Bratislavský rodák Karel Köcher byl jediným agentem východního bloku, který pronikl do americké CIA. Pravděpodobně byl navíc jediným zahraničním špionem, jemuž se to podařilo. Absolvent matfyzu nastoupil na jedno z jejích nejtajnějších oddělení v roce 1973. Za jak dlouho došlo k jeho odhalení? A jak se poté vyhnul trestu? Sledujte šestý díl série o českých tajných službách Stíny.
Opožděné, pomalé, ale velmi důležité. Ústavní soud dal pozůstalým po obětech železné opony novou naději, že alespoň oni se snad dočkají spravedlnosti.
Dva bývalí příslušníci komunistických represivních složek vzpomínají na svůj rok 1989. I na to, jak změnil jejich životy.
Z čeho jsem 32 let po revoluci nejvíc zklamaný? Ze strachu, který vnímám všude okolo sebe. Protože strach je jed, který sežere veškerou naději.
Každé další výročí 17. listopadu 1989 nás vzdaluje od historické události a má přirozenou tendenci živit mýty či legendy s ní spojené. Kromě nich pak sametovou revoluci opřádají konspirační teorie. Skutečnost je - jako obvykle - o dost méně kalendářová. Připomeňme si ji tedy.
O Čechoslovácích, kteří bojovali za druhé světové války v zahraničí, se mluví často, příběhy ženských bojovnic jsou však téměř neznámé. V britských armádních pomocných sborech přitom působilo mnoho československých žen, a to nejen jako kuchařky či sekretářky, byly také řidičkami, meteoroložkami, tlumočnicemi, zbrojířkami i velitelkami přesunů konvojů. Jejich osudy zmapovala Karolína Stegurová.
Adam Hradilek, historik Ústavu pro studium totalitních režimů, dokončuje knihu o Petru Artonovi - českém letci RAF, který ale po válce pomáhal komunistům k moci a v Británii působil jako komunistický agent. "V den, kdy přišla poslední úprava mé knihy před tiskem, měl pan Arton pohřeb. S knihou se minul o pár týdnů," říká Hradilek. Petr Arton zemřel 6. října 2021, za tři měsíce by mu bylo sto let.
Kvůli zdravotním potížím letos po pěti dekádách skončil s koncertováním a už si ani nezahraje na kytaru. Zároveň ale koncem září vydal vřele přijatou desku Noční obraz, na které dokazuje, že charisma hospodského bonvivána pořád neztratil. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Vladimír Mišík vypráví, jak během pandemie popíjel plzeňské cappuccino, jak v 60. letech sháněl vinyly a jak odmítl spolupráci s StB.
Dvě třetiny Čechů nechtějí volit politické strany, za které kandidují bývalí členové komunistické Státní bezpečnosti či předlistopadové komunistické strany. Nejvíce je odmítají volit příznivci koalic Pirátů se STAN a Spolu. Vyplynulo to z průzkumu agentury NMS Market Research a organizace Post Bellum. Za hlavní problémy označili účastníci průzkumu lhaní, propagandu, korupci a střet zájmů.
Písničkář Jaroslav Hutka se nemusí omlouvat bývalému předsedovi Jazzové sekce Karlu Srpovi za tvrzení, že Srp na Hutku donášel komunistické Státní bezpečnosti. Pravomocně to potvrdil pražský městský soud, který zamítl Srpovo odvolání. Hutka své výroky uvedl v roce 2017 poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.
Prezident Českého hokeje Tomáš Král byl během své vojenské služby agentem kontrarozvědky Státní bezpečnosti (StB) a donášel na svého nadřízeného. Zjistil to deník Sport.
Z nového románu Petra Stančíka budou nejspíš historici nadskakovat, ale ti, kdo ho přečtou jako literaturu, se mohou vrcholně bavit.
Autobiografie Karla Gotta nazvaná Má cesta za štěstím, která vyšla minulý týden, obsahuje řadu docela významných momentů pro českou popkulturu a její historii. Stojí za to zrekapitulovat pětici míst, v nichž se vzpomínky Zlatého slavíka rozcházejí se spolehlivými prameny, cosi zamlčují nebo připomínají sklon hvězdy tak trochu si vymýšlet vlastní identitu.
Uprostřed sluncem zalitého července před 70 lety odstartovala série nejtemnějších komunistických monstrprocesů. V rozhovorech s Milošem Doležalem na ně vzpomínají lidé, kteří jimi prošli. Jako oběti i jako aktéři.
Nemělo by být nejprve uzákoněno, že bývalí členové KSČ a bývalí agenti StB nesmějí řídit stát či prezidentovat?
Dvojitý agent Státní bezpečnosti (StB) Miloslav Kroča, který roky tajně spolupracoval s britskou tajnou službou, chtěl zajistit lepší život pro svou dceru, jíž po smrti zanechal velké množství peněz v londýnské bance.
Je to velmi symbolický krok, který se bude týkat maximálně několika tisíc lidí, ale ze symbolického hlediska je to důležité, komentuje historik Petr Blažek rozhodnutí Slovenska snížit důchody bývalým představitelům komunistického režimu či příslušníkům StB. Napsaný je dobře, je v něm myšleno na lidi, kteří sice zastávali funkce, ale zároveň pomáhali disentu, dodává.
Nové archivní dokumenty, shromážděné neziskovou organizací Růžový panter a zpracované redakcemi Aktuálně.cz a HN, ukazují, že zhruba třetina tzv. ruského dluhu vznikla za nejasných okolností až po listopadu 1989. Důležitou roli v tom sehrálo federální ministerstvo financí vedené Václavem Klausem. Moskva dluh nikdy plně nesplatila, jeho podstatnou část jí později odpustil premiér Miloš Zeman.
Něco jako řízek v hrozně špinavém ešusu bylo první jídlo, které Jiřina Šiklová dostala po zatčení za protistátní činnost. Fízlové ji sebrali na svátek osvobození, v noci na 9. května 1981, kdy vězňové měli k jídlu něco lepšího. Jenomže Šiklová to pozřít nedokázala. Následující necelý rok, který strávila za mřížemi, toho prý litovala.
