Dovést dítě ke kariéře úspěšného vrcholového sportovce je samo o sobě obtížné a z hlediska pravděpodobnosti unikátní. Ve všech případech ovšem platí, že klíčovou roli při budování kariéry dítěte hrají rodiče. A ti se při výchově dopouštějí mnoha chyb.
„Hlavně mladé ženy jsou v komplikovaných životních obdobích hrozně náchylné k jakýmsi ezoterickým věcem, což se v těch náboženských hnutích často vyskytuje,“ konstatuje reportérka CNN Prima News Valerie Fišrová. V rámci investigativní činnosti se stala součástí společenství kolem Jaroslava Dobeše, který se nechvalně proslavil jako guru Jára.
"Určitě se něco děje," komentuje nárůst duševních problémů neurovědec a psychiatr Jiří Horáček a odvolává se přitom na celosvětové statistiky. "Psychické zdraví se výrazně zhoršuje a narůstá většina těch ’měkčích’ psychických problémů – jako jsou potíže odvozené od úzkosti nebo lehčí deprese."
Experiment amerického vědce Johna B. Calhouna odhaluje děsivé důsledky přelidnění. V uzavřeném prostoru sledoval myší společenství, které prošlo dramatickým sociálním rozpadem, přestože obyvatelé žili v absolutním bezpečí a všeobecné hojnosti jídla a pití. Vědci na základě tohoto experimentu zkoumali i chování lidí. V lecčem se symptomy myších společenství podobají těm dnešní lidské společnosti.
Připadala si jako houba, která do sebe natáhne jen to špatné. Proto opustila roky studovanou psychologii a místo toho ponořila ruce do těsta na perníčky. Mladá maminka na mateřské dovolené dnes tvoří tak precizní a krásné perníčky, že by se za ně nestyděl ani cukrářský mistr. Jak se z ní stala tvůrkyně s vizí a v čem tkví tajemství skvělé chuti jejího vyladěného sladkého pečiva?
Přípravné kurzy na přijímací zkoušky slibují zlepšení výsledků, ale podle psychologa Hynka Cíglera je jejich efekt minimální. Klíčem k úspěchu je podle něj především kvalitní domácí příprava v klidném prostředí: stačí mít prostor, čas, přístup k testům z minulých let a podporu rodičů. Tyto faktory mohou uchazeče posunout o desítky bodů, říká odborník.
Několik let praxe v psychiatrické léčebně bylo pro prostředí politiky a diplomacie velkou školou, říká někdejší velvyslanec České republiky ve Spojených státech a také vystudovaný psycholog Michael Žantovský. "Nechci tím říct, že mnozí politici jsou v zásadě šílenci, to si nemyslím. Rozhodně si ale myslím, že v politice je nadměrný počet toho, čemu se v psychologii říká hraniční osobnosti."
Blížící se termíny přijímacích zkoušek na střední školy v půlce dubna dostávají děti i rodiče pod stále větší tlak. Psycholožka Šárka Miková vysvětluje, jak si se složitou situací poradit. Stres před přijímačkami prožívají děti různě - podle své osobnosti, vnitřních potřeb i podpory okolí. Co tedy dělat, aby zkoušky zvládly co nejlépe?
Stále více mladistvých u nás i ve světě vykazuje podlomené duševní zdraví. Odborníci varují, že problémy se neustále prohlubují, přičemž pandemie koronaviru fungovala jako katalyzátor již dříve narůstající krize. Nová mezinárodní studie odhaluje, že problém začal okolo roku 2010 a psychické potíže adolescentů se v posledních dekádách zdvojnásobily. Česko není výjimkou.
Říká se, že strach má mnoho podob. Některé strachy jsou zcela iracionální, jiné zase plynou z traumatizujících zkušeností. Z toho se pak mohou vyvinout úzkostné poruchy, nad kterými můžeme na první pohled kroutit hlavou. Podívejte se na neobvyklé fobie, kterými lidé mohou trpět.
Uplatněte sebereflexi a zvažte odchod z vrcholné politiky, žádá bezmála 300 slovenských psychiatrů a psychologů podepsaných pod otevřeným dopisem Robertu Ficovi. "Je to hrubé zneužití vaší profese k politickým účelům. Nepochybuji ani na vteřinu, že podpoříte pokus opozice o slovenský majdan," reaguje ostře slovenský premiér.
Více než stovka slovenských psychiatrů a psychologů poslala v reakci na dění ve slovenské politice otevřený dopis předsedovi vlády Robertu Ficovi. Premiéra vyzvali k zamyšlení nad sebou samým, anebo k odchodu z politiky, napsal dnes na svém webu slovenský list Pravda.
Úzkost je běžná emoce, která však může převzít kontrolu nad životem jedince. Člověk jde na běžnou pracovní schůzku, ale najednou mu začne bušit srdce, tělo se mu chvěje a má pocit, že nemůže dýchat. Nebo že ho běžná rozhodnutí, jako co si dát k obědu, paralyzují natolik, že může jen těžko pokračovat v každodenním životě. S úzkostnou poruchou se za život setká až 25 procent lidí.
Rodiče na sociálních sítích sdílí fotky a videa se svými dětmi. Chtějí se pochlubit, žádají o radu nebo se cítí izolovaní. Podle dětské psycholožky Kamily Ryšánkové je důležité, aby přemýšleli nad tím, co sdílejí, a brali v potaz možné následky na soukromí svých dětí. "Setkala jsem se s případem kyberšikany, která začala tím, že někdo z rodiny zveřejnil fotky dítěte," popisuje v rozhovoru.
Teorie her není jen matematickou disciplínou, ale praktickým nástrojem pro řešení potenciálně konfliktních situací. Ačkoli se může zdát, že jde o čistě akademický obor, má široké uplatnění v každodenním životě - od vyjednávání o zvýšení platu až po výběr vhodné destinace pro rodinnou dovolenou. Galerie přináší tipy, jak ji efektivně využít v každodenním životě.
Porozumět chování lidí, kteří trpí poruchami osobnosti, je pro jejich okolí často velmi náročné. Přijmout skutečnost, že se tak chovají nikoliv proto, že by takoví byli ze své podstaty, ale protože jsou jednoduše nemocní, není vůbec snadné. Společnost na ně nezřídka nahlíží skrz prsty a kapacita odborné pomoci je vytížená na roky dopředu. Galerie přináší přehled nejznámějších osobnostních poruch.
Krev, pavučiny, červi či zombie se většině lidí hnusí. Na druhou stranu ale věci, které jsou běžně považovány za nechutné, fascinují. Pocity zhnusení jsou tak spjaté s hororovými filmy, ale i například svátky, jako je Halloween. "Hnus nás upozorňuje na nebezpečné věci. Nejste schopní přesvědčit svůj mozek, aby na to nekouknul," vysvětluje psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Akademie věd.
"Ženy v podstatě chtějí potulného kováře, který plynně ovládá cizí jazyky, střílí z luku, zahradničí a čte - nebo nějakou podobnou kombinaci," zhodnotil trochu v žertu výsledky svého průzkumu web Date Psychology, zaměřený na psychologii seznamování. Vychází přitom z dat získaných na vzorku více než osmi set respondentů.
Přestat brát léky na úzkost, jako je třeba Neurol nebo Xanax, je nebezpečnější než odvykání od heroinu. "Ten problém, kvůli kterému to člověk užíval, přijde v daleko větší koncentraci. Pokud jsou užívány na úzkost, přijde úzkost ještě strašnější," varuje adiktolog Tomáš Jandáč z Kliniky adiktologie První lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
