"Jsou to neuvěřitelné příběhy. Děti byly na cestě samy. Jeden z chlapců má oba rodiče na frontě. Když člověk vidí tu cestu, kterou musely absolvovat, tak se to všechno propisuje i do nás," říká principál souboru Cirk La Putyka Rosťa Novák o pomoci studentům kyjevské cirkusové školy.
„Klobouk dolů před každým, kdo jde na Ukrajinu bojovat. Všichni by si to ale měli dobře rozmyslet a měli by si uvědomit, že tam mohou umřít. A ta pravděpodobnost je poměrně vysoká,” říká bývalý velitel českých speciálních jednotek Lumír Němec k plánu asi dvaceti tisíc dobrovolníků ze zahraničí odjet bojovat na Ukrajinu proti Rusku.
„Takhle vysoké ceny paliv jsem nezažil. Uvidíme sumy klidně i kolem 55 korun za litr. Pumpaři za sebou mají těžké koronavirové roky a teď trochu zneužívají situace. Doporučoval bych snížit DPH na pohonné hmoty. Inflace bude dál růst, výhledy ze začátku roku můžeme hodit do koše,” říká ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.
„Nejsme srabi. Pomáháme uprchlíkům, posíláme peníze a státy posílají zbraně. Není to málo. Jenom to není dost. Bude nás to stát víc sil a bude to stát i životy našich občanů. Musíme počítat s tím, že i nám se budou z Ukrajiny vracet rakve,” říká bývalý novinář a podnikatel Jan Dobrovský a míní, že bychom se měli angažovat i silou.
„Na lvovském nádraží jsem viděl loučení rodin na vlastní oči. A není jednoduché se na to dívat. Matky s dětmi jdou vstříc naprosto nejisté budoucnosti a muži tu zůstávají a jdou bojovat na frontu,” líčí ze západu Ukrajiny Petr Štefan z Člověka v tísni. „První uprchlíci si říkali, že to bude na dva tři dny, s postupujícím časem jsou ale příchozí připraveni na všechny možné situace,” dodává.
„Kdy naposledy jste v hovoru použili slovo mír? Považovali jsme to za samozřejmost a mysleli jsme si, že existuje něco, co dokáže Putina zastavit, teď se nás ale dotýká něco velice blízkého, co naše jistoty zpochybňuje,” říká sociolog Pavel Pospěch, autor knihy Neznámá společnost. „Za komunismu jsme se naučili nedůvěřovat státu. A to nám zůstalo. Nespojuje nás myšlenka veřejného zájmu,” míní.
„Zemanův obrat vůči Rusku je momentální, nemohl udělat nic jiného než říct, že se mýlil. V roce 2014 byl v reakci na anexi Krymu také velmi tvrdý, ale za několik týdnů se to obrátilo,” upozorňuje politolog Lubomír Kopeček, autor knihy Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman: Paralelní životopisy. „Václav Havel vnímal Rusko jako nebezpečí, jeho snahou bylo dotáhnout Česko do NATO,” říká.
„Miloševič taky nechtěl, ale zatím před soudem stanuli všichni. Putin by nebyl souzen sám, je to celý plán, který se teď na Ukrajině realizuje,” říká bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Ivana Janů. „Vypadá to, že k válečným zločinům dochází, ale s jistotou to říct nemůžu. Když zabloudí osamělá střela na sídliště, není to válečný zločin,” vysvětluje.
„V Doněcku se situace vyostřuje, separatisté vystřelují rakety od domů civilistů, aby z nich udělali terče. Zasažen byl i dům mojí maminky. Jsou případy, kdy muže chytili na ulici a poslali je do bojů na straně Ruska, třeba u Mariupolu,” říká Ukrajinec žijící v Praze Max Soroka. S rodiči je několikrát denně v kontaktu.
„Členové domobrany jsou vidět na každém kroku, ale nejsou to vycvičení lidé, často jsou vystrašení a podráždění, z mého pohledu je to velmi rizikový faktor, byť ti lidé prostě jen chrání svoje domovy,” říká reportér Aktuálně.cz Josef Pazderka. „Když překročíte hranice na Ukrajinu, neustále stojíte v kolonách, když projíždíte jednotlivými checkpointy,” dodává.
„Ráno jsem pomyslela na to, že se mi svým způsobem zhroutil svět, na který jsem byla zvyklá. A to je svět, kde platí mezinárodní právo,” říká šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Kontrolu nad záporožskou jadernou elektrárnou v noci převzaly ruské jednotky a v areálu vypukl požár, reaktory ale zůstaly nepoškozené.
„Válečná medicína je zcela mimo naše západní chápání, protože v každý moment musíte být připraveni na další vlnu pacientů, na které nemáte materiál nebo personál,” říká chirurg s válečnými zkušenostmi Tomáš Šebek. „Chirurg se dokáže rychle přeorientovat na urgentní medicínu, ale důležitá je logistika. Když nemáte vybavení, tak můžete s tím nožem v ruce nad pacientem akorát tak zaplakat,” dodává.
„První pocit byl, že se mám někam schovat, protože se známým Čechům a Ukrajincům nemůžu podívat do obličeje, ale pak mi došlo, že je víc než důležité, aby Rusové mluvili o tom, že jsou proti tomu, co se děje,” říká galeristka Alexandra Karpuchina, která přes 30 let žije v Česku. Dnes otevřela prodejní výstavu děl českých, ruských a ukrajinských umělců, jejíž výtěžek půjde na pomoc Ukrajině.
„Kroužíme kolem hlavy, ve které se něco děje, ale nikdo neví, co to je. A myslím si, že to neví ani sám Putin. Hraje na několika šachovnicích najednou a čeká, kde mu to půjde nejlépe,” říká náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák. „Dodávky zbraní na Ukrajinu jsou zlom v evropské politice, před čtrnácti dny by nikoho nenapadlo, že Němci budou posílat zbraně někam, kde se válčí,” dodává.
„Lidé by si měli rozmyslet, jak moc chtějí pomáhat. Někteří totiž chtějí pomáhat, ale s podmínkou. Všichni mají představu o plačící ženě s miminkem, která bude vděčná. Ale ono se to neděje, lidé jsou z toho vylekaní a sami jdou do agrese. A jsou i přechody, kde někteří Češi chtějí na uprchlících vydělat,” říká dobrovolník Jiří Hilgart, který organizuje pomoc u slovenských hranic s Ukrajinou.
"Nevěřím tomu, že je Vladimir Putin schopen se sám vzdát. Bojuje o vlastní přežití a nemůže couvnout. Tím hlavním tlakem by mohla být ulice. Běžný Rus teprve teď kvůli sankcím pocítí, že je v carství něco shnilého, a začne hledat viníka. Zatím ho vidí na Západě," říká bývalý zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas.
„Z invaze na několik hodin je konflikt na několik měsíců. Rusové to podcenili a teď to budou muset urvat ostrou silou, která je právě v tom konvoji, jeho linie je ale pravidelně napadána a logistika je nezvládnutá,” míní bezpečnostní analytik Josef Kraus. „Vypadá to, jako kdyby Rusové rezignovali na to, že Ukrajinu dobudou nezničenou, a začali se zaměřovat na to, že Ukrajinu prostě zničí,” dodává.
S tím, jak část Čechů bohatne, roste objem peněz, které si mohou dovolit investovat. Při hledání vhodného produktu je proto mohou zaujmout fondy kvalifikovaných investorů, jež se zaměřují na investory, kteří jsou s to najednou investovat aspoň jeden milion korun. Tyto fondy byly dalším tématem diskusního setkání v rámci Investiční akademie týdeníku Ekonom.
„Často se ozývají sirény a výbuchy. Boje se odehrávají v severním okolí města, mají podobu ojedinělých střetů. Lidé vědí, že sem Rusko posílá další vojenskou techniku, nikdo ale přesně neví, jaké plány Vladimir Putin má a kdy rozhodující pokus zmocnit se metropole přijde,” popisuje situaci v Kyjevě reportér Deníku N Jan Moláček.
"Konvenční válka je teď mnohem větší než kybernetická. Skupiny hackerů mohou poškodit průmysl, firmy, ruskou vládu. Na to, že dokážou zastavit jadernou zbraň, bych ale nespoléhal," říká etický hacker Martin Haller. "Jednou ze zbraní, kterou hackeři mají, je kybernetická propaganda. Potřebujeme do ruské společnosti dostat informace ze zahraničí," upřesňuje.
