům, ale i pro jejich integraci. Ministerstvo práce nyní slibuje, že vzdělání a pracovní kvalifikaci uprchlíků začne zjišťovat.
Přes 56 tisíc ukrajinských dětí ve věku od šesti do čtrnácti let dostalo v Česku speciální víza. Školy pro ně zřizují jednotřídky nebo je začleňují do běžných tříd. To je i případ dětí, které přijala základní škola v Loukově na Semilsku. Utíkaly rovnou z krytu a žádné věci si nestihly vzít, škola pro ně proto uspořádala sbírku. Hned si tam našly i kamarády. Přesto ale nejvíc touží vrátit se domů.
Redakce Aktuálně.cz požádala dvě mladé ženy a dva muže z různých částí Ukrajiny, aby každý den popisovali, co zažili. Jejich svědectví ukazují život v neustálém strachu, s kulisou kvílejících sirén a výbuchů raket. Bohužel Anton se odmlčel a redakce o něm nemá žádné zprávy. Přečtěte si deníky Anastasie, Oleny a zejména Vladyslava, který popisuje poslední raketové útoky na Oděsu.
Čeští lékaři se snaží zachránit život teprve jedenapůlroční Julii, která při válce na Ukrajině utrpěla popáleniny třetího stupně na 60 procentech těla. Kvůli válce ukrajinští lékaři nebyli schopni holčičce pomoct. "Je stále v kritickém, ale už stabilizovaném stavu a má šanci, že přežije," říká přednosta Kliniky popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Robert Zajíček.
Posledních 12 let nemělo Maďarsko jiného premiéra než Viktora Orbána. Nadvládu jeho strany Fidesz, která mezitím pevně prorostla všemi složkami státu a veřejného života, nepřerušilo u voleb ani společné úsilí většiny maďarské opozice. Reportéři Aktuálně.cz se vydali na východ Maďarska hledat odpověď na otázku, proč i na hranicích s Ukrajinou drtivě vítězí otevřeně proruský politik.
