Nastupuje pandemie stáří, lidé se dožívají věku, který předtím nebyl obvyklý, nedostávali jsme se do stadia, kdy ztrácíme mentální bystrost, stárnout neumíme zdravě. Diagnóza Alzheimerovy choroby je nadužívaná, je to konstrukt, nemoc musí být léčitelná a musí se jí dát předcházet, což tady není, neurovědci jsou v tomto rozděleni, říká neurolog Pavel Kalvach.
Děti byly kvůli vládním opatřením většinu školního roku doma a učily se on-line, odříznuty od kamarádů a spolužáků. Podle psycholožky a dětské terapeutky Barbory Blažkové jim nyní chybí řád a smysluplné aktivity. "Děti samotné často hovoří o takové zvláštní rozplizlosti. Nevědí, co se sebou, co se životem, nemají režim, postrádají předvídatelnost a důvěru ve svět coby bezpečné místo," upozorňuje.
Epidemie omezila společenský život a seznamování se přesunulo hlavně na internet. Podle socioložky a psycholožky Markéty Šetinové ale lidé stále touží poznat se osobně. "Covid zvýraznil důležitost vztahů. Měli bychom do nich pustit hlavu, přeceňujeme city, důležitější jsou hodnoty. Vedle partnera potřebujeme i přátele, abychom si vztahové potřeby mohli rozložit," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Americká gymnastka Simone Bilesová odstoupila z olympiády v Tokiu kvůli obavám o duševní zdraví. Jedna z nejlepších sportovkyň své doby tak podobně jako před několika týdny japonská tenistka Naomi Ósakaová rozvířila debatu o tom, pod jak velkým tlakem dnešní vrcholoví sportovci jsou. "Měli bychom si uvědomit, že sportovci nejsou roboti," říká pro Aktuálně.cz psycholožka.
Každý tu větu dobře zná. „Já jsem úplně klidný!“ ozývá se v domácnostech, když se schyluje k hádce. V takové chvíli je podle psychologa Davida Čápa lepší vyklidit bitevní pole, aby se vlna frustrace nevyvalila ven. V kurzech Zvládání vzteku to učí muže, kteří nejdou pro ránu daleko, ale i ty, co v sobě vztek dusí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, co dělat, aby ve společnosti násilí ubývalo.
Pandemie koronaviru stále není u konce, mnohým docházejí síly a přibývá těch, kteří se potýkají s depresemi či úzkostmi. Nárůst duševních onemocnění může přitom podle psychoterapeuta Honzy Vojtka pokračovat i po rozvolnění vládních opatření. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč lidem budou hrozit podobné symptomy jako vojákům po návratu z války a jak krize dolehne na nastupující generaci.
Martin Hofman je brněnský psycholog a lektor učitelů s profesními zkušenostmi ze soukromé praxe, z dětského krizového centra či z pozice školního psychologa. Varuje, že situace je z hlediska školáků izolovaných doma opravdu vážná. Děti měly dlouho trpělivost a snažily se vše zvládnout, nyní již cítí hlavně bezmoc, frustraci a vztek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Už rok Češi nežijí normální život. Každý den je poznamenán omezeními, zmizely každodenní jistoty a šťastný konec je v nedohlednu. To se zákonitě podepisuje na psychickém zdraví celé populace. Lidé se cítí divně, vyčerpaně, smutně. Vznikla proto iniciativa zMůžeš víc, která chce lidem ukázat, že i když se situace jeví jako bezvýchodná, nemusí jí čelit zcela bezmocně.
Německý psycholog Lukas Thürmer se věnuje výzkumu motivace a dosahování cílů v kolektivu. Přesně o to se teď celý svět pokouší v souvislosti s pandemií koronaviru, kdy musí obrovský počet lidí dodržovat přísná opatření. "Velmi pozitivně mě překvapilo, jak jsme byli schopni změnit své chování prakticky přes noc," říká vědec v rozhovoru a popisuje, kde hledat motivaci k dodržování pravidel.
Se sebevědomím mají Češi problém. Něco jiného je ale jejich vnitřní síla, ve které si věří a která jim pomáhá zvládat tíživé životní situace. Ukazují to výsledky aktuálního výzkumu agentury Ipsos pro analytický projekt Česko v datech. Pro tři čtvrtiny lidí je přitom hlavním zdrojem osobní síly rodina či přátelé, naopak kritika a pochvaly je příliš nemotivují.
Jako teenagerka toužila po uznání. Začala hubnout, ale sebedisciplína se jí vymkla z rukou. Markeťačka Lada Brůnová skončila s diagnózou mentální anorexie a teď se po letech rozhodla svoji zkušenost sdílet. Její projekt 3pe má pomoct všem, kteří s poruchami příjmu potravy bojují. V rozhovoru pro Aktuálně.cz spolu s psychoterapeutkou Terezou Makovou popisuje, jak těžko se ze spárů nemoci vymotává.
Kvůli strachu z neznáma, zmatku a frustraci ze současné epidemické situace čím dál více lidí vyhledává pomoc psychologa nebo psychiatra. Jejich ordinace se plní takovým tempem, že kapacity odborných pracovišť nestíhají a někde pacienti musí čekat i několik měsíců. Podle odborníků současná situace jen prohlubuje dlouholetý problém špatné dostupnosti psychologické péče.
V době pandemie koronaviru se u žen zvýšil stres, u mužů se zvýšilo altruistické chování. Vyplývá to z mezinárodní studie, do které je zapojený Národní ústav duševního zdraví. Obecně vzrostl čas strávený s médii. Do studie se zapojilo přes 200 výzkumníků a 115 tisíc lidí ze 150 zemí. Cílem pokračující studie je získat informace pro preventivní a sociální programy zaměřené na pandemie.
Je lepší chválit a za každé situace pozitivně podporovat, či zvolit cestu drilu a přípravy na drsné prostředí vrcholového sportu? O tom, jak stanovit vhodný balanc při výchově mladých sportovců, hovoří experti na sportovní psychologii Marian Jelínek a Michal Šafář a otec brankáře hokejové reprezentace Stanislav Hrubec.
Stesky o tom, že je dnešní společnost příliš individualistická, takže lidé už nedovedou žít v páru, nechávají psychologa Pavla Rataje v klidu. Vnímat své potřeby a umět o nich s partnerem mluvit podle něj vztahům spíše prospívá. V rozhovoru pro Aktuálně.cz párový terapeut mluví o tom, proč se část mladé generace bojí seznamování, proč nedoporučuje sex na prvním rande a proč manželství není mrtvé.
Když na jaře přišla první vlna pandemie koronaviru a vlády začaly zavádět restriktivní opatření s cílem omezit setkávání obyvatel, objevovaly se v médiích názory, že karanténa bude ideálním časem pro introverty. Závěry psychologických studií ale ukazují, že se introverti v izolaci od okolního světa potýkají s osamělostí, depresí a úzkostí. Se svými obavami se méně svěřují a internet jim nepomáhá.
Sledování porna nemusí mít nevyhnutelně negativní dopad na fungování partnerských vztahů. Záleží na tom, jestli partneři pociťují při jeho sledování, že je na jejich chování něco špatně. Pokud jim porno připadá morálně v pořádku, nijak jim ve vztazích neškodí. Vyplývá to z výzkumu amerických psychologů.
Na bezpečnostní opatření zavedená kvůli pandemii koronaviru lidé reagují různě. Někteří zodpovědně nosí roušky a omezují sociální kontakty na minimum. Jiní vnímají ochranné pomůcky a nemožnost se scházet jako narušování osobní svobody. Za jejich odmítavými postoji může podle vědců stát vyšší míra narcismu.
Zemřela dětská psycholožka Jiřina Prekopová, bylo jí 90 let. Autorka takzvané školy lásky a terapie pevným objetím zemřela v pondělí v pražské rezidenci pro seniory RoSa. Na úmrtí upozornil web Deníku N a potvrdila to spolupracovnice psycholožky Taťjana Horká. Prekopová jako dětská psycholožka působila převážně v Německu. Datum ani forma posledního rozloučení zatím nebyly dohodnuty.
Postavu Jana Mikoláška, kterou ztvárnil ve filmu Šarlatán, popisuje jako svou nejtěžší roli. Příběh tajemného léčitele ho konfrontoval s morálními dilematy, která před jedince stavěly totalitní režimy, a Ivan Trojan má ve zvyku motivacím svých postav do detailu porozumět. O tom, proč podle něj mladí lidé historii pochopí lépe z filmů než z hodin dějepisu, vyprávěl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
