Ze třetího lednového pondělí známého jako Blue Monday se stal každoroční strašák. Mnoho lidí totiž věří, že jde o nejdepresivnější den v roce i navzdory tomu, že vědci jejich přesvědčení vyvrátili coby nepodloženou fámu.
Vazba na matku je pro dítě vrozená, k otci získaná. Muži na mateřskou nepatří. Dnes ale často rozhodují prachy. Jsem pro tradiční rodinu, ale ženy jsou dnes často v rodině uštvané služky. Muži zůstali před stopadesáti lety, často řeší, kde mají ponožky a co bude k večeři, ti v krizi jsou, říká Marek Herman, lektor osobního rozvoje a pedagog.
Krize středního věku je všeobecně známá věc. Málokdo už ovšem ví, že ta největší životní mizérie nastává ve vyspělých zemích přesně ve věku 47,2 roku. Alespoň podle Davida Blanchflowera, profesora ekonomie na britské Dartmouth College a bývalého ekonoma v Bank of England. Ten pro svůj závěr nasbíral data ve 132 státech světa, kde přitom odhalil překvapivou shodu.
Snažit se být za každou cenu šťastný může člověka paradoxně uvrhnout do depresivních nálad. Zjistili to autoři výzkumu, který sledoval mladé britské studenty. Ti, kteří kladli přehnaně vysoký důraz na štěstí, totiž současně častěji projevovali známky deprese.
Předěl mezi starým a novým rokem je obdobím, kdy lidé zhodnocují, co se jim v uplynulých 12 měsících povedlo a co ne. Pokud s bilancí nejsou zrovna spokojení, vnímají začátek ledna jako příležitost ke změně a dávají si novoroční předsevzetí. Terapeut Honza Vojtko radí, jak na ně vyzrát, aby ze smělých plánů o tom, že člověk zhubne, přestane kouřit, najde si děvče nebo začne běhat, rychle nesešlo.
V zamilovanosti prožíváme spíš sebelásku, pak záleží, jestli to do lásky vůbec dojde. Když přijde ve vztazích krize, je to příležitost, abychom se mohli zastavit a rozvinout, nebo nás to zničí. V celostním partnerství je důležitá bolest i smutek, mají tam místo i naše chutě a perverze, říká vztahový terapeut Pavel Rataj. Nejčastěji jde o jiné zájmy, čekáme, že ten druhý se změní, dodává.
„Řekni mi, jak slavíš Vánoce, a já ti povím, jaký jsi člověk.“ Tato věta v kostce shrnuje, jak se na blížící se svátky dívá terapeut Honza Vojtko. V době kolem Štědrého dne totiž podle něj vyvěrají na povrch osobní a vztahové problémy, které si lidé během roku tolik nepřipouštějí. Právě ty dělají z Vánoc období stresu. O několik tipů, jak mu čelit, se Vojtko podělil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Rodič si často něco kompenzuje na svých dětech, nemá naplněný vlastní život a vztah k sobě. Děti nás jen zrcadlí, gramotný rodič připustí, že udělal chybu. Hlavní je předávat zodpovědnost. Všichni máme hodně co odpouštět vlastním rodičům, říká Lucie Königová, autorka knihy Negramotný rodič.
Časům, kdy děti k rodičům vzhlížely jako ke svatým obrázkům, už nejspíš odzvonilo. To však podle psycholožky Veroniky Büchler neznamená, že by dnes děti měly mít naprostou volnost a neměly respektovat žádná pravidla. O tom, jak mají rodiče najít rovnováhu mezi cukrem a bičem a co dělat, aby z dětí nevychovali nezvladatelné nezbedníky ani duševně prázdné narcisty, mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Rozmazlení, ufňukaní jedináčci? To je podle dostupných výzkumů, které shrnuje americký magazín Inverse, jen stereotypní nálepka. Srovnání mezi jedináčky a lidmi pocházející z rodin s více potomky totiž ukazují, že jedináčci nemají větší tendenci k osamělosti, nesamostatnosti ani nezralosti. Naopak bývají ambicióznější, což jim prospívá ve škole i v práci.
Alkohol bere velká část Čechů jako neškodný folklor. Vedle toho ve veřejné debatě sílí hlas lidí, kteří si chtějí legálně zapálit jointa, a o závislosti se čím dál víc mluví v souvislosti s technologiemi. Adiktolog Michal Miovský, který vystoupil na konferenci TEDxPrague, v rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří mimo jiné o tom, že k závislostem bývají náchylnější senioři, ženy na mateřské či teenageři.
Prezentování školního projektu před spolužáky, tlachání s novými kolegy na firemním večírku nebo seznamování s potenciálními partnery v baru. Všechny tyto situace mohou extroverti zvládnout levou zadní, ale pro mnoho introvertů představují noční můru. Proč tomu tak je a proč nemá smysl introverty přeučovat na extroverty, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholožka Natália Schwab Figusch.
Jágr extrémně miluje hokej a chce od něj extrémně hodně - bodů, peněz, úspěchu. Vrcholový sport je paralela mezi byznysem a životem. Definice úspěchu neexistuje, ani jednoduchý návod, jak být v životě vítězem. Milujme život a chtějme od něj co nejvíc, říká Marian Jelínek, hokejový trenér a autor knihy Vnitřní svět vítězů.
Kinosály už několik týdnů plní temný film Joker, který ukazuje, jak se z ukřivděného asociála stává vraždící mstitel. Jak věrně se filmařům podařilo zachytit duši zločince a proč jsou ty nejvýstižnější popkulturní portréty temných stránek lidstva současně ty nejnebezpečnější? I na tyto otázky odpovídá v rozhovoru pro Aktuálně.cz psychopatolog Andrej Drbohlav, který se věnuje mnohonásobným vrahům.
Individualismus může člověku dodat víru ve vlastní výjimečnost, ale v krajním případě z něj může udělat sebestředného prospěcháře. Jak upozorňuje psycholog Aleš Borecký, je-li vlastní úspěch ve společnosti jedinou hodnotou a poměřuje-li se penězi nebo slávou, může u lidí narůstat frustrace, neurotičnost i narcismus. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč se vrátit k hodnotám, jež nelze měřit.
Marian Jelínek je člověk se zdravým sebevědomím, ale i znalostí vlastní nedokonalosti. "Rozhodně to není tak, že bych stál za něčí slávou," říká sportovní kouč a psycholog, který sehrál i důležitou roli v kariéře Jaromíra Jágra, Karolíny Plíškové a úspěšných manažerů velkých firem. V rozhovoru mluví například o tom, proč znát svůj vnitřní svět a v čem tkví problém dnešní svobodné společnosti.
Populární sociální síť Instagram oznámila nová pravidla pro zveřejňování reklam na plastické operace a přípravky na hubnutí. Některé z nich se nově nebudou zobrazovat dospívajícím uživatelům. Právě ti jsou podle mnohých psychologů nejzranitelnější a dopad podobných příspěvků na jejich zdraví bývá nejhorší.
Internet propojil celý svět do globální vesnice, ve které na lidi proudí tolik podnětů, že je nestíhají vstřebávat. Proto se čas od času potřebují od všeho povyku odpojit, sbalit si krosnu a zmizet do míst, kde lišky dávají dobrou noc. Proč lidské mysli útěky do divočiny tak prospívají a proč Češi nedělají víc, aby přírodu chránili, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholog Jan Krajhanzl.
Uchazeči dnes při pracovních pohovorech mezi svými silnými stránkami zmiňují perfekcionismus a zaměstnavatelé kladou důraz na umění sebeprezentace. Jak ale upozorňuje kouč a firemní konzultant Petr Pražák (52), někteří perfekcionisté pod vnější fasádou člověka, kterého nic nerozhodí, skrývají paralyzující strach ze selhání. Ten může vznikat důrazem, který současná společnost klade na úspěch a výkonnost, a sociální očekávání se podle Pražáka posouvají i v rovině partnerských vztahů. "Už nestačí, aby muž uživil rodinu. Mnohé ženy požadují, aby měl skvělou práci, sportovní postavu a zároveň uměl partnerce v pravou chvíli naslouchat," říká vystudovaný psychoterapeut v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Sebepoškozování začíná na sociálních sítích, na Instagramu se srovnáváme se svojí představou o realitě jiného člověka, kterou neznáme. Je nesmyslné vyčítat si, že se děje něco, co nemůžu ovlivnit, o emocích a pocitech nemluvíme, o sexu ano, protože sex známe z filmů, říká terapeut Martin Zikmund. Dodává, že děti chápou známky jako něco úplně o ničem, ale rodiče to vyžadují. Je zbytečné stresovat se kvůli známkám, na které se jich nikdy nikdo nezeptá. Děti máme brát jako partnery, ne podřízené.
