Konec roku se nese ve znamení oslav, rodinných setkávání a také bilancování. Na povrch tak vyplouvají nevyřešená témata a některé jedince může dostihnout perfekcionismus i pesimismus. Zrádný bývá i začátek ledna, kdy oslavy nového roku končí. "Jeden autor píše, že nic není smutnější než den po karnevalu," přirovnává psychoterapeut Bohuslav Binka.
Přibývá zaměstnanců, kteří si berou dovolenou, aby dohnali pracovní resty. Nedokážou držet tempo se stále vyššími nároky na výkonnost, což ale nechtějí před svými šéfy přiznat, a tak se svou přepracovanost snaží skrýt. Dodělávání nesplněných úkolů během volna však podle odborníků může vést až k vyhoření.
Pokud mladí Francouzi usilují o to někam vyšplhat, je to do jejich vlastní postele. Vyplývá to ze studie o "epidemii zahálky", která zachvátila celou Francii a obzvláště její hlavní město
Ačkoliv poruchy příjmu potravy trápí nejvíce dospívající dívky, bojují s nimi také staří lidé, muži i předškolní děti. Nemoc, při které se život točí jen kolem kontroly jídla, se může objevit v dospívání a pak znovu udeřit klidně po třiceti letech. Anorexie a bulimie vznikají kromě nespokojenosti s vlastním tělem i kvůli stresovým situacím a traumatům. Stačí k nim ale i jen nevhodná poznámka.
Osobnost většiny lidí se formuje v průběhu mnoha let a dochází k tomu postupně. Nová studie ale dokazuje, že pandemie spustila u některých lidí rozsáhlé osobnostní změny, k nimž by v takovém měřítku za běžných okolností nedošlo. Výzkumníci zjistili, že se lidé v mnoha směrech uzavřeli, stali se méně extrovertními, méně vřelými a také méně svědomitými.
Světová zdravotnická organizace každoročně 10. října vyhlašuje Světový den duševního zdraví. Tématem letošního ročníku je snaha udělat z mentálního wellbeingu (ve zkratce: osobní pohoda) globální prioritu, o což organizace usiluje už více než 70 let. Redakce Aktuálně.cz přináší přehled textů, které se zabývají lidskou psychikou.
Porucha pozornosti s hyperaktivitou se podle světového průměru vyskytuje u deseti procent dětí a pěti procent dospělých. Část společnosti přitom stále předpokládá, že jde o výmysl rodičů, již svoje potomky neumí vychovat. Třiadvacetiletá studentka psychologie Alena Spálenská proto na instagramovém účtu Můj ADHD mozek sdílí vlastní zkušenosti s nemocí i zjištění odborníků, která mýtus nabourávají.
Podle nové studie plánuje až čtvrtina příslušníků generace Z žijících ve Spojených státech kariéru influencera. Práci na sociálních sítích vnímají jako perspektivnější a výnosnější než tradiční kancelářské profese.
Nová studie ukazuje, že lidé, kteří byli v dětství osamělí, bývají více ve stresu a jsou pak náchylnější k rizikovému pití alkoholu. Výsledek studie by mohl být užitečný pro rodiče dětí, které byly delší dobu v izolaci během pandemie.
Ve své práci nevidí smysl a po pandemii ho nacházejí s ještě většími obtížemi. Celosvětové přibývá lidí, kteří se v zaměstnání nepřetrhnou. V anglicky mluvících zemích se pro jev vžil termín quiet quitting, tichá rezignace.
Kvalitní sociální kontakty a podněcující činnosti podporují zdraví mozku, uvedla Světová zdravotnická organizace. Zároveň v příslušné brožuře vyzvala vlády, aby vytvořily podmínky pro tělesné zdraví, čistší životní prostředí, bezpečnost, vzdělávání, společenský život a dostupné zdravotnictví, neboť i to může zabránit vzniku mnoha neurologických a duševních nemocí.
Ztratit se na chvíli v myšlenkách nebo nechat mysl volně bloudit je nedoceněná činnost, která je tím prospěšnější, čím se provádí častěji. Vědci ale v nové studii zjistili, že lidé se raději věnují práci, než aby si dopřáli chvíli hloubání nad svými úvahami.
Mluvit a chovat se tak, aby člověk neurazil žádnou genderovou, etnickou ani věkovou menšinu, je v čím dál rozmanitější společnosti cennou dovedností. Snaha o politickou korektnost ale může být pro lidskou mysl zároveň značně vyčerpávající. Potvrzují to závěry nové vědecké studie publikované v odborném časopise Journal of Applied Psychology.
Není mnoho lidí, kteří by se dobrovolně přiznali k tomu, že ve svém zaměstnání sledují porno. Navštěvování internetových stránek s obsahem pro dospělé v pracovní době je přitom podle psychologů, expertů na kybernetickou bezpečnost i samotných webů čím dál rozšířenější. Přispěla k tomu i pandemie koronaviru.
"Lidé zneužívají léky, protože jim pomáhají neprožívat emoce. Mají ale velký závislostní potenciál, proto se předepisují jen na krátkou dobu," říká adiktolog Aleš Kuda a dodává: "Jsme odmala vychovávaní k tomu, že na všechno nepohodlí je nějaký prášek, že se vůbec nemusíme omezovat. Myšlení, že pokud je to lék předepsaný lékařem, tak je to bezpečné, je ale velký mýtus."
Pálí se zapalovačem, řežou žiletkou nebo si nehty drásají kůži. Podle odborníků oslovených Aktuálně.cz přibývá mladistvých, kteří se ve snaze ulevit si od duševní bolesti uchylují k sebepoškozování. Dospívající k němu často vedou nezpracované emoce, může ale jít o projev vážnější duševní nemoci, proto je potřeba včas vyhledat pomoc. Vláda se chystá spustit web, který bude radit, jak problém řešit.
Opakující se noční můry mohou být podle studie výzkumníků z Birminghamské univerzity raným varovným signálem rozvíjející se Parkinsonovy choroby. Toto neurologické onemocnění bývalo se špatnými sny spojováno už dříve, odborníci z Birminghamu se ale nyní domnívají, že by pravidelné noční můry mohly být přímo symptomem rozvíjející se nemoci.
Pokud si pod pojmem cestopis představíte čapkovské listy, dílo Stanislava Havlíčka vás překvapí. Tento lékárník strávil několik měsíců na misi v Bangladéši a své vzpomínky na pobyt v tamním uprchlickém táboře sepsal v knize Hlas větru, letos oceněné jako Cestopis roku. Pro Aktuálně.cz mluvil o tom, v jakých podmínkách utečenci žijí, a vysvětlil, proč západní svět k lékům přistupuje jako ke zboží.
Vědci se už dlouho snaží pochopit, proč lidé ve stresu dávají najevo slabost - ošívají se, škrábou se, koušou si nehty nebo si sahají na různé části těla. Tým výzkumníků z britských univerzit v Nottinghamu a Portsmouthu nyní zjistil, že pokud člověk vykazuje známky nervozity, může být pro druhé sympatičtější, a přimět je tak, aby se k němu chovali vstřícněji.
Do Česka od začátku ruské invaze na Ukrajině přišlo už 270 tisíc uprchlíků. Mnozí z nich budou kromě bydlení a práce potřebovat taky pomoc psychologů, protože mohou v nadcházejících měsících čelit posttraumatické stresové poruše. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví proto nyní ženám, dětem i mužům z Ukrajiny nabízejí přednostní konzultace.
