„Radši už nikdy nepojedeme do Ruska, než abychom souhlasili s tím, co se děje,” říkají Ksenia a Anton Vaykhel, Rusové žijící v Česku, kteří organizují humanitární sbírky na pomoc Ukrajině. „V Rusku vám nikdo nebude věřit, že léky a jídlo, které posíláte na Ukrajinu, jsou na pomoc žen a dětí. Propaganda má za cíl lidi vyděsit. Není to ale válka Rusů, je to válka Putina a jeho vlády.”
„Ve Lvově je klid, město ale praská ve švech. Naplněná jsou ubytování, školy, nádraží, všude jsou lidé, kteří se snaží dostat přes Polsko pryč z Ukrajiny,” popisuje situaci na místě Lenka Klicperová. “Uprchlíci na nádražích a hranicích čekají i několik dní. Rodiny se nechtějí rozdělovat, děti pláčou. Je to tragédie.”
„Prostor pro jednání moc není. Putin chce diskutovat s USA, s nikým jiným. Posledních třináct let u něj pozoruji prvky paranoie. To se ale nevylučuje s tím, že má už od nástupu do funkce dlouhodobý plán,” říká bývalý premiér Mirek Topolánek. “Racionální dávno není, odstupovat se mu bude velmi špatně. Jediným řešením je odstranit ho,” dodává
„Putin sice sankce Západu zkritizoval, jeho odkaz na použití jaderné zbraně ale směřoval hlavně k tomu, aby se NATO nezapojovalo do bojů na Ukrajině. Jedním z takových případů by byla bezletová zóna. Ta je sice označována za neválečný krok, fakticky ale její vynucování znamená sestřelovat ruská letadla. A to už válečným krokem je,” říká Jan Ludvík, expert na válku, strategii a nukleární zbraně.
„Jsem rád, že Češi podporují mír v Evropě a stojí za Ukrajinou. Šikanovat ruskou menšinu v Čechách ale není v pořádku. Všichni Rusové nejsou stejní. Ti, co se odstěhovali, Putina nepodporují,” říká Taras Povoroznyk, známý jako youtuber Tary. „Šikana je zlo, taky jsem ji zažil. Říkali mi Černobyle, smáli se mi za ukrajinský původ,” dodává.
„V dalších dnech můžeme čekat ještě vyšší oslabení rublu. Bída v Rusku bude velká. Peníze za zboží nebudou proudit, lidé budou hromadit hotovost, které má centrální banka omezený objem a není schopna ji tak rychle tisknout. Může nastat, že se společnost vrátí k výměně zboží. Pro obyvatelstvo to bude velmi těžké,” říká ekonomka Eva Zamrazilová.
"Nevíme, jak je Putin dohodnutý s vedením Čínské lidové republiky. Ta si ale dělá svoji vlastní politiku. Pokud Putin prohraje, je ohrožena nejen ruská ekonomická síla, ale také státnost Sibiře," říká šéf bezpečnostního výboru sněmovny Pavel Žáček (ODS). "Na druhou stranu, pokud Západ pomůže ukrajinským silám zvítězit, tak si Čína nedovolí zaútočit na Tchaj-wan a vyvolat další konflikt," dodává.
„Projížděli jsme přes místa, kde docházelo k raketovým útokům a kde se doprava odkláněla přes polní cesty,” popisuje situaci na Ukrajině Ondřej Kundra, redaktor časopisu Respekt. „Ukrajinci nechtějí přijít o svobodu, přišli by o všechno. Stali by se vazaly Vladimira Putina a zhoršila by se jim kvalita života. Jejich motivem je touha nezlomit se a žít svobodný život.”
„Psychicky navrch mají momentálně Ukrajinci, protože psychologicky mají co ztratit. Když útočíte, potřebujete alespoň trojnásobnou převahu,” říká Jan Vevera, bývalý hlavní psychiatr AČR. “Jsme v počáteční fázi gentlemanské války. Útočníci doufají v rychlý útok, aby proti nim obránci nebyli tolik nepřátelsky naladění. Ale to se bude postupně měnit a válka se stane mnohem osobnější.”
„Putinova slova se těžko komentují. Žádný soudný člověk nechce zničit svoji planetu, rodinu, děti. Bojuje se několik set kilometrů od našich hranic a není to nic příjemného,” říká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „Putinův projev ale neznamená, že se otevírají jaderná sila," dodává.
„Bylo to samotné Rusko, které v roce 1991 tlačilo na rozpad SSSR, a byl to Boris Jelcin, kdo vytvářel obrovský tlak na to, aby Rusko bylo samostatné,” upozorňuje vedoucí Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty UK Stanislav Tumis.
„Když jsme odjížděli z Kyjeva, byl to velký zmatek, lidé se cpali do přeplněného vlaku hlava nehlava a když pak jeden z ukrajinských vojáků vystřelil do vzduchu, nastala obrovská panika,” popisuje spolupracovník ČT Tomáš Vlach. „U města Dubno na západě Ukrajiny jsme chtěli natáčet s potomky volyňských Čechů, ale narazili jsme na domobranu. Vyčítali nám, že sem jezdíme pro senzace,” dodává.
„Obytný dům byl zasažen účelově, aby to vypadalo, že Rusové mají stále dost sil k vedení útoku. To ale není pravda. Rusové nemají na masivní bombardování zdroje,” říká vojenský analytik Jiří Vojáček. „Ukrajina se může stát ruskou černou můrou. Operace rozhodně nejde podle toho, jak si ji Rusové naplánovali,” dodává.
Rádi byste pomohli Ukrajině, která čelí ruské invazi, nebo ukrajinským rodinám prchajícím před válkou? Možností je celá řada. Daniela Drtinová shrnuje, kde a jak se dá na podporu přispět a jakým způsobem lze případně pomoci uprchlíkům z oblasti konfliktu. Děkujeme vám!
„Ukrajinská armáda očekává, že Rusové se budou snažit vzbudit paniku a chaos, aby zvýšili tlak na prezidenta Zelenského. Podle Vladimira Putina už měla být válka vyhraná, ale nedaří se to,” říká z Kyjeva reportér VOXPOT Vojtěch Boháč. „Pohled z Česka je možná trochu zkreslený, přímo v centru Kyjeva se nebojuje, ruská armáda se nedostala dokonce ani k okrajovým zastávkám metra,” dodává.
„Jsem rád, že Němci v téhle věci udělali progres a věřím, že se odpojení Ruska od mezinárodního platebního styku podaří,” říká v rozhovoru pro DVTV ministr vnitra Vít Rakušan. V neděli chce na schůzce ministrů EU přesvědčit kolegy, aby vydávání víz ruským občanům omezily všechny země schengenského prostoru. „Do Česka můžou kvůli ruské agresi přijít tisíce až desetitisíce Ukrajinců,” dodává.
„Putin dojde tam, kam chce dojít. Cílem je donutit vedení Ukrajiny kapitulovat, demilitarizovat zemi a získat pro Rusko právo veta na její vnitřní, ale i zahraniční politiku. Současně je dlouhodobě jeho cílem změnit bezpečnostní architekturu v Evropě," říká redaktor Hospodářských novin specializující se na Rusko a postsovětský prostor.
„K diplomatickému stolu by si Putin sedl jen pokud by byl skutečně ohrožen. Je o krok napřed a neskrývá, že má za zády jaderné zbraně. Proti tomu Západ dává jasně najevo, že nechce jít do otevřeného konfliktu,” říká bývalý diplomat Jiří Schneider. “Pokud Ukrajina složí zbraně a začne vyjednávat, ztratí poslední zbytky svojí suverenity a Rusko dosáhne svého cíle.”
„Musíme prosadit nejtvrdší sankce i navzdory tomu, že se sníží kvalita našeho života. Odhodit populismus, přistoupit na to, že nás to bude trochu bolet, že přijdeme o pohodlí, ale do budoucna nás to zachrání,” říká předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Dnes se na Ukrajině rozhoduje i o nás. V tomto směru jsme to zanedbali. Měli jsme se o Ukrajinu více starat, aby se Putin bál."
„Pokud se ze SWIFT udělá poslední krok, jakýsi trumf, musíme s ním ještě počkat. Jakmile ho totiž vynesete, nemáte už s čím hrát. Proto dnes slyšíme o další vlně alternativních sankcí, které směřují nejen na Rusko a velké banky, ale také na velké oligarchy. Musíme na Putina zatlačit zadními vrátky,” říká analytik mezinárodních ekonomických vztahů Petr Bartoň.
