Nové archivní dokumenty, shromážděné neziskovou organizací Růžový panter a zpracované redakcemi Aktuálně.cz a HN, ukazují, že zhruba třetina tzv. ruského dluhu vznikla za nejasných okolností až po listopadu 1989. Důležitou roli v tom sehrálo federální ministerstvo financí vedené Václavem Klausem. Moskva dluh nikdy plně nesplatila, jeho podstatnou část jí později odpustil premiér Miloš Zeman.
Něco jako řízek v hrozně špinavém ešusu bylo první jídlo, které Jiřina Šiklová dostala po zatčení za protistátní činnost. Fízlové ji sebrali na svátek osvobození, v noci na 9. května 1981, kdy vězňové měli k jídlu něco lepšího. Jenomže Šiklová to pozřít nedokázala. Následující necelý rok, který strávila za mřížemi, toho prý litovala.
Písničkář Jaroslav Hutka byl v právu, když někdejšího hudebního publicistu Karla Srpa označil za udavače. Srp za minulého režimu spolupracoval se Státní bezpečností. Na Hutku podal čtyři hlášení. Podrobnosti Srpova sepětí s StB plynou z rozsudku, který Aktuálně.cz prostudovalo. Soud Srpovu žalobu na Hutku zamítl, bývalý publicista se proti tomu odvolal.
Po páté hodině ranní 7. září 1948 zastavil černý služební vůz Tatra 57 B před oblastní úřadovnou Státní bezpečnosti (StB) v Bartolomějské ulici v Praze. K řidiči Zdeňku Řípovi přisedli pracovníci Krajského velitelství StB Bořivoj Vávra s Josefem Volfem a společně odjeli na Pankrác, kde převzali jednoho z hrdinů protinacistického odboje na Táborsku Františka Novotného. Netušil, že je to jeho konec.
Není důvod být zbabělí. Jsme členskou zemí NATO a EU. Nikoho netorpédujeme, nikomu nevyhazujeme muniční sklady do vzduchu. Rusy jsme v roce 1968 neokupovali.
Přední německý týdeník Spiegel si všímá, že slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) předložil soudu další dokument jako důkaz údajné spolupráce českého premiéra Andreje Babiše (ANO) s komunistickou StB.
Ve slovenském archivu objevili při třídění kartoték StB statistickou kartu, kterou zavedla Státní bezpečnost na Andreje Babiše jako svého agenta. Soud tak po letech dostal nový písemný důkaz, který vyvrací tvrzení českého premiéra, že se Státní bezpečností nikdy nespolupracoval. Podle karty se stal agentem dobrovolně.
"O homosexualitě neexistovala za komunistů jediná oficiální informace. Tihle 'úchylové' jako by neexistovali, protože v komunismu bylo přece všechno dokonalé," popisuje postavení leseb a gayů v době před rokem 1989 Jana Kociánová. Život jim ztrpčovala i Státní bezpečnost. Pronásledovala je, ale zároveň vydíráním nutila ke spolupráci. I o tom je výstava Paměti národa na Alšově nábřeží u Rudolfina.
Agenti donašeči komunistické Státní bezpečnosti jako její oběti? S provokativním pohledem na vynucené udavačství přichází Ústav pro studium totalitních režimů v ojedinělé studii Člověk v soukolí StB. Jak ale dodává historik Martin Tichý: "Určitě neplatí, že každý spolupracovník StB byl její obětí. Mezi agenty byly i lidské bestie."
V estébáckých šanonech u jeho jména stálo "náboženský fanatik". V kriminále mu jako politickému vězni říkali "ču*ák, zku*vysyn a zm*d". Normalizační církevní představení jej pak oslovovali "pane" - aby dali najevo, že pro ně není kněz. Disident, chartista a jezuita František Lízna podlehl minulý čtvrtek koronaviru. Dnes odpoledne jeho tělo spočine v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně.
Bývalý příslušník komunistické Státní bezpečnosti Jaroslav Maryško přijal dohodu o vině a trestu v kauze cíleného terorizování disidentů. Příslušníci StB na přelomu 70. a 80. let lidi nepohodlné komunistickému režimu opakovaně vyslýchali, vyhrožovali jim a nutili je k emigraci. Soud dohodu obžalovaného se státní zástupkyní schválil a udělil mu podmíněný dvouletý trest se zkušební dobou na rok.
Dokumentarista Miloš Doležal přináší unikátní svědectví Jana Zmrhala, svědka nejtěžších životních chvil číhošťského faráře, jehož komunisté umučili před jednasedmdesáti lety - 25. února 1950.
Fasáda, ale zejména vnitřek hradčanského Domečku už v ničem nepřipomíná pověstnou mučírnu, jejíž soukolí se naplno rozeběhlo po komunistickém puči 25. února 1948. Projděte si několik snímků sadistických vyšetřovatelů a jejich obětí. V Domečku - tomto symbolu komunistických represí a lidského utrpení v padesátých letech 20. století - působí dnes Ochranná služba policie ČR.
Zkraje února začalo natáčení nového filmu Arvéd, který je inspirován osudem rozporuplného Jiřího Arvéda Smíchovského. Podstatná část vznikne v ateliérech v pražských Kbelích. Štáb pod vedením režiséra Vojtěcha Maška a kameramana Dušana Husára zde natáčí v dekoracích, které jsou na pomezí surreálného snu a skutečnosti.
Netrpělivé čekání na novou bondovku Není čas zemřít, jejíž premiéra byla kvůli pandemii koronaviru odložena na podzim, může zkrátit americká dokumentární série Umění špionáže. V osmi kapitolách, které nabízí Netflix, nahlíží do světa skutečných agentů s povolením zabíjet, špehovat i svádět.
V únoru 1951 otřásl krajem mezi Sedlčany a Milevskem případ ubitého předsedy místního národního výboru v malé vsi Koubalova Lhota. Následné vyšetřování se vedlo zcela v režii komunistické Státní bezpečnosti, která označila za vrahy tři zdejší rolníky. Všichni byli záhy oběšeni. Ministerstvo spravedlnosti se v roce 2020 za justiční vraždu omluvilo. Případ je však mnohem složitější.
V podcastu Na cestě s Milošem Doležalem na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná válečný letec a radiotelegrafista RAF Otakar Černý. Muž s pověstí nenapravitelného útěkáře.
Na Šumavě se některé služebny Sboru národní bezpečnosti tajně vzepřely totalitnímu režimu a po komunistickém puči v roce 1948 tamní policisté pomáhali na Západ lidem, kteří museli z Československa zmizet. Převaděčskou síť po roce rozbila StB. Strážmistra Jaroslava Maršíka však nedopadli, při zatýkání unikl. Deset let strávil v jedné místnosti. Nyní o jeho životě vyšla kniha nazvaná Akce Kvilda.
Otec Spejbla a Hurvínka loutkař Josef Skupa či komunistický aparátčík Kapek jako vyzvědači Západu nejsou jediným šokem, s nímž ve své nejnovější špionážní epopeji "Čs. vyzvědači 1914-1989" přichází spisovatel a novinář Karel Pacner. Jde o monumentální dílo plné tragických osudů hrdinů, ale i bezcharakterních udavačů. "Z těch se mi někdy zvedal žaludek," přiznává Pacner v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Generál František Moravec, přednosta zpravodajské ústředny v Londýně a jeden z nejvýznamnějších čs. vyzvědačů zemřel v roce 1966 ve Washingtonu. Urna s jeho ostatky dorazila 26. dubna 2022 na základnu taktického letectva v Čáslavi, kde se uskutečnil smuteční akt repatriace. Ačkoli se špioni z logických důvodů nefotí, přináší Aktuálně.cz u této příležitosti snímky alespoň některých z nich.
