Ve známém hitu se zpívá, že štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš. Přináší ale lidem více peněz automaticky více štěstí? Podle psycholožky Aleny Slezáčkové tomu tak není. Pokud totiž člověk usiluje jen o majetek a sociální status, nikdy není s tím, co má, dlouho spokojený. "Stává se křečkem, který běhá v kolečku a nikdy nedosáhne cíle," říká zakladatelka Centra pozitivní psychologie.
Poctivě zhasínat všechna světla uvnitř místnosti je dlouhodobě jednou ze základních rad, které lékaři dávají lidem, jimž se v noci nedaří usnout. Kvalitu spánku ale může zhoršovat i umělé osvětlení z ulice, což pak zejména u dětí a dospívajících vede k výkyvům nálady a mnohdy až k duševním problémům. S tímto zjištěním přišli v nové studii vědci z amerického Národního ústavu pro duševní zdraví.
Otec může být pro malé dítě stejně důležitý jako matka. Děti, které si už od raného věku hrají se svými tatínky, totiž v pozdějších letech snadněji kontrolují své chování a emoce. Při fyzických aktivitách s otci se vybouří a naučí se, jaké reakce už překračují hranice. Vyplývá to z nové studie vědců z Cambridgeské univerzity.
O změně klimatu není možné mluvit pořád jen jako o blížící se apokalypse, ukázat kuřákům plíce zničené dehtem taky nestačí, aby přestali kouřit, říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz sociální a environmentální psycholog Jan Krajhanzl. Každý by si podle něj měl vybrat, čím ochraně životního prostředí pomůže. Ještě důležitější je potom vyvíjet tlak na vládu a velké znečišťovatele, míní.
První domácí násilí přišlo měsíc po svatbě, manžel na mě činil nátlak, omezoval mě, tušila jsem, že to je špatné, zažila jsem i škrcení, polévání studenou vodou, tahání za vlasy, říká Kateřina Lieskovská, autorka knihy Svobodomyslná, ve které popisuje svou zkušenost s domácím násilím. Měla jsem strach, co přijde ze strany exmanžela po napsání knihy, kniha byla jako terapie, dodává.
Lidé, kteří vyzařují přílišným sebevědomím, mohou mít nečekaně mnoho společného s těmi, již působí nejistě. Podle psychologa Zdeňka Krpouna se oběma těmto skupinám nedaří střízlivě vyhodnotit vlastní schopnosti a předstíraná sebedůvěra může být i způsob, jak zakrýt hluboké pochybnosti. O tom, jak lidské sebevědomí utváří výchova rodičů nebo přijetí ze strany vrstevníků, terapeut mluví v rozhovoru.
Každý rodič se setkává se situacemi, kdy mu jeho potomek pije krev – ať už se odmlouvá učit, nebo ho vůbec nenapadne, že by mohl pomoct s domácími pracemi. Snažit se před dítětem skrývat vlastní emoce v takových případech ale nemá smysl, jak v nové studii potvrdili američtí výzkumníci.
Když vláda německé kancléřky Angely Merkelové rozhodla minulý týden o uvolnění prvních opatření přijatých kvůli koronaviru, spoléhala přitom také na analýzy německé Národní akademie věd Leopoldina. Jejich spoluautorem je psycholog Ralph Hertwig. "Čeká nás dlouhá fáze pokusů a omylů. Vláda by měla s lidmi mluvit naprosto otevřeně," říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Karanténa, kterou vláda vyhlásila kvůli šíření nového koronaviru, uvrhla Čechy do situace, s níž se dosud nesetkali. Mnoho z nich musí pracovat z domova, kde se současně nacházejí i jejich partneři a často také děti, které nemohou do škol, což přináší riziko ponorkové nemoci. Jak v situaci, kdy lidé přišli o své zavedené rutiny, nepodlehnout stresu, vysvětlují odbornice z Masarykovy univerzity.
Přijměte šok z karantény a nastavte raději tvrdší režim, radí psycholog Dalibor Špok. Při pobytu doma v režimu home office doporučuje nedělat to, co doma děláte obvykle. Vystavovat se mírnému stresu je v pořádku, cestou do pekel je naopak pití nadměrného množství alkoholu. Špok zároveň apeluje na příbuzné seniorů, aby jim volali a povídali si s nimi - i o zdánlivých banalitách.
Chytří lidé lžou lépe, upřímnost a pravda je často nevýhodná, obelhávat dokážeme dobře i sami sebe. Součástí společenského taktu je určitá míra přetvářky, chceme se stavět do lepšího světla, snažíme se být lepší, hezčí a chytřejší. Měli bychom přemýšlet, kdy, jak a proč lžeme, říká psycholog Národního ústavu duševního zdraví Marek Preiss.
Když se poraní, často se stydí jít k lékaři. Stává se, že jsou kvůli svým sexuálním zálibám ztrapňováni u soudu. Přestože pojem BDSM, zahrnující například hraní submise či dominance, není nový, čelí tato subkultura ještě stále předsudkům. Pomocí vědy se všechny nepravdy snaží vyvracet psycholožka Zdeňka Pospíšilová. Důvod přetrvávajících mýtů podle ní tkví v nepochopení a strachu z neznámého.
Rozlítaný manažer s handsfree v uchu, který přebíhá z jednoho jednání na druhé a důležité telefonáty řeší i na dovolené? To je podle psychiatra a terapeuta Tomáše Rektora jen jedna podoba workoholismu. Jak totiž vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, workoholici nemusí vypadat jako efektivní dříči a s prací to často nepřehánějí kvůli tučné sumě na kontě, ale protože jim v životě něco chybí.
Ze třetího lednového pondělí známého jako Blue Monday se stal každoroční strašák. Mnoho lidí totiž věří, že jde o nejdepresivnější den v roce i navzdory tomu, že vědci jejich přesvědčení vyvrátili coby nepodloženou fámu.
Vazba na matku je pro dítě vrozená, k otci získaná. Muži na mateřskou nepatří. Dnes ale často rozhodují prachy. Jsem pro tradiční rodinu, ale ženy jsou dnes často v rodině uštvané služky. Muži zůstali před stopadesáti lety, často řeší, kde mají ponožky a co bude k večeři, ti v krizi jsou, říká Marek Herman, lektor osobního rozvoje a pedagog.
Krize středního věku je všeobecně známá věc. Málokdo už ovšem ví, že ta největší životní mizérie nastává ve vyspělých zemích přesně ve věku 47,2 roku. Alespoň podle Davida Blanchflowera, profesora ekonomie na britské Dartmouth College a bývalého ekonoma v Bank of England. Ten pro svůj závěr nasbíral data ve 132 státech světa, kde přitom odhalil překvapivou shodu.
Snažit se být za každou cenu šťastný může člověka paradoxně uvrhnout do depresivních nálad. Zjistili to autoři výzkumu, který sledoval mladé britské studenty. Ti, kteří kladli přehnaně vysoký důraz na štěstí, totiž současně častěji projevovali známky deprese.
Předěl mezi starým a novým rokem je obdobím, kdy lidé zhodnocují, co se jim v uplynulých 12 měsících povedlo a co ne. Pokud s bilancí nejsou zrovna spokojení, vnímají začátek ledna jako příležitost ke změně a dávají si novoroční předsevzetí. Terapeut Honza Vojtko radí, jak na ně vyzrát, aby ze smělých plánů o tom, že člověk zhubne, přestane kouřit, najde si děvče nebo začne běhat, rychle nesešlo.
V zamilovanosti prožíváme spíš sebelásku, pak záleží, jestli to do lásky vůbec dojde. Když přijde ve vztazích krize, je to příležitost, abychom se mohli zastavit a rozvinout, nebo nás to zničí. V celostním partnerství je důležitá bolest i smutek, mají tam místo i naše chutě a perverze, říká vztahový terapeut Pavel Rataj. Nejčastěji jde o jiné zájmy, čekáme, že ten druhý se změní, dodává.
„Řekni mi, jak slavíš Vánoce, a já ti povím, jaký jsi člověk.“ Tato věta v kostce shrnuje, jak se na blížící se svátky dívá terapeut Honza Vojtko. V době kolem Štědrého dne totiž podle něj vyvěrají na povrch osobní a vztahové problémy, které si lidé během roku tolik nepřipouštějí. Právě ty dělají z Vánoc období stresu. O několik tipů, jak mu čelit, se Vojtko podělil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
