Je krásná, štíhlá, talentovaná. Mnoho žen by chtělo vypadat jako ona. Přesto herečka Vlastina Svátková bojovala se sebeláskou. Nenávist samé k sobě přenesla až do poruchy příjmu potravin. Přejídáním a zvracením se trestala. Bála se, že ji nikdo nebude mít rád. O boji s bulimií promluvila v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Jsou opravdu mladí lidé tak málo odolní a hroutí se i z maličkostí, jak se o nich vypráví? Syn Jana Dolanského a Lenky Vlasákové je k tomuto tématu smířlivější. Maximilián by byl rád, kdyby starší generace pochopila, v jakém stresu a zrychlené době musí dospívat. V podcastu (ne!)ZÁVISLÁ otevřeně promluvil i o svých závislostech.
Hladovění, držení drastických diet či zvracení jídla není jen tématem u dospívajících dívek. Čím dál častěji jídlo odmítají i kluci, jen se o jejich příbězích tolik nemluví. Hradbu mlčení prolomili až známí muži, kteří chtějí poukázat na to, že tyto poruchy příjmu potravy nelze u chlapců jen tak přehlížet.
Těhotenský test konečně ukázal dvě čárky a vy se začnete těšit na miminko. Ale pak se vše nevyvíjí, jak má, a dojde k samovolnému potratu. Pro všechny páry je to velká ztráta, ale podle známého gynekologa Jana Šulce to není ojedinělý jev. Prošla si tím i bývalá tenistka Andrea Sestini Hlaváčková.
Češi pijí alkohol skoro při každé příležitosti. Když se něco slaví, otevírají se lahve, když se zapíjí dítě, létají panáky vzduchem, nebo jen tak při posezení se připíjí vínem či pivem. Podle spoluzakladatele iniciativy Suchej únor Petra Freimanna jsou čísla spotřeby varovná. Ale v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ připustil, že lidé začínají nad požíváním lihovin víc přemýšlet.
Alkohol milovala více než sebe. V životě se musela poprat i se ztrátou dítěte. Její dcera Šimona kvůli drogám skončila jako bezdomovec. Ze životního příběhu herečky Vilmy Cibulkové mrazí, ale krásná umělkyně se vždy dokázala zvednout ze dna. O tom, jak schovávala alkohol, léčila se a bojovala o dítě, se rozpovídala v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Hodiny a hodiny u mobilů či počítačů, bez sociálních sítí ani krok. Problém se netýká jen dětí a mladistvých, ale i rodičů. "Když nezačneme u sebe, závislých mladistvých bude jen přibývat," upozorňuje adiktolog Jiří Zemina. Je nějaká doba na internetu, která je podle něj ještě snesitelná?
S přibývajícími psychickými obtížemi u dětí roste i závislost na drogách a alkoholu. Nejde ale jen o tyto návykové látky, dnes je v módě i HHC či kratom. Adiktolog Jiří Zemina radí, co dělat, když zjistíme, že náš potomek má problémy s návykovými látkami.
Dnešní hektická doba nás stresuje. Nadměrný stres, který se stal naším nevítaným společníkem, si však zhoršujeme i my sami, a to třeba nedostatečným odpočinkem, konzumováním nevhodných potravin i rychlým pojídáním pokrmů. Co bychom měli odstranit z našich jídelníčků, abychom si nezhoršovali duševní pohodu?
Ráno začínal pivem a jointem. Přes den jich vykouřil až 20. V jeho kapse nikdy nechyběl kokain. Myslel si, že má všechno ve svých rukou, místo toho padal na dno. Zachránila ho až léčebna. Tu si ale musel vzít na splátky, všechny úspory padly za drogy a alkohol. Dominik Turza alias DJ Roxtar svůj neuvěřitelný příběh popsal v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Lucii bylo teprve osm, když se poprvé setkala s guru Richardem. Trápil ji bolestivý ekzém na rukou, který se lékařům nedařilo vyléčit. Richard Šiffer tehdy vystupoval jako léčitel, až později se ukázalo, co je guru z kutnohorské sekty zač: své stoupence týral psychicky i fyzicky. Příběh Lucie je dalším svědectvím, co se za zavřenými dveřmi sekty ve skutečnosti dělo.
Být dobrým tátou neznamená jen uživit rodinu, ale je důležité, aby mohl trávit čas i s dětmi, míní zakladatel portálu o otcovství David Škrobánek. O svých zkušenostech promluvil pro Aktuálně.cz.
Že vám pojem "skleněné děti" nic neříká? Není to totiž žádný odborný výraz ani diagnóza, ale označují se tak sourozenci postižených či těžce nemocných dětí. Ti mnohdy končí na okraji zájmu rodiny, trpí odsunutím na vedlejší kolej a cítí se neviditelní. Naučí se své potřeby neventilovat. O tom, jak se v takovém prostředí žije, promluvila i zpěvačka Kamila Nývltová. Její sestra Eliška trpěla obrnou.
Kolik existuje pohlaví? A je gender jen sociální konstrukt, nebo biologická realita? Téma, které vyvolává vášnivé debaty napříč společností, politikou i vědou. Jak vnímá takové otázky psychiatrie? Co říká výzkum a jaké dopady má vnímání genderu na duševní zdraví? O složitosti lidské identity a o tom, proč na slovech záleží hovoří primářka Dětské psychiatrické kliniky v Motole Iva Dudová.
Digitální technologie nás každodenně ovlivňují. Podepisují se na naší práci, vztazích, ale i na našem fyzickém a duševním zdraví. A i když nám umí v mnoha ohledech život ulehčit, v jiných nám naopak dovedou pořádně zavařit.
Depresivní propady, neustálý pláč či sebeobviňování z neschopnosti. I to mohou být příznaky poporodních depresí. Jestli toto u sebe po porodu miminka zpozorujete, neváhejte a vyhledejte odborníka. Čím dříve se tento nebezpečný stav bude řešit, tím lépe. Třeba herečka Eva Hacurová se přiznala, že po narození dcery také prožívala "období temna" a musela začít brát léky.
Zatímco před pár lety byla změna pohlaví ojedinělým případem, v dnešní době je to narůstající fenomén. Když přijdete na dětskou psychiatrii, každé druhé dítě vám řekne, že se narodilo ve špatném těle. Opravdu je ale možné, aby takové množství mládeže trápil tak závažný problém? Podle psychiatra to má daleko hlubší důvod.
Stále více mladistvých u nás i ve světě vykazuje podlomené duševní zdraví. Odborníci varují, že problémy se neustále prohlubují, přičemž pandemie koronaviru fungovala jako katalyzátor již dříve narůstající krize. Nová mezinárodní studie odhaluje, že problém začal okolo roku 2010 a psychické potíže adolescentů se v posledních dekádách zdvojnásobily. Česko není výjimkou.
Koktejly bez kapky alkoholu jsou čím dál populárnější. Barmanům nezbývá než se sílícímu trendu přizpůsobit. Teď se do něj propisuje i suchý únor, kdy tisíce Čechů dobrovolně nepijí alkohol. V čem tkví kouzlo i vysoká cena takzvaných mocktailů a jak se barová scéna adaptovala na nové podmínky?
Nízká porodnost ohrožuje nejen celkovou ekonomiku státu a kulturní strukturu společnosti, ale také třeba fungování nemocnic. Za alarmujícími čísly prý stojí i fakt, že matky nemají dostatečnou podporu a nemohou se dříve navrátit do práce. Jaká úskalí řeší lékaři a proč mladí čím dál více uvažují o bezdětnosti?
