Opakované plošné uzavření škol, omezení zájmových kroužků a sociálních kontaktů ovlivňují všechny děti, zhruba u deseti procent těch nejvíce ohrožených jsou však fatální dopady. Negativně ovlivňují nejen jejich vzdělávání, ale podepisuje se také na jejich duševním zdraví. Jde zejména o děti ohrožené domácím násilím, z extrémně chudých rodin a ty, které již před pandemií měly psychické problémy.
Kvůli strachu z neznáma, zmatku a frustraci ze současné epidemické situace čím dál více lidí vyhledává pomoc psychologa nebo psychiatra. Jejich ordinace se plní takovým tempem, že kapacity odborných pracovišť nestíhají a někde pacienti musí čekat i několik měsíců. Podle odborníků současná situace jen prohlubuje dlouholetý problém špatné dostupnosti psychologické péče.
Předvánoční čas a konec roku patří k nejnáročnějším obdobím. Lidé více propadají stresu a zvyšuje se také riziko páchání sebevražd. Podle psychoterapeuta Martina Peška je letošek i kvůli izolaci a osamění lidí ještě náročnější. „Právě samota je jedním z rizikových faktorů sebevražedného jednání,“ říká v rozhovoru.
Psychoterapeut Pavel Pařízek patří mezi profesionály, kteří spoluzaložili web Dělámcomůžu.cz, jenž nabízí psychologické konzultace pro všechny. Mezi jeho klienty, kterým na jaře pomáhal zadarmo, jsou i zdravotníci v první linii. S čím se nejčastěji potýkají a proč je letošek revolucí v oblasti psychoterapie, vysvětluje v rozhovoru.
V naší společnosti se pořád čeká na to, kdy už bude počet nakažených dost nízký. Je důležité, aby zazněl jasný cíl, kterého chceme dosáhnout - jako například uvolnění kapacit v nemocnicích do takového stavu, aby mohl každý s akutním problémem dostat lékařskou péči. Vláda také musí přesvědčit a motivovat lidi, aby se nechali proti koronaviru očkovat, říká pro Aktuálně.cz psycholog Jan Krajhanzl.
Koronavirus je počátek problémů duševního zdraví, je tu velké riziko domácího násilí, sklízíme teď to, jak jsme se na krizi nepřipravili. Většina národa se o duševní zdraví nezajímala, teď je ten tlak může složit, říká klinický psycholog a psychoterapeut Radek Ptáček. Oproti jaru zmizela jakákoliv vize, to nás uvádí do beznaděje. Covid je největší sociální experiment v dějinách, dodává.
Psycholožka Alisja Sadoskaja pochází z Běloruska, kde se lidé už tři měsíce bouří proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka. Několik jich zemřelo, stovky utrpěly zranění a tisíce prošly věznicemi, které jsou popisované jako peklo na zemi. Sedmadvacetiletá Sadoskaja se specializuje na posttraumatickou terapii a jako dobrovolnice pomáhá blízkým obětí mučení a pronásledování.
Na jaře jsme celou situaci prožívali jinak, naše emoční reakce na první vlnu byla velice silná. Od jara jsme si ale na situaci zvykli a emoce přestaly působit na chování lidí během epidemie. Už nejsou tím, co by nás burcovalo. Lidé se rozdělili na dva tábory a tato polarizace společnosti ovlivňuje průběh epidemie a šance na její zvládnutí, říká pro Aktuálně.cz psycholog Dalibor Špok.
Stesky o tom, že je dnešní společnost příliš individualistická, takže lidé už nedovedou žít v páru, nechávají psychologa Pavla Rataje v klidu. Vnímat své potřeby a umět o nich s partnerem mluvit podle něj vztahům spíše prospívá. V rozhovoru pro Aktuálně.cz párový terapeut mluví o tom, proč se část mladé generace bojí seznamování, proč nedoporučuje sex na prvním rande a proč manželství není mrtvé.
Ben Simpson, 15letý mladík, odmítal přijmout jakékoliv jiné jídlo než svou zaručenou značku párků. Fobie z jídla se podle matky rozvinula, když jako dítě přecházel na pevnou stravu. Jde o vyhýbavou a restriktivní poruchu známou jako ARFID. Onemocnění se týká hlavně dětí, u kterých může vést k nedostatečné výživě, neschopnosti jíst s ostatními a může vyústit v další poruchy typu anorexie a bulimie.
Negativní zprávy, strach, stres a touha stihnout všeho víc za kratší čas. Současná doba přinesla lidem nejen řadu moderních technologických nástrojů, ale i větší psychickou zátěž. S tou učí pracovat i technika zvaná mindfulness neboli všímavost. Terapeut a lektor Michal Dvořák se jí zabývá již několik let. Jak lze najít rovnováhu pomocí dechu a jak zastavit negativní myšlení v krizových situacích?
Zemřela dětská psycholožka Jiřina Prekopová, bylo jí 90 let. Autorka takzvané školy lásky a terapie pevným objetím zemřela v pondělí v pražské rezidenci pro seniory RoSa. Na úmrtí upozornil web Deníku N a potvrdila to spolupracovnice psycholožky Taťjana Horká. Prekopová jako dětská psycholožka působila převážně v Německu. Datum ani forma posledního rozloučení zatím nebyly dohodnuty.
Rodiče by měli s dětmi do nového školního roku vstoupit postupně a s větší trpělivostí. Podle dětské psycholožky Lenky Čadové je pravděpodobné, že budou mít školáci zhoršenou pozornost, méně kvalitní spánek či pomalejší adaptaci na změnu. Takovou situaci ale podle ní rodiny zvládnou. Je však třeba dětem vytvořit před návratem do školních lavic řád, pravidelný rytmus a připravit je na povinnosti.
Ve známém hitu se zpívá, že štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš. Přináší ale lidem více peněz automaticky více štěstí? Podle psycholožky Aleny Slezáčkové tomu tak není. Pokud totiž člověk usiluje jen o majetek a sociální status, nikdy není s tím, co má, dlouho spokojený. "Stává se křečkem, který běhá v kolečku a nikdy nedosáhne cíle," říká zakladatelka Centra pozitivní psychologie.
"Pořídil jsem si do kanceláře gauč, už to nešlo. Kolem druhé třetí odpoledne mě přepadne velká únava a stačí se na půl hodiny natáhnout, zavřít oči a můžu zase pracovat," říká Martin, provozní v pražské restauraci. Kolegům to prý vždy oznámí, a když něco potřebují akutně, tak je jim k dispozici.
Lidé, kteří vyzařují přílišným sebevědomím, mohou mít nečekaně mnoho společného s těmi, již působí nejistě. Podle psychologa Zdeňka Krpouna se oběma těmto skupinám nedaří střízlivě vyhodnotit vlastní schopnosti a předstíraná sebedůvěra může být i způsob, jak zakrýt hluboké pochybnosti. O tom, jak lidské sebevědomí utváří výchova rodičů nebo přijetí ze strany vrstevníků, terapeut mluví v rozhovoru.
Jako rodiče to myslíme dobře, ale děláme to špatně. Vychováváme podle svých představ, nerozumíme dětem, jejich psychika je nám cizí, zvlášť kluků, matky nejsou edukované v tom, jaký je rozdíl vychovat holku nebo kluka, říká klinická psycholožka Lidmila Pekařová. Dodává, že dětem chybí domácí povinnosti, nástupem do školy by se to mělo změnit.
Koronavirus otřásl dřívějšími jistotami. Na mnohé dolehly nejen ekonomické, ale i psychické potíže. Karanténa byla pro vztahy zátěž, která je buď zocelila, nebo naopak odhalila přehlížené problémy. Jak přežít současnou krizi s nepodlomeným psychickým zdravím, radí v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholožka Katarína Szabados Filasová. "Hraje se o to, jestli se dokážeme přizpůsobit, nebo ne," říká.
Mezi korunami stromů prosvítá slunce, ve vzduchu voní jehličí a zemina. Kolem dokola je slyšet ptačí zpěv a šustění větru. Les je nejen fascinující místo, kam lidé chodí na procházky nebo sportovat, ale také prostředek pomáhající najít ztracenou rovnováhu. S terapeutickými účinky lesa přišli před více než 30 lety japonští výzkumníci a poslední dobou se dostává i do služeb českých psychoterapeutů.
Jestli je vám fakt těžko, nečekejte, až to bude horší, stres v reálných situacích může být ještě těžší zvládnout. Lidé s tendencí k úzkostem padají do paniky. Linka Anténa poskytne pomoc, obrací se na nás hlavně ti, kteří už v předešlém období měli složitý život, říká klinický psycholog a psychoterapeut Jiří Drahota.
