Ženské tělo je velmi komplikovaným a zároveň opěvovaným chrámem. Hormonální cyklus je složitý proces skládající se z několika fází. Proto ženy někdy mají větší náladu na silové cvičení a jindy zase na jemnou jógu nebo pouhý odpočinek na gauči s tabulkou čokolády. Čím se liší jednotlivé fáze? Co jíst a jak se hýbat podle našich hormonů, aby se naše tělo cítilo co nejlépe?
Polykání léků s obsahem paracetamolu v co největším množství je další nebezpečnou výzvou na TikToku. Děti a mladistvé vybízí k tomu, aby vyzkoušely svou odolnost a sledovaly, co s nimi nadměrné dávky léku udělají. Lékárníci varují, že předávkování paracetamolem je nebezpečné a může vést k nevratnému poškození jater, selhání ledvin, v extrémních případech i smrti.
Psychické potíže mohou zasáhnout každého, tedy i děti. Po pandemii koronaviru vzrostly počty dětí s psychickými problémy až desetinásobně. Stále častěji se u dětí a dospívajících objevují deprese, sociální úzkost, panické ataky i sebepoškozování.
Úzkost je běžná emoce, která však může převzít kontrolu nad životem jedince. Člověk jde na běžnou pracovní schůzku, ale najednou mu začne bušit srdce, tělo se mu chvěje a má pocit, že nemůže dýchat. Nebo že ho běžná rozhodnutí, jako co si dát k obědu, paralyzují natolik, že může jen těžko pokračovat v každodenním životě. S úzkostnou poruchou se za život setká až 25 procent lidí.
“Ve společnosti stále panuje představa, že pokud někdo prožívá duševní obtíže, je slabý, neumí si poradit a nezvládá věci, které zvládáme všichni,” říká terapeutka a ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši Barbora Pšenicová. Podle ní může zlehčování úzkostí a dalších psychických problémů vyústit až k tomu, že člověk nevyhledá pomoc, když ji bude opravdu potřebovat.
Když se řekne vztahy, většina lidí si vybaví ty partnerské. Párový terapeut Honza Vojtko ovšem v nové knize Prostě vztahy ukazuje, že není radno opomíjet ani svůj vztah k práci, času, smrti, okolnímu světu a sobě samotnému. V rozhovoru přibližuje, proč jsou obyvatelé západní civilizace tak posedlí úspěchem a výkonem i proč není zdravé zavírat oči před klimatickými změnami nebo válečnými konflikty.
Jak by to vypadalo, kdybychom k sobě byli všichni hodně upřímní? Nastal by ve společnosti chaos, nebo naopak větší harmonie? Psycholog Sebastian James mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom, co obnáší radikální upřímnost.
Lidé si mnohdy poruchu ADHD "diagnostikují" sami. "Setkávám se s tím velmi často. Je to i díky přístupnosti různých videí a testů na internetu, že za mnou chodí pacienti s přesvědčením, že se jich ADHD týká," říká klinická psycholožka Tereza Štěpánková ve Spotlightu Generace. I když se ale část lidí v příznacích poznává, ADHD vůbec mít nemusí.
Nezvládají pracovat pod tlakem, emoce druhých prožívají jako svoje vlastní a z hlučného městského prostředí bývají tak přehlcení, že si pak musí dobíjet baterky v tichu. Hypersenzitivní lidé přitom tvoří pětinu populace. Patří mezi ně i terapeutka a autorka knihy Citlivka Alena Wehle. V rozhovoru vysvětluje, že citlivky mají také řadu předností, jenom potřebují vhodné podmínky, aby je rozvinuly.
Na běžné střední škole potřebuje psychologickou pomoc v průměru jedenáct až dvacet studentů. Nejčastěji trpí pocity úzkosti, sebepoškozováním, panickými atakami či depresivními stavy. Mezi studenty jsou časté i sebevražedné myšlenky. Vyplynulo to z průzkumu společnosti GTS Alive, která oslovila 41 psychologů ze středních škol. Vidí problém hlavně v nedostatku financí a systému psychiatrické péče.
Deníkové zápisy patří mezi oblíbené literární žánry. Ať už se jedná o zážitky politiků, umělců, nebo cestovatelů. Deníky ale také pomáhají vyrovnávat se s každodenní rutinou či mimořádnými životními událostmi, jako je třeba těžká autonehoda. Každodenní zápisy mají v současnosti mnoho podob. Lidé si své poznatky zaznamenávají nejen do diářů či sešitů, ale i do mobilů.
Depresivních a úzkostných lidí stále přibývá a nejde zdaleka jen o dospívající, kteří bývají pro svou přecitlivělost přezdíváni sněhové vločky. Jan Géryk v knize Společnost úzkosti popisuje, jak zhoršující se duševní zdraví souvisí s informačním přehlcením, přepracovaností i svobodou bez jasných mantinelů. Dnešní dobu přirovnává k jízdě na houpacím koni, který se sice hýbe, ale zůstává na místě.
Čeští vědci se už v polovině minulého století zabývali terapeutickými účinky LSD. Nyní se psychedelika do hledáčku odborníků dostávají znovu a mnozí je považují za naději pro léčbu některých duševních onemocnění. Zkoumá je také psychiatr Filip Tylš, který na Psychedelické klinice Psyon poskytuje ketaminem asistovanou terapii. V rozhovoru přibližuje, co při ní lidé zažívají a proč není pro každého.
Podle Harvardovy univerzity trpí úzkostmi z nemocí čtyři až pět procent lidí, stejně častá je u mužů i žen. Přesto se stále jedná o vysmívanou a nepochopenou diagnózu. Jednou z osob, které strachem z nemocí trpí, je i herečka Sandra Černodrinská. "Možná je to absolutně lidský strach ze smrti a z konečna. Tím, že nejsem věřící, mám pocit, že po smrti je prázdno," říká v rozhovoru.
Když se řekne umělá inteligence, člověk si představí golema nebo Terminátora. Aplikace jako ChatGPT ale nejsou obdařené vědomím a lidskou komunikaci dokážou jen přesvědčivě napodobovat. Proto by se jim podle popularizátorky AI Sary Polak mělo říkat spíš strojové učení. V rozhovoru vysvětluje, proč by se společnost měla přestat novým technologiím bránit a naopak se jim snažit co nejlépe porozumět.
Pandemie covidu-19 vážně ovlivnila psychické zdraví a vztahy lidí na celém světě, a to zejména v nižších věkových kategoriích. Vyplývá to z globálního šetření neziskové organizace Sapien Labs. "Trend ukazuje na dramatický pokles duševní pohody s každou mladší generací než na nárůst pohody s věkem," uvádějí výzkumníci.
Když si člověk s přibývajícím věkem nevybavuje jména herců, nemusí hned jít o příznaky stařecké demence. Na lehkou váhu by však neměl brát, když začne ztrácet časovou a prostorovou orientaci. Tehdy se podle neurologa Jakuba Horta může jednat o projevy Alzheimerovy nemoci. V rozhovoru popisuje, jak se před ní lze chránit, jak se vyvíjí její léčba a proč by si na ni měla dát pozor i mladá generace.
Někdy se lidé s poruchou imunity už narodí, jindy si ji naopak způsobí sami. Obranyschopnost může podle imunoložky Zuzany Střížové oslabovat nedostatek spánku a pohybu, špatné stravovací návyky i pošramocená psychika. Dlouhodobý neventilovaný stres také zvyšuje riziko rakoviny, jejímuž výzkumu se věnuje. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak lze nádorová onemocnění léčit pomocí imunitních buněk.
Na svět se valí jedna krize za druhou a internet je plný tolika protichůdných zpráv, že se v nich dá jen těžko orientovat. Stále více lidí proto hledá útěchu v konspiračních teoriích, které mají na všechno jasnou odpověď. "Mohou jim propadnout i univerzitní profesoři," varuje v rozhovoru psychiatr a neurovědec Jiří Horáček. Proti dezinformátorům lze podle něj bojovat jen jejich vlastními zbraněmi.
Už na základní škole pochopila, že není jako ostatní děti. Neuměla spontánně reagovat, a než aby šla s kamarády ven, utíkala ke knihám. "Většinu času jsem se chovala jako šedá myš. Snažila jsem se být co nejméně vidět a v ničem moc nevyčnívat," popisuje grafička Lenka Blažejová, autorka nové knihy Cíťa. V rozhovoru mluví i o tom, jaké to je, žít v kůži vysoce citlivého introverta.
