Před Vánoci čtyřiadvacetiletý muž nejprve zastřelil v Klánovickém lese muže a dítě, o týden později na pražské filozofické fakultě zavraždil 14 lidí. Forenzní psycholožka Ludmila Čírtková v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, co se odehrává v hlavě masových vrahů.
O dopadech videoher na duševní zdraví hráčů panuje mnoho mylných představ. Ačkoli herním titulům mnozí přisuzují, že posilují agresivitu, podle klinického psychologa Jana Kulhánka je opak pravdou. Hráčství ve správné míře může být cestou ke zdravé psychice. Pojí se s ním například posílení logického myšlení, emoční odolnosti, zvýšení sebevědomí nebo lepší sociální dovednosti.
Teroristé z Hamásu už tři týdny drží v zajetí přes dvě stovky izraelských rukojmích, které zajali 7. října při krvavém útoku. Bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak se v nepřátelském prostředí vyrovnat s obrovským stresem, nakolik je pravděpodobné, že se u zajatců projeví Stockholmský syndrom, a jakou roli mohly hrát při brutálním útoku teroristů drogy.
Únava přecházející do vyčerpání, cynismus a nevýkonnost v práci, které neodezní ani po dovolené. Syndrom vyhoření na sobě pociťuje pětina Čechů, vážné příznaky má podle průzkumu Všeobecné fakultní nemocnice nejvíce lidí za posledních devět let. Za nárůstem je podle odborníků pandemie koronaviru, válka na Ukrajině či ekonomické problémy. Neřešený problém přitom může spustit další zdravotní obtíže.
Více než tři čtvrtiny mladých ve věku 12 až 19 let se stydí požádat o pomoc, když mají duševní potíže. Často se obávají odmítnutí nebo stigmatu duševního onemocnění. Vyplývá to z průzkumu, který prezentovala organizace Nevypusť duši. Více než polovina respondentů se domnívá, že by více využívali takovou pomoc, pokud by byla dostupná přímo ve škole.
“Každá starší generace se divila tomu, co ta mladá dělá, a říkala, že zničí společnost a její hodnoty. A nic se vlastně nezničilo. Myslím, že víc ničíme planetu než svoje vztahy,” říká psycholog a párový psychoterapeut Pavel Rataj o dnešním přístupu lidí k sexualitě i vztahům. Zažívá dnešní společnost chaos? Existuje vůbec něco jako krize maskulinity?
Česko dlouhodobě trpí nedostatkem psychologů a psychiatrů, pacientů přitom přibývá. Přeplněným psychiatrickým nemocnicím má ulevit plánovaná reforma, která má zavést až sto center pomoci. Ty nabízí komplexní péči a pomáhají předcházet hospitalizacím. Odborníci se však obávají, že ministerstvo tuto snahu podrývá.
Nejpřísnější trest, který mohou zločinci v Česku dostat, je doživotí. V praxi jej soudy udělují zejména za brutální vraždy. Momentálně si ho v českých věznicích odpykává 47 lidí, z toho tři ženy. Poslední takový rozsudek vynesl soud v Brně letos v dubnu. "Je důležité, aby vězeň neztratil kontakt se světem," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz hlavní psycholog Vězeňské služby Václav Jiřička.
Řežou si ruce žiletkou nebo přemýšlejí o sebevraždě. Dětí s vážnými duševními problémy přibývá, pomoc je ale nedostupná. Kvůli nedostatku dětských psychiatrů čekají rodiče i děti často i několik měsíců, mezitím se potíže zhoršují. Chybí nejen lékaři, ale i psychologové a terapeuti. Přetíženému systému péče hrozí kolaps, varují experti z oboru.
"Kolik generací Ukrajinců a jakým způsobem bude strádat, bude obrovsky záležet na tom, jak dopadne válka," říká ve Spotlightu psychoterapeut a bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl. Podle něj na Západě nemáme rádi bezmoc, protože jsme vítězná společnost. "Kdo válku prohraje, si logicky klade otázku, jaký to mělo smysl," říká v rozhovoru s Lindou Bartošovou.
Přesně před rokem, 3. března 2022, přišla psycholožka Larysa Kremenčutská do Česka. Byla jednou z 490 tisíců Ukrajinců, kteří sem uprchli před válkou. Útočiště našla nedaleko Českých Budějovic, u jedné ze svých dcer žijících v Česku delší dobu. Manžel zůstal na frontě, rok o něm neslyšela. Neví, zda je naživu. I přes své starosti pomáhá ukrajinským dětem vyrovnat se s válečnými traumaty.
Starost o zdraví, o rodinu, touha po kvalitním vzdělání a stabilní práci, kterou neohrozí krize. Před příchodem covidu to lidé kolem 20 let příliš neřešili. Pandemie ale proměnila jejich hodnoty a mladí předčasně vyspěli. Dokládá to studie provedená ve státech visegrádské čtyřky. Do budoucna si mohou víc vážit osobního kontaktu a dávat přednost rodině před prací.
Posměchy, plivání do sešitu a ruská hymna o přestávkách. Ukrajinské děti na některých českých školách šikanují jejich spolužáci. Na problém upozornil na sociálních sítích starosta obce Tetín Matěj Hlavatý (STAN), podle kterého je takových příběhů mnoho, některé dokonce zacházejí i do fyzické šikany. Podle expertů se však nejedná o nenávist dětí, ale jejich rodičů, kteří to na ně přenáší.
Vědci z Cambridge přišli na nový způsob, jak čelit dezinformacím. Takzvanou metodu psychologického očkování začínají ve spolupráci s Google aplikovat i v Česku. Zaměří se na boj proti dezinformacím o ukrajinských uprchlících. "Chceme lidem ukázat, jak dezinformace fungují. Tím získají protilátky a do budoucna se stanou odolnějšími," říká pro Aktuálně.cz vedoucí výzkumu Nizozemec Jon Roozenbeek.
Vlna veder zasáhla Evropu již v polovině června, během něhož padlo několik teplotních rekordů. Ovšem extrémní horko dorazilo na kontinent až o měsíc později. Vedro se nepodepisuje jen na fyzickém zdraví, ale dopadá i na psychiku. Podle odborníků oslovených Aktuálně.cz mohou lidé trpět nespavostí, stresem nebo nedostatkem motivace. Vysoké teploty navíc značně zhoršují stav duševně nemocných.
Víc pracujeme a méně odpočíváme. Analýza společnosti Stanton Chase proto zjišťovala, jak moc je dovolená důležitá pro zdraví člověka a co se stane, když volné dny nevyužijeme v plné míře.
„Dítě má základní potřebu mít vztah s oběma rodiči. Pokud se jeden snaží vymazat mu toho druhého z hlavy, zlomí ho a zničí mu celý život,” říká profesor klinické psychologie Radek Ptáček a dodává: „Začíná se stávat sociálně nenormální být s partnerem dlouho šťastný. Rozvod je ale trauma, které vede ke zvýšené míře duševních poruch, poruch ve vztazích, nižší životní úspěšnosti a i předčasné smrti.”
Kvalita školy se odvíjí od toho, jestli má dobrého ředitele. Důležité je, aby měl schopný tým, se kterým se bude pravidelně bavit o tom, co se ve škole daří a co ne. Říká to šéfka Evropské asociace ředitelů škol a dlouholetá ředitelka školy Petra van Harenová z Nizozemska. Vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.
Dění poslední doby, jako je epidemie covidu nebo válka na Ukrajině, zvýraznilo potřebu školních psychologů. Školy na ně však nedostávají peníze od státu a nejasné financování je jedním z důvodů, proč se tam psychologové zrovna nehrnou. Ministerstvo školství je chce od roku 2025 platit ze státního rozpočtu. Ani pak ale nebude jisté, že je školy seženou. Psychologové se radši věnují soukromé praxi.
Frustrace, vztek i úzkost. Emoce, s nimiž se v důsledku ruské invaze aktuálně potýká řada ukrajinských uprchlíků, kteří vyhledávají terapeutickou péči. K českým psychologům ale míří nejen oni, obrací se na ně také zde žijící Rusové i dobrovolníci, kteří uprchlíkům pomáhají.
