Babiš a Zeman chtějí společnost poslušnou, ochočenou, baštící všechny ty jejich finty a bláboly. Svobodné občany nechápou, ale uvědomují si, že jsou to dnes jejich jediní silní soupeři.
Kauza evidence premiéra Andreje Babiše coby agenta StB je zpět u Krajského soudu v Bratislavě. Tamější instance už má na stole odůvodnění slovenského Ústavního soudu, jenž loni do případu výrazně promluvil - zrušil rozsudky, které zamítly Babišovu žalobu. Aktuálně.cz v rozhodnutí zkoumalo, proč soud říká, že se stal obětí "odepření spravedlnosti". Premiér tvrdí, že s StB nespolupracoval.
Bezpečnostní aparáty, které v někdejším Sovětském svazu patřily k nejdůležitějším represivním nástrojům a oporám komunistických režimů, jsou tématem nové knihy nazvané Čekisté.
11. prosince 1949 se v kostele v Číhošti na Vysočině během kázání kněze Josefa Toufara rozkýval dřevěný oltářní kříž. Událost vešla do dějin jako "číhošťský zázrak". Komunisté oblíbeného faráře právě kvůli němu zatkli a umučili. Stal nejznámější obětí stalinistického tažení proti církvi. Události připomíná fotogalerie.
Cyril Höschl byl tak sprostý, že donášel na svoje přátele. Ti lidé mu v zoufalství svěřili svoje problémy, nechápu, jak to mohl udělat, říká režisérka a někdejší disidentka Monika Le Fay na adresu známého psychiatra. Ten na žádost o rozhovor nereagoval. Je legitimní se o tom bavit, Höschl je veřejně činný člověk. I já jsem ve 20 letech věděla, že si s StB nesmím zahrávat, vyhrožovali mi, dodává.
Při zamítnutí žaloby nynějšího českého premiéra Andreje Babiše ve věci jeho evidence v archivních dokumentech někdejší tajné policie StB jako jejího agenta pochybily slovenské soudy tím, že neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou. V pátečním vyjádření to uvedl slovenský ústavní soud, jehož senát tento týden vrátil kauzu bratislavskému krajskému soudu.
Slovenské soudy se budou muset znovu zabývat žalobou nynějšího českého premiéra Andreje Babiše, že je v dokumentech někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně.
Agenti v šedivých ulicích Prahy, odposlechy a temné hry estébáků. To vše v kulisách pádu komunistického režimu v Československu.
Deník Aktuálně.cz tento týden upozornil na příběh, který poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) prožil v listopadu 1989. Ve svém tehdejšímu podniku sbíral podpisy proti brutálnímu zákroku na Národní třídě, ale po zásahu StB petici odevzdal nadřízeným. Poslanec v rozhovoru pro Aktuálně.cz přibližuje, jak událost vnímal. Vypráví i o svém členství v Socialistickém svazu mládeže a kandidatuře do KSČ.
Poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) 17. listopadu 1989 sice nebyl na Národní třídě, ale zákrok tehdejší komunistické moci proti studentům na něj intenzivně dolehl. Deník Aktuálně.cz v archivních dokumentech narazil na informaci, že ve svém zaměstnání zorganizoval petici proti zásahu. Její osud ale ilustruje, že v prvních dnech po 17. listopadu ještě nebyla situace zdaleka jasná a rozhodnutá.
Jsem rád, že jsem tu dobu zažil, můžu být vděčný za to, co máme dnes, filmařům se do natáčení období komunismu moc nechce, možná mají strach, že by nebyli objektivní, protože je to ještě čerstvé, nebo jsou lidi z toho tématu už trochu unavení. Nejhorší je točit dobu, kterou všichni pamatují, říká Ivan Zachariáš, režisér nové série HBO Bez vědomí, která má dnes premiéru
Herec Martin Myšička coby příslušník generace Husákových dětí vyrůstal v normalizační atmosféře. Ta přispěla k tomu, že se o politiku v době dospívání příliš nezajímal. Sametová revoluce mu ale, jak říká, otevřela oči, a tak se k ní o 30 let moudřejší vrací v rozhovoru pro Aktuálně.cz i v seriálu Bez vědomí, který 17. listopadu uvede HBO. Vyjadřuje se ale i k otázkám, které společností hýbou dnes.
Britští akademici a čeští disidenti společně ve čtvrtek odhalili pamětní tabulku, která oslavuje a připomíná činnost britské Vzdělávací nadace Jana Husa. O její vznik se zasloužil filozof Julius Tomin, který v roce 1978 oslovil zahraniční univerzity. StB v roce 1988 označila nadaci za "jednu z nejnebezpečnějších organizací ideologicky podvratné povahy působící z území Británie proti ČSSR".
"Komunisty nenapadlo při protirežimních protestech v roce 1989 jiné řešení než rozhánět demonstrace silou. Věřili, že když rozbijí dostatek lebek a zpřelámou dost kostí, dostaneme strach a necháme toho. Strach jsme měli. Ale vzdát jsme se nechtěli," říká v seriálu profilových rozhovorů k 30. výročí listopadové revoluce 1989 někdejší studentský vůdce a dnes diplomat Václav Bartuška.
"Dávali mi rány do žeber a že mi prý Bůh už nepomůže," vzpomíná kněz Václav Malý na výslech StB a tedy i na dobu normalizace, dnes některými idealizovanou jako léta jistoty a prosperity. V seriálu Tváře vzdoru '89 přinášíme svědectví i dalších lidí, kteří by to nikdy neřekli - Karola Sidona donuceného k emigraci a Anny Tesařové, jíž StB zavraždila manžela.
Spolupráce Karla Srpa s komunistickou Státní bezpečností byla rozsáhlá a v archivech je jednoznačně doložitelná, uvedli shodně v pátek při pokračování soudního sporu bývalého šéfa Jazzové sekce s písničkářem Jaroslavem Hutkou předvolaní svědci a badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Vodrážka a Petr Blažek.
Bývalí příslušníci StB Milan Kopinec a Vladimír Novotný odmítli obžalobu, podle které při akci Asanace donutili vytrvalou šikanou rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí. Oba muži uvedli, že pracovali v kontrarozvědce a pouze získávali informace. Jejich nadřízený a spoluobžalovaný Karel Vykypěl se z jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 omluvil.
Překvapilo mě, když jsem našla její jméno v Cibulkových seznamech, 30 let jsme se neviděly. Konec našeho přátelství jsem musela zpracovávat velmi těžce. Podpis Charty mi rozmlouvala, ale podepsala jsem ji u ní. Vlasta celý život zápasila s výčitkami svědomí. Při autonehodě, kterou zavinila, zemřel její syn, měla složitý život a složitou povahu, říká spisovatelka Tereza Boučková.
Podle šimůnkologiky by se pro další generace měly zachovat třeba fronty na klozetpapír či banány, výjezdní doložky při cestě na Západ a kádrové profily. Dokonce by bylo fajn zachovat StB, která by členy nové generace občas zmáčkla a seřezala, vyhodila ze studií či z práce, aby věděli, zač je toho loket. A Lidové milice.
Už je jich jen pár. Zažili mučení, zažili tajné zatčení, zažili hrůzu, jakou si nedovedeme představit. Až tady jejich vzpomínky nebudou, bude pro nás všechny obtížnější uvěřit, že se to vůbec stalo. Sledujte další dil seriálu Poslední svědek. Za část archivních materiálů děkujeme Moravskému zemskému muzeu Brno a Občanskému sdružení Paměť.
