„Kyjev očekává zahájení ofenzívy. Úsilí vyvinuté na zabezpečení návštěvy evropských státníků odčerpá poměrně hodně lidí. Morální podpora Ukrajiny je důležita. Myslím ale, že by Ukrajinci byli raději, kdybychom jim v rámci solidarity poslali MiGy-29 nebo bojová vozidla pěchoty,” říká bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý.
„Rusko se stalo zemí, kde co platilo dnes, nebude platit zítra. Nejde tu nic plánovat. Podle nových zákonů bych mohla publikovat možná prázdné regály a zavřené butiky luxusních značek,” říká zpravodajka Ivana Milenkovičová, kterou Český rozhlas stáhl z Moskvy. „Země se za poslední 3 roky změnila. Inteligence emigrovala. Společnost si teprve naplno začíná uvědomovat rozsah sankcí," dodává.
„Dřív jsme byli doma dva, teď je nás čtrnáct. Sinusoida emocí žen, které mají muže ve válce, je obrovská. Domlouváme se všemi jazyky, co známe, ale hlavně pantomimou,” říká herec Dan Krejčík. „U nás budou mít pomoc tak dlouho, dokud ji budou potřebovat. Snažíme se jim ale pomoci na vlastní nohy, začlenit se do společnosti. Ne všechny ženy se chtějí vracet, některé už totiž nemají kam,” dodává.
„Rozpočet jsme schvalovali v situaci, kdy vláda věděla, že nebude platit. K energetické podpoře neudělala nic. Výsledkem je, že máme drahé nejen pohonné hmoty, ale i elektřinu a plyn,” říká místopředseda Poslanecké sněmovny za hnutí ANO Karel Havlíček. Prudké zdražování se projevilo po vypuknutí války na Ukrajině, domácnostem i firmám stouply náklady místy až o desítky procent.
„Všichni diktátoři světa, včetně Putina, reagují jenom na sílu. Zkouší, kam až mohou dojít. Jediné, co je bolí, je sáhnout jim na peníze,” říká Radka Denemarková v rozhovoru, který vzniknul ještě před Ruskou invazí na Ukrajinu. „Konzumní doba, ve které žijeme, přináší zmatení hodnot. To, že je někdo bohatý, neznamená, že má pravdu. Lež by v budoucnu měla být trestná," dodává.
„Syřanům jsme vyčítali mobily, ukrajinským ženám vyčítáme nalakované nehty. Většina lidí neuvažovala v dlouhodobém horizontu, ale naštěstí už nám to dochází a uvědomujeme si kontext,” říká psychiatr Tomáš Rektor. „Lidem, kteří utekli před válkou, bude zle a mohou na to reagovat nejrůznějšími negativními emocemi. Budou se chovat jinak, než očekáváme," dodává.
„Svět přišel o jediné letadlo, které umělo uvézt 250 tun. Ze zničeného Antonova An-225 nakonec moc nezbyde, nepočítal bych s tím, že půjde opravit. Existuje ale druhý trup, který nebyl dokončený. Dostavění druhé Mrijy by vyšlo na zhruba na 300 milionů dolarů,” říká Rostislav Kopecký, zakladatel online leteckého kanálu Flyrosta.
„Elektromobilita zásadně ohrožuje kvalitu auta jako produktu. Není to jen o tom, že má elektrický motor, ono musí mít i řemeslnou kvalitu. Tesla model S je ve stáří dva až tři roky na 126. místě v žebříčku spolehlivosti,” říká automobilový novinář Josef Vrtal, který cestuje s dcerami po světě coby Fotr na tripu. „Cestování na ně má velký vliv. V parku v Korunní jsem se bál víc než v Iráku,” tvrdí.
„První týden výuky byl seznamovací. Děti válku prožívají velmi těžce, úkolem pedagogů je uklidnit je,” říká Taťjana Pergler, ředitelka Prvního Slovanského gymnázia. „Jednotřídky v této podobě plnohodnotnou výuku nikdy nahradit nemohou. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Děti se buď integrují do českého systému, nebo se už budou vracet zpátky domů.”
„Je jedno o jakou značku jde, důležité je ji opakovat. Ruská propaganda to umí skvěle,” říká specialista na branding a komunikaci Jiří Boudal. „Čím víc budou Rusové pod válkou vidět písmeno Z, tím méně uvidí rozbombardované školky. Neměli bychom ze zetka dělat mystérium a nešířit to dál. Z hlavy ho už ale asi nevymažeme. Pro stranu Zelených by bylo lepší uvažovat o rebrandingu.”
„Vrátili jsme se do studené války. Tentokrát naštěstí stojíme na správné straně. Je to válka, která je za našim prahem, těsně se nás to týká. Bojuje se o samostatnost Ukrajiny,” říká Jakub Szántó. „Diplomatické vyjednávání Izraele může fungovat. Mír většinou nevzniká na velkých konferencích,” dodává.
„Ruská propaganda se zaměřuje na demonstraci síly, Ukrajina naopak sází na soudržnost a morálku. Cílem ruské propagandy je narušit důvěru v cokoliv, vzbudit pocit, že nic není pravda. Od Ruska dnes slyšíme stejné lži, jaké používalo před druhou světovou válkou Německo,” říká Denisa Hejlová, vedoucí katedry Marketingové komunikace a PR na FSV.
Igor Ochepovsky, hudebník původem z Ruska oslovil přes dvacet ukrajinských, ruských, běloruských a českých hudebníků, aby nahráli píseň Nevzdám se, na podporu Ukrajiny. „Pracujeme na tom, aby se klip dostal i do Ruska. Za jeho nahrání bych podle nových zákonů šel sedět. Chci bojovat proti kolektivní vině, ale na druhou stranu ji sám trochu cítím. I když s tím nemám nic společného,” popisuje.
„Novináři jsou pro Rusko nepřátelé, na Ukrajině je nechtějí. Potřebují o válce informovat tak, aby z toho Rusko vycházelo dobře. Chtějí nám naznačit, že tam nemáme co dělat. Odjeli jsme proto, abychom se mohli vrátit. Po měsíci na Ukrajině a po všech příbězích války začne být člověk otupělý,” říká šéfredaktor Voxpotu Vojtěch Boháč.
„V Černobylu je 21 tisíc palivových kazet v bazénech pod vodou, tu je třeba ochlazovat. Palivo je silně radioaktivní. Z krátkodobého hlediska to problém není, trvá li to více dnů, už to problém bude, nebagatelizujme to,” říká Miroslav Hrehor, náměstek pro jadernou bezpečnost Státního ústavu radiační ochrany. „Rusové možná chtějí ochromit výrobu energie na Ukrajině,” dodává.
"Ministerstvo dopravy vlaky odklání do jiných krajů. Má to ovšem své limity. Když Ukrajinci úspěšně čelí invazi, tak určitě zvládnou dojet z Pardubic do Prahy. Stává se to, ale už na nádraží jim vysvětlujeme, že ubytování není," říká primátor Zdeněk Hřib. "Vycházíme z toho, že když má člověk problém s tím, že je humanitárně ubytován mimo Prahu, tak asi tu humanitární pomoc nepotřebuje," dodává.
Pokud české průmyslové firmy chtějí obstát v konkurenci na trhu, vědí, že nemají jinou šanci než automatizovat. Proto v posledních několika letech přestávají řešit, zda ano, či ne, ale jak a co automatizovat. V debatě mediálního domu Economia hovořili o výhodách a možnostech zavádění automatizace.
„Samoživitelky musí chápat, že situace je teď špatná a někdo je ve frontě předběhne. Mám Šatník jeden, a ne dva. Hodně dárců zdůrazňovalo, že to chtějí dát Ukrajincům. Ne proto, že by nechtěli pomáhat maminkám v Česku, ale kvůli tomu, že ty ukrajinské přijíždějí s jedním kufrem a jinak nemají nic,” říká moderátorka ČT Nora Fridrichová.
E‑recept a e‑neschopenka byly prvními projevy digitalizace v péči o zdraví, které mohl zaznamenat běžný pacient. Loni byl schválen zákon o elektronizaci zdravotnictví, který má zajistit, že se tento proces nezastaví. „E‑recept a e‑neschopenka jsou dobrý základ, ale jde jen o malý fragment toho, na čem by se mělo stavět,“ konstatoval jednatel a ředitel eHealth and Telemedicine Ondřej Svoboda.
„V gigantickém nelidském Rusku nebude pokus o demokracii nikdy úspěšný. Je to pro ně cizí slovo. Sto let se z ruské společnosti násilím vyndávaly její lepší části a to poslední lepší, co v ní zbylo, teď prchá. Tihle lidé pak mohou fungovat jinak, ale až poté, co ten jed z krve dostanou,” říká novinář Alexandr Mitrofanov, který se narodil v Sovětském svazu.
