Bývají mírní, rezervovaní a neradi jsou středem pozornosti. Pro stydlivé lidi je pobyt v zaměstnání či na ulici s tváří zakrytou od nosu po bradu úlevou, rouška je pro ně požehnáním, píše francouzský deník Le Figaro.
Negativní zprávy, strach, stres a touha stihnout všeho víc za kratší čas. Současná doba přinesla lidem nejen řadu moderních technologických nástrojů, ale i větší psychickou zátěž. S tou učí pracovat i technika zvaná mindfulness neboli všímavost. Terapeut a lektor Michal Dvořák se jí zabývá již několik let. Jak lze najít rovnováhu pomocí dechu a jak zastavit negativní myšlení v krizových situacích?
Receptů, co dělat, když tělo potřebuje odpočinek, ale mysl se brání a nepřestává chrlit nekonečný příval myšlenek, je mnoho. Od klasického počítání oveček a pravidelného dýchání až po pokusy zklidnit se před ulehnutím do postele některou rutinní činností. Podle švédských vědců ale může být účinným lékem na nespavost i těžká, naducaná přikrývka.
Na bezpečnostní opatření zavedená kvůli pandemii koronaviru lidé reagují různě. Někteří zodpovědně nosí roušky a omezují sociální kontakty na minimum. Jiní vnímají ochranné pomůcky a nemožnost se scházet jako narušování osobní svobody. Za jejich odmítavými postoji může podle vědců stát vyšší míra narcismu.
Italům se po vypuknutí pandemie koronaviru hůře spalo a často měli potíže vůbec usnout. Když už se jim do spánku podařilo ponořit, byl méně kvalitní, v noci se budili a přes den trpěli nedostatkem energie. Nejhůře se navíc spalo lidem, kteří byli kvůli karanténě nucení pracovat z domova. Vyplývá to ze závěrů nového výzkumu.
Ve známém hitu se zpívá, že štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš. Přináší ale lidem více peněz automaticky více štěstí? Podle psycholožky Aleny Slezáčkové tomu tak není. Pokud totiž člověk usiluje jen o majetek a sociální status, nikdy není s tím, co má, dlouho spokojený. "Stává se křečkem, který běhá v kolečku a nikdy nedosáhne cíle," říká zakladatelka Centra pozitivní psychologie.
Dřívější puberta a rychlejší stárnutí buněk hrozí dětem, které zažily traumatický zážitek nebo násilí. Přišli na to výzkumníci z Harvardské univerzity, kteří detailně prozkoumávali 54 různých studií dopadu strastiplných prožitků na vývoj puberty u dětí a chování jejich buněk.
Nezvládnuté emoce, křik, facky, psychický nátlak i hrubé formy fyzického násilí. Tak podle průzkumu, který si nechala letos na jaře vypracovat nezisková organizace Liga otevřených mužů, vypadá každodenní realita za stěnami nezanedbatelného množství českých domácností.
Poctivě zhasínat všechna světla uvnitř místnosti je dlouhodobě jednou ze základních rad, které lékaři dávají lidem, jimž se v noci nedaří usnout. Kvalitu spánku ale může zhoršovat i umělé osvětlení z ulice, což pak zejména u dětí a dospívajících vede k výkyvům nálady a mnohdy až k duševním problémům. S tímto zjištěním přišli v nové studii vědci z amerického Národního ústavu pro duševní zdraví.
Předlistopadový režim, který v Československu udupal politická práva, zároveň výrazně přispěl k rovnoprávnosti žen. Ty od 50. let mohly legálně chodit k interrupcím nebo se mohly nechat rozvést. Jako důvod rozvodu navíc ženy čím dál častěji zmiňovaly neuspokojivý sex. Komunismus totiž nečekaně osvobodil také lidskou sexualitu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom mluví socioložka Kateřina Lišková.
Otec může být pro malé dítě stejně důležitý jako matka. Děti, které si už od raného věku hrají se svými tatínky, totiž v pozdějších letech snadněji kontrolují své chování a emoce. Při fyzických aktivitách s otci se vybouří a naučí se, jaké reakce už překračují hranice. Vyplývá to z nové studie vědců z Cambridgeské univerzity.
Japonští vědci objevili bílkovinu, která se tvoří v lidském mozku ve chvíli, kdy člověk cítí únavu a stres. Ty v dlouhodobém horizontu vedou k depresi a zmíněná bílkovina v důsledku zvyšuje pravděpodobnost jejího výskytu. Nové zjištění nyní může přispět ke zlepšení diagnostiky i léčby duševních onemocnění.
Lidé, kteří jsou od přírody pesimisté a sklenici vidí většinou spíš poloprázdnou než poloplnou, mohou čelit vyššímu riziku onemocnění Alzheimerovou chorobou. Vědci z University College v Londýně totiž zjistili, že dlouhodobé negativistické uvažování člověku snižuje jeho kognitivní schopnosti.
Lidé, kteří vyzařují přílišným sebevědomím, mohou mít nečekaně mnoho společného s těmi, již působí nejistě. Podle psychologa Zdeňka Krpouna se oběma těmto skupinám nedaří střízlivě vyhodnotit vlastní schopnosti a předstíraná sebedůvěra může být i způsob, jak zakrýt hluboké pochybnosti. O tom, jak lidské sebevědomí utváří výchova rodičů nebo přijetí ze strany vrstevníků, terapeut mluví v rozhovoru.
Koronavirus otřásl dřívějšími jistotami. Na mnohé dolehly nejen ekonomické, ale i psychické potíže. Karanténa byla pro vztahy zátěž, která je buď zocelila, nebo naopak odhalila přehlížené problémy. Jak přežít současnou krizi s nepodlomeným psychickým zdravím, radí v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholožka Katarína Szabados Filasová. "Hraje se o to, jestli se dokážeme přizpůsobit, nebo ne," říká.
Každý rodič se setkává se situacemi, kdy mu jeho potomek pije krev – ať už se odmlouvá učit, nebo ho vůbec nenapadne, že by mohl pomoct s domácími pracemi. Snažit se před dítětem skrývat vlastní emoce v takových případech ale nemá smysl, jak v nové studii potvrdili američtí výzkumníci.
Mezi korunami stromů prosvítá slunce, ve vzduchu voní jehličí a zemina. Kolem dokola je slyšet ptačí zpěv a šustění větru. Les je nejen fascinující místo, kam lidé chodí na procházky nebo sportovat, ale také prostředek pomáhající najít ztracenou rovnováhu. S terapeutickými účinky lesa přišli před více než 30 lety japonští výzkumníci a poslední dobou se dostává i do služeb českých psychoterapeutů.
Dlouhé hodiny vysedávání u počítače a sem tam nějaká krátká procházka. Právě tak teď mnoho mladých lidí, kteří ještě studují nebo už pracují v režimu home office, tráví poslední týdny. Může se zdát, že generacím internetových domorodců karanténa vyhovuje. Podle odborníků ovšem mnozí z nich musí svůj dřívější životní styl výrazně měnit, což se často nepříznivě podepisuje na jejich psychice.
Nemocní Covidem-19 nebudou jedinými obětmi koronavirové krize. Psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor se domnívá, že přibude i těch, kteří se budou léčit z osobní krize a sklonů k závislostem. "Lidé, kteří měli v minulosti tendenci řešit stres alkoholem nebo nakupováním, na tom teď budou hůř. Další sklouznou k depresím a úzkostem. Ve společnosti může propuknout i hněv," říká odborník.
Karanténa, kterou vláda vyhlásila kvůli šíření nového koronaviru, uvrhla Čechy do situace, s níž se dosud nesetkali. Mnoho z nich musí pracovat z domova, kde se současně nacházejí i jejich partneři a často také děti, které nemohou do škol, což přináší riziko ponorkové nemoci. Jak v situaci, kdy lidé přišli o své zavedené rutiny, nepodlehnout stresu, vysvětlují odbornice z Masarykovy univerzity.
