"Manon je motýle, manon je včele, Andreji Babiši, ty skončíš v cele." "Doufám, že se dostaneš na hrad, ale na Mírov." Nebo: "To máte, agente Bureši, na rohlík z Penamu." Expremiérovi Andreji Babišovi chodí denně na transparentní účet stovky příspěvků na kampaň, ale takřka výhradně mají hodnotu jednoho haléře.
Demokracie u nás i v našem okolí dostává na frak. Desetitisíce lidí demonstrují - zmanipulovaní dezinformacemi - proti svobodě, ale o prezidentský úřad se neuchází ani žádný rváč za ni, ani žádná duchovní osobnost.
V Kanadě se stal uznávaným vědcem, v Česku jej komunisté vláčeli po kriminálech. Prošel jich neuvěřitelných sedmnáct. Josef Svoboda.
Členové vlády i jejich náměstci možná znovu dostanou povinnost prokázat se před jmenováním do funkce čistým lustračním osvědčením, schválila vláda. Lustrační zákon se v minulosti na členy vlády vztahoval, povinnost však zanikla po přijetí zákona o státní službě. Podle návrhu ministerstva vnitra kvůli nynější právní úpravě vznikají neodůvodněné rozdíly.
Obnovení lustračního zákona bylo jedním z nejvýraznějších úkolů, do kterých se ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN od nástupu do funkce pustil. Pokud by ho prosadil, členem vlády by se nemohl stát bývalý příslušník komunistické Státní bezpečnosti. Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, předpis v navrhované podobě nemusí projít. Legislativní rada vlády se proti němu postavila. Doporučila ho předělat.
Česko volá po stíhání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Doma jsme si ale s podobnými nepravostmi zatím sami moc poradit nedokázali.
Nepíše se rok 1990, ale 2022. Zdejším problémem není politická policie, ale Rusko, Putin a lidé, kteří dělají jeho politiku, snaží se zemi rozbít.
V novele Brány mrazu spisovatele a rabína Karola Sidona se kamarád po válce ptá: „Co bylo v srpnu dvaačtyřicet? Bylo něco?“ A hrdina odvětí: „Ne, nic zvláštního.“ Kdepak nic zvláštního: začátek byl. Karol Sidon se narodil. Toto úterý na den přesně před 80 lety.
Stál jsem na ulici, byla svoboda a já mohl udělat tohle a támhleto, anebo klidně něco jinýho, napsal Jáchym Topol. Jeho nejslavnější román Sestra pojmenovává podstatu 90. let minulého století.
"Pragmatické" kompromisy Pekingu směrem k mezinárodnímu společenství představují obvykle jen dočasné taktické ústupky, které přestanou platit v okamžiku, kdy se čínské vedení cítí dost silné, aby je napříště ignorovalo.
Krajský soud v Bratislavě v úterý zamítl žalobu předsedy hnutí ANO Andreje Babiše kvůli jeho evidenci ve svazcích StB coby agenta s krycím jménem Bureš. Babiš žaloval slovenský Ústav paměti národa. Soud ovšem při verdiktu rozhodl, že žaloba má mířit na ministerstvo vnitra. Babišovi advokáti v reakci na rozsudek popisují vývoj kauzy v rozporu se skutečností. Aktuálně.cz je objasňuje.
Před 51 lety se nad Československem odehrálo nevídané drama, které se stalo předlohou pro ikonický díl Mimikry normalizačního seriálu, který vznikal k 30. výročí vzniku SNB. Skupina mladých lidí unesla letadlo, aby se dostala přes uzavřené hranice na Západ. Zabila přitom pilota. Státní bezpečnost rozjela vyšetřovací akci s krycím názvem Hašiš. Falšovala dopisy, aby mezi mládeží vyvolala sváry.
Pokud by se odborový předák dostal na Hrad, netřeba se bát, že nás bude zrazovat s Ruskem nebo Čínou. Že by podporoval takové šílenosti jako referendum o vystoupení z EU či NATO.
Zatímco na souborné dějiny komunistické StB ještě čekáme, objevují se alespoň životopisné studie o jejích protagonistech. Jako právě vydaná biografie, v níž historik Prokop Tomek líčí život Miroslava Picha-Tůmy. Zločince, kterého přinejmenším od let 1968 až 1969, kdy stanul před soudem, obestírala temná legenda. Tomkova kniha, postavená na archivních dokumentech, ji uvádí na pravou míru.
Vladimír Mareček byl příslušníkem StB, jehož úkolem bylo monitorovat takzvané nepřátele socialistického zřízení. Jinými slovy šikanoval disidenty, kteří stáli proti komunistické diktatuře. Jednoho z nich se mu z tehdejšího Československa podařilo systematickým nátlakem vypudit. Podle zjištění Aktuálně.cz za to skončil Mareček ve vězení. Dostal pět a půl roku. Nejvyšší soud zamítl jeho dovolání.
Jeden z významných redaktorů francouzského satirického časopisu Le Canard enchaîné pracoval v 60. letech minulého století pro Státní bezpečnost komunistického Československa jako špión. S tvrzením dnes přišel časopis L'Obs na základě zjištění českého historika Jana Koury z Ústavu světových dějin Univerzity Karlovy.
Dvouletý podmíněný trest uložil prostějovský soud bývalému zástupci náčelníka StB Pavlu Burešovi za podíl na nuceném vystěhování rodiny Hanzlíkových z Prostějova do Rakouska. K odchodu ze země je StB přinutila v rámci akce Asanace v roce 1982, domů se rodina vrátila až po pádu režimu. Spravedlnosti se tak rodina Hanzlíkova dočkala po 40 letech, sám disident Petr Hanzlík se jí však již nedožil.
