Zabíjení i mučení. Co se děje v hlavách vojáků, kteří páchají zvěrstva?
Hosty vysílání jsou psycholog Daniel Štrobl, novinář Tomáš Forró, energetický analytik Michal Macenauer a vysokoškolský učitel Václav Švec.
Psycholog
Z vyčerpání jednají uprchlíci zkratkovitě, potřebují uklidnit, popisují psychologové
Pražským asistenčním centrem pro pomoc uprchlíkům prošlo již přes padesát tisíc Ukrajinců. V Kongresovém centru jim pomáhají i Klára Koutníková a Jan Remeš, psychologové z řad pražských hasičů. Lidé, kteří několik dní nespali a mají za sebou dlouhou cestu, podle nich mohou přemýšlet zkratkovitě. Potřebují hlavně uklidnit a odpočinout si.
Zděšení, šok i posttraumatický stres. Psychologové popisují, co prožívají uprchlíci
Do Česka od začátku ruské invaze na Ukrajině přišlo už 270 tisíc uprchlíků. Mnozí z nich budou kromě bydlení a práce potřebovat taky pomoc psychologů, protože mohou v nadcházejících měsících čelit posttraumatické stresové poruše. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví proto nyní ženám, dětem i mužům z Ukrajiny nabízejí přednostní konzultace.
Krize jsme neznali, pak přišel covid a válka. Psycholog radí, jak se s tím vyrovnat
Mladší generace, která se většinu života nesetkala s žádnými velkými překážkami, najednou řeší klimatickou krizi, covid i válku a bude to mít těžké, upozorňuje Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky. "Psychika člověka má obranné mechanismy a krizi ustojíme, ale zaplatíme za ni v budoucnu," říká. Zde jsou jeho rady, co si počít.
Úzkost z války lze zahnat pomocí. Mluvme spolu o svých pocitech, říká psycholožka
Prožívat ve vztahu k ruské invazi na Ukrajinu strach, hněv či bezmoc je přirozené a své emoce je třeba přijmout. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká psycholožka se zaměřením na mimořádné události Jana Majzlíková. Negativní pocity lze podle ní zahnat nejen tím, že mezi sebou budou lidé o svých emocích hovořit, ale také pomocí zasaženým lidem.
Šikanovali ji, bála se chodit do školy. Studentka o tom napsala knihu, která pomáhá
Šárka Tomečková čelila na základní škole šikaně ze strany spolužáků. Nezapadala do kolektivu a kvůli urážkám a posměškům si připadala méněcenná. Ze strachu se nikomu nesvěřila, šikanu se proto rozhodla přetrpět a řešit sama. V nejhorších časech si začala psát deník. Ten nyní přetvořila v knihu, jejímž cílem je pomoci dětem, které zažívají něco podobného.
Češi trpí postkomunistickým syndromem, i proto se nechtějí očkovat, říká psycholožka
Češi mají větší sklon ke kritice a nespokojenosti, protože trpí "postkomunistickým syndromem", který se projevil i v jejich přístupu k epidemii. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká vědecká pracovnice z Psychologického ústavu Akademie věd Martina Klicperová-Baker. Popisuje také, jakou roli hrají kulturní a politické preference v ochotě se očkovat nebo v odolnosti proti dezinformacím.
Zemřela disidentka Dana Němcová. Boj proti režimu jsem vedla kvůli dětem, říkala
Dana Němcová byla jednou z prvních signatářek Charty 77, později byla její mluvčí a spoluzaložila Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. V ochraně lidských práv pokračovala i po roce 1989. Jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu zemřela ve věku 89 let. Jménem rodiny to sdělil předseda správní rady Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Vojtěch Sedláček.
V covidové smršti se od sebe vzdalujeme, nezapomeňme na blízkost a buďme opatrní
Mnoho žen i mužů se bojí toho druhého obejmout, přivinout. Mám? Nemám? Není to nebezpečné? Nenakazím ho, nenakazím ji? Pekelná doba covidová.
Přes dva tisíce dětí a mladistvých má exekuci. Dopady jsou vážné, varují psycholožky
Exekuci má v Česku 2252 dětí a mladých do 18 let. Po téměř dvou třetinách z nich exekutoři vymáhají částku nižší než 2000 korun. Patnácti dlužníkům nebylo ještě ani pět let. Vyplývá to ze statistiky Exekutorské komory, kterou si vyžádaly expertky Psychologického ústavu Akademie věd. Podle psycholožek má exekuce vážný dopad na vývoj dětí.
Indiánky: Bály jsme se, že nikdy nebudeme mít děti. Syndrom PCOS a neplodnost je tabu
Ženy se stydí za témata, která se neplodnosti týkají. Syndrom polycystických ovarií neboli PCOS je spojen s hodně předsudky, pro ženy je těžké o tom mluvit. Chceme to detabuizovat, dát naději a říct, že taková diagnóza není konec světa, říkají Anna Sedláková a Karolína Krejčová, zakladatelky organizace Indiánky. Snaží se o osvětu ohledně onemocnění, která vedou k neplodnosti žen, samy mají PCOS.
O sexualitě se má mluvit už ve školce, i učitelé v tom však tápou, říká psycholožka
Děti se s tématem sexu setkávají v brzkém věku, s výukou sexuality a vhodného chování mezi ženami a muži je proto podle psycholožky Ireny Smetáčkové z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy potřeba začít už ve školce. "To, že jsme muži a ženy, že máme pohlaví a že k životu patří také jejich užívání, má zaznívat v přiměřené míře a vhodným způsobem už v předškolním věku," říká Smetáčková.
Chování Ósakaové je pokrytecké, žádná hvězda dnes nemůže ignorovat média, říká Šafář
Tenis je globální sport s obrovským mediálním zájmem a na vrcholové úrovni není možné oddělit sportovní aktivitu od mediální, komentuje sportovní psycholog Michal Šafář bouři kolem rozhodnutí japonské hvězdy Naomi Ósakaové bojkotovat kvůli ochraně duševního zdraví brífinky na French Open. Z turnaje po kritice odstoupila. Pokud bylo cílem uchránit ji před tlakem, tak to nebylo zvládnuté, dodává.
Pandemie nás naučila žít v nejistotě a provést inventuru vztahů, říká psychoterapeut
Co s námi udělal rok pandemie, lockdownu a sociální izolace? Co všechno v našem životě změnil a co můžeme očekávat od postcovidové doby? "Naučili jsme se snášet nejistotu a protřídili jsme si vztahy. Opustili jsme ty, které jsme si drželi spíše ze zvyku, a tím pádem nám zbývá více času na lidi, jež máme opravdu rádi," říká psychoterapeut Jan Kulhánek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Úzkost i sebepoškozování. Kvůli opatřením přibývá dětí s vážnými psychickými problémy
Úzkosti, poruchy nálad a sebepoškozování. To jsou podle psychologů a psychiatrů u dětí v pubertě nejčastější problémy, kterých v důsledku koronavirové epidemie za poslední rok výrazně přibylo. Negativní dopad na psychiku má podle odborníků distanční výuka, nulová socializace nebo i časté problémy v rodině. Jak tedy poznat, že má dítě problém a jak s ním o tom mluvit?
Kočičí psycholožka: Kočku hajzlíka jsem zatím nepoznala, moje kočky umí i aportovat
Kočky dokážou být vtipné i zákeřné, ale ne zlomyslné nebo falešné. Většinou k tomu mají nějaký důvod. Neumím si představit, že by kočka seděla doma, brousila si drápy a přemýšlela, co svému pánovi provede, říká zakladatelka Kočičí polepšovny Kateřina Štiblická, která ve Velké Británii vystudovala klinické chování zvířat. Nejčastěji řešíme nečistotnost koček a jejich agresi, dodává.
Školáky jsme hodili přes palubu. Vzdělání a volný čas nejsou priorita, říká psycholog
Martin Hofman je brněnský psycholog a lektor učitelů s profesními zkušenostmi ze soukromé praxe, z dětského krizového centra či z pozice školního psychologa. Varuje, že situace je z hlediska školáků izolovaných doma opravdu vážná. Děti měly dlouho trpělivost a snažily se vše zvládnout, nyní již cítí hlavně bezmoc, frustraci a vztek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Spoustu věcí omlouváme covidem. Nemocnou společností jsme byli už dříve, říká Ptáček
Nemocnou společností jsme se stávali už před covidem. Teď jen sklízíme to, že jsme se dostatečně nestarali o duševní zdraví, míní klinický psycholog Radek Ptáček. Na jaře jsme se semkli, ale společnost se chová podle toho, jak je řízena. Pokud chce vláda vysvědčení, tak ať se podívá, jak se lidé chovají. Opuštění senioři tu byli už před covidem, stejně jako děti s problémy se školou, dodává.
Přichází pandemie psychických problémů, hlásí firmy. Stav mysli prověří rychlý test
V loňském roce výrazně přibylo lidí, kteří cítí nepohodu, mají úzkosti nebo deprese. Řada z nich nevyhledává odbornou pomoc a problémy se tak odráží nejenom doma, ale i v práci. Zaměstnavatelé stále častěji nabízejí benefit v podobě psychologa na telefonu. To však podle psychiatrů nemusí stačit. Vyzkoušejte si jednoduchý test, zda i vaši psychickou pohodu pandemie nevykolejila.
Šusta: Smrt jsme vytěsnili, teď upřednostňujeme sebe před druhými. Covid mění morálku
Lidé jsou deprivovaní, pod tlakem ustupujeme ze svých morálních hodnot, nejsme kolikrát tak silní, jak si myslíme. Během krize vnímám dvě roviny - společensky normální je být ohleduplný ke svému okolí, ale lidé teď i začínají akcentovat své zájmy nad zájmy ostatních, říká psychologický poradce Petr Šusta k modelu pěti stupňů našeho morálního vývoje. Smrt jsme jako společnost vytěsnili, dodává.