Řada dnešních dvacátníků prochází psychickým propadem, který populární psychologie popisuje jako krizi mladého věku. Bojí se konce vysokoškolského studia i budoucnosti a přílišné množství voleb jim způsobuje takovou paralýzu, že raději zůstanou stát na místě. Mají strach z toho, co po nich zůstane, nebo že nenaplní představy příliš ambiciózních rodičů.
Bývalý moderátor České televize Tomáš Drahoňovský se v půlce února odhodlal promluvit o své zkušenosti s alopecií, kvůli níž přišel o vlasy, vousy, obočí i řasy. Chtěl tak pomoct dalším lidem, kteří se s autoimunitním onemocněním potýkají. Přiznává, že v posledních měsících řešil obavy z reakcí okolí. Měl strach z toho, že přestane být atraktivní i jak na jeho vzhled zareagují jeho děti.
Když mladí lidé opustí dětský domov, často nejsou na život v dospělém světe ještě připravení. Dostávají se do finančních potíží, řeší problémy s bydlením, často končí na ulici. Se začleněním do společnosti se jim snaží pomoct dobrovolníci z projektu Patron/ka, který využila i dvaadvacetiletá Daniela. Čtyři roky se schází s pětapadesátiletou patronkou Zdenou, která ji už bere jako součást rodiny.
Hosty jsou poslanec Marek Výborný, speciální pedagožka Klára Šimáčková Laurenčíková, terapeutka Marta Šturmová a propagátor elektromobilů Jan Staněk.
Sociolog Pavel Pospěch se v nové knize Neznámá společnost dívá na současné Česko jako na cizokrajnou civilizaci, jejíž kultuře nerozumí. Ptá se, proč mají Češi tak často na zahradě bazén, proč se pořád nechávají děsit strašidlem komunismu i proč volí bohaté oligarchy s pocitem, že jsou jedni z nich. V rozhovoru vysvětluje, že obavy z čipů ve vakcínách jsou jen reakcí na nepředvídatelnost světa.
Za rozdělení společnosti v době pandemie může podle fenomenoložky Anny Hogenové fakt, že vývoj vakcíny proti koronaviru ovládla touha po zisku. Populární filozofka věří, že tržní systém je ještě nebezpečnější než předlistopadová totalita, protože potichu pronikl do politiky, vědy i vzdělání. "Lidé to ale nebudou chtít slyšet," říká v rozhovoru a radí, jak v postmoderním světě pečovat o svou duši.
Před pár lety by si na sebe ještě v zimě navlékl dvě čepice a dvoje ponožky. Dnes už se ale Jakub Chomát v mrazivém počasí koupe v ledových jezerech a celoročně se otužuje studenou sprchu. Stal se totiž instruktorem oblíbené Wim Hofovy metody. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč s trénováním odolnosti vůči chladu vůbec začít a proč bychom se měli učit lépe dýchat.
Žijeme v rychlé době, kterou stále více lidí odmítá. Do svých životů zavádí prvky pomalého jídla, módy i technologií. Kvůli fenoménu slow living není potřeba zásadně měnit celý život, vydělávat miliony, dávat výpověď v práci a stěhovat se na venkov, tvrdí koučka Diana Lechner.
Za vším hledej emoce. Tímto heslem se ve své praxi řídí psychiatr Radkin Honzák, kterému právě vyšla kniha Můj rodný blázinec. Ať už totiž léčí mentální anorexii, nebo štítnou žlázu, vždycky se zajímá jak o tělo, tak o duši. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, co s lidským organismem dělá strach a jak se s ním dá pracovat, proč se člověk neumí smířit s nejistotou a jak si navodit radost.
Skupina matematiků a statistiků zjistila, že způsob, jakým lidé stahují a poslouchají skladby po jejich vydání, připomíná epidemickou křivku. Některé žánry jsou podle výzkumníků navíc "nakažlivější" než viry. Důvodem je podle nich to, že k šíření hudby dnes není třeba fyzického kontaktu.
Myšlenky těsně před sebevraždou či zpověď pozůstalých, jejichž blízký si vzal život. Takové jsou hlavní motivy projektu, který návštěvníky pražského Festivalu 4+4 dny v pohybu provede po několika lokacích v pražských Strašnicích a formou audio vyprávění jim dá nahlédnout do hlavy lidí se sebevražednými sklony. "Je až děsivé, jak je to téma blízké každému z nás," říká režisérka Linda Dušková.
Facebook ve svém interním šetření zjistil, že jeho aplikace pro sdílení fotografií škodí značnému procentu dospívajících, nejvíce poškozuje dospívající dívky. Společnost navíc připravuje dětskou verzi Instagramu.
Všeho moc škodí a týká se to i koníčků, tvrdí vědci z Pensylvánské univerzity. V nové studii zjistili, že pocit pohody ve volném čase roste jen do určité chvíle, za ideální považují volno, které nepřesáhne pět hodin.
Každý desátý mladý Fin v loňském roce přemýšlel o sebevraždě. Odhalil to nový výzkum v zemi, podle kterého situaci zhoršila nejen pandemie koronaviru, ale také větší nedostupnost psychologů.
Pandemie koronaviru se negativně podepisuje nejen na fyzickém zdraví, ale i na tom psychickém. Deprese, pocity vyhoření a další problémy trápí v covidové době značnou část lidí. Bruselští doktoři proto začali pacientům na tyto obtíže předepisovat místo léků návštěvy muzeí.
Rok 2020 se zapíše do historie kvůli rekordnímu nárůstu stresu, obav, vzteku a smutku, a to napříč kontinenty. Vyplývá to z globální studie emocí, kterou každoročně vydává Gallupův institut. Vysoká míra negativních prožitků podle výzkumníků souvisí s pandemií koronaviru, která u lidí vyvolala strach z nemoci, ztráty živobytí i smrti.
Každý tu větu dobře zná. „Já jsem úplně klidný!“ ozývá se v domácnostech, když se schyluje k hádce. V takové chvíli je podle psychologa Davida Čápa lepší vyklidit bitevní pole, aby se vlna frustrace nevyvalila ven. V kurzech Zvládání vzteku to učí muže, kteří nejdou pro ránu daleko, ale i ty, co v sobě vztek dusí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, co dělat, aby ve společnosti násilí ubývalo.
Pandemie koronaviru stále není u konce, mnohým docházejí síly a přibývá těch, kteří se potýkají s depresemi či úzkostmi. Nárůst duševních onemocnění může přitom podle psychoterapeuta Honzy Vojtka pokračovat i po rozvolnění vládních opatření. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč lidem budou hrozit podobné symptomy jako vojákům po návratu z války a jak krize dolehne na nastupující generaci.
Generace dnešních teenagerů bere filmy pro dospělé jako hlavní zdroj informací o sexu. Pokud však dospívající začnou k pornu utíkat před stresem, osamělostí nebo nefunkčním rodinným zázemím, mohou si na něm snadno vybudovat závislost. Své o tom ví Pete Lupton, zakladatel neziskové organizace NePornu, který si nezdravý vztah k pornografii začal vytvářet v 11 letech a zbavil se ho až v dospělosti.
Další lockdown Česka uvrhl mnoho lidí do ještě větší deprese a vzbudil v nich hněv. Odborníci na psychické zdraví přitom již před rokem varovali před dopady opatření na psychickou kondici lidí. A právě teď podle kouče Jana Menděla svět „zoufale potřebuje více uprdelismu“, tedy nabytí přesvědčení, že nad některé věci je třeba se povznést. Jak si zachovat nadhled, vysvětluje v rozhovoru.
