Co to může být? Otázka, která vás nemine, podstoupíte-li dnes už legendární Rorschachův test s inkoustovými skvrnami. Jeho autor, švýcarský psycholog Hermann Rorschach, ho světu poprvé představil před více než 100 lety. Tento způsob psychodiagnostiky má dodnes své velké příznivce i odpůrce. A také své obdivovatele z řad umělců, kteří se touto sondou do podvědomí nechali a nechávají inspirovat.
Při domácím násilí nemusí nutně docházet k fyzickým útokům. Agresor se oběť snaží zlomit přes výčitky, ponižování, zesměšňování. Sebehodnocení se pak propadá až na bod mrazu. Psychické týrání totiž nezanechává stopy jako facky. Jak ze začarovaného kruhu ven? O tom se rozpovídala mentorka Věra Stejskalová.
Desetitisíce uchazečů o studium na střední škole čeká přijímací řízení, jehož první kolo se koná již 11. a 14. dubna. Pro řadu z nich to znamená stresovou situaci. Jak se s ní vypořádat, radí ve společném rozhovoru pro Aktuálně.cz dvě odbornice na psychiku dětí, sociální pedagožka Nicola Blábolilová a školní psycholožka Michaela Částková.
Před několika dny Českem otřásl případ brutální šikany dvanáctileté dívky v Hodoníně, který si agresoři natočili na video a zveřejnili na internetu. Je to letos již po několikáté, co se dozvídáme o projevech násilí školních dětí proti spolužákům a učitelům. K situaci v českých třídách se v rozhovoru pro Aktuálně.cz vyjádřil Adam Klocek, výzkumný pracovník Psychologického ústavu Akademie věd.
Psychické potíže mohou zasáhnout každého, tedy i děti. Po pandemii koronaviru vzrostly počty dětí s psychickými problémy až desetinásobně. Stále častěji se u dětí a dospívajících objevují deprese, sociální úzkost, panické ataky i sebepoškozování.
Rodiče na sociálních sítích sdílí fotky a videa se svými dětmi. Chtějí se pochlubit, žádají o radu nebo se cítí izolovaní. Podle dětské psycholožky Kamily Ryšánkové je důležité, aby přemýšleli nad tím, co sdílejí, a brali v potaz možné následky na soukromí svých dětí. "Setkala jsem se s případem kyberšikany, která začala tím, že někdo z rodiny zveřejnil fotky dítěte," popisuje v rozhovoru.
V souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu do Česka emigrovaly stovky tisíc Ukrajinců. Nejčastěji přijíždějí matky s dětmi, které nedobrovolně přišly o svůj domov a musí začít nový život v cizí zemi. S úspěšnou adaptací jim pomáhá psycholožka Olena Stelmašenková, která byla sama nucena z Ukrajiny před válkou již podruhé odejít.
Mnoho lidí z každoroční dušičkové cesty na hřbitov mrazí. Přitom to mnohdy neznamená, že na své blízké zemřelé nevzpomínají nebo je nemají rádi. Často jen chtějí zůstat věrní svým pocitům, ale jsou rozpolcení mezi svým smutkem a společenským tlakem. Je v pořádku zůstat na Dušičky doma? A jaké alternativní způsoby vzpomínání volí lidé, kterým tradiční rituály z různých důvodů nevyhovují?
Krev, pavučiny, červi či zombie se většině lidí hnusí. Na druhou stranu ale věci, které jsou běžně považovány za nechutné, fascinují. Pocity zhnusení jsou tak spjaté s hororovými filmy, ale i například svátky, jako je Halloween. "Hnus nás upozorňuje na nebezpečné věci. Nejste schopní přesvědčit svůj mozek, aby na to nekouknul," vysvětluje psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Akademie věd.
"S pojmem trauma bychom to neměli přehánět. Akutní stresový dopad je normální," říká psycholog se zaměřením na katastrofy a odolnost Štěpán Vymětal k tomu, jaké dopady budou mít na psychiku Čechů uběhlé povodně. Češi podle něj ale v krizích fungují racionálně a chytře. Jak funguje krizová komunikace při živelných katastrofách nebo během války? A proč někteří lidé realitu popírají?
Známý dětský psycholog, psychoterapeut a soudní znalec Radek Ptáček, kterého od neděle pohřešovala rodina a měla obavy o jeho život a zdraví, zemřel. Středočeská policie po něm v úterý vyhlásila pátrání a večer na webu napsala, že hledaný osmačtyřicetiletý muž byl odpoledne nalezen v Praze bez známek života.
Čtvrtina lidí ve věku 18 až 34 let nikdy nezvedá telefon. Zvonění telefonu ignorují, odpovídají prostřednictvím textových zpráv nebo si vyhledávají neznámá telefonní čísla na internetu. Zjištění vyplynulo z nedávného průzkumu, kterého se účastnily dva tisíce lidí. Podle průzkumu dávají mladí lidé přednost textovým zprávám před telefonáty, zatímco pro starší generace je telefonování běžná věc.
"Mlží a někdy i lžou o svém vzdělání. Nabízí stoprocentně účinnou psychoterapii s tím, že pokud se to nepovede, tak je to vaše vina," varuje před takzvanými psychošmejdy psycholožka Eva Vášová. Podle ní může být pochybných terapeutů v Česku až na tisíce. Jejich jednání podle ní může vést k poškození psychického zdraví klientů, ale i rozpadnutí jejich vztahů, či dokonce rodin.
Seniory často trápí pocity osamělosti a zbytečnosti, potýkají se s dlouhodobým fyzickým onemocněním a ztrátou životních partnerů. To je vede k myšlenkám na skoncování s životem. Nejnovější čísla Národního ústavu pro duševní zdraví ukazují, že právě senioři jsou skupinou, která trpí sebevražednými sklony nejvíce.
Jak by to vypadalo, kdybychom k sobě byli všichni hodně upřímní? Nastal by ve společnosti chaos, nebo naopak větší harmonie? Psycholog Sebastian James mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom, co obnáší radikální upřímnost.
Lidé si mnohdy poruchu ADHD "diagnostikují" sami. "Setkávám se s tím velmi často. Je to i díky přístupnosti různých videí a testů na internetu, že za mnou chodí pacienti s přesvědčením, že se jich ADHD týká," říká klinická psycholožka Tereza Štěpánková ve Spotlightu Generace. I když se ale část lidí v příznacích poznává, ADHD vůbec mít nemusí.
Psycholog Jeroným Klimeš ve středu v České televizi řekl, že gayové jsou výrazně promiskuitnější než heterosexuálové. "Průměrný gay má až 500 sexuálních partnerů v životě," uvedl. Psycholog Jiří Procházka, který s LGBT+ klienty často pracuje, Klimešovy výroky považuje za homofobní. U dospívajících LGBT+ lidí může podle něj takové znevažování vést k psychickým problémům.
Přijít mohl kdokoliv a s jakýmkoliv názorem. Nadační centrum Agora 7 uspořádalo v pražských Holešovicích debatní kruh, jehož podtitul Kdo koho v provozu omezuje a kdo by naopak zasloužil více prostoru sliboval zajímavý průběh.
Panické ataky, ale i sebepoškozování. O psychických problémech studentů rodiče často vědět nechtějí. “Ten rodič je třeba sám odolnější. Proto si nepřipouští, že by se něco takového jeho dítěti mohlo dít,” vysvětluje školní psycholožka z pražského Gymnázia Jana Keplera Barbora Semerádová a dodává, že s přibývajícími panickými ataky mezi studenty lze mluvit o "epidemii úzkosti".
Vrah z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nemusel v Česku projít žádnými psychotesty, než si pořídil zbraně, kterými zabil 14 lidí. Ministerstvo nyní jedná o zavedení povinných psychotestů pro žadatele zbrojních průkazů. Americká psycholožka zaměřující se na masové střelby Lisa Pescara-Kovachová v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč psychotesty nemůžou podobným událostem zabránit.
