"Když 24. března padl pravomocný rozsudek, snažili jsme se získat vyjádření jak pana Baláka, tak Hradu, jak situaci budou řešit. Nedočkali jsme se. Myslel jsem si ale, že si mu prezident Zeman udělit milost nedovolí," říká reportér Aktuálně Lukáš Valášek a dodává: "Vzhledem k tomu, že součástí bylo i zahlazení zákazu šéfování Lánům, dá se předpokládat, že tam bude pan Balák úřadovat dál."
V Praze se rodí první developerské projekty, u nichž město vyjednávalo se staviteli podle nových pravidel. Ta developery nutí přispívat na budování škol, parků nebo městských bytů v místě, kde staví. Podobná pravidla postupně zavádí i další česká města. Už před Prahou je schválilo Brno nebo Jihlava. Podle účastníků debaty HN jsou příspěvky mimo jiné šancí, jak výstavbu zkvalitnit.
„Česká Republika by měla začít jednat s Ruskou federací, jestli je ochotna školu, kterou nevyužívá, půjčit, pronajmout nebo darovat. Myslím si ale, že ta vůle na ruské straně určitě není. Vzhledem k tomu, že budova školy není využívaná a neslouží ke vzdělávání, máme možnosti, jak výkon vlastnických práv omezit. To ale musí proběhnout za náhradu, takže Ruská federace by na tom tratná nebyla,” říká
Ukrajina a Rusko jsou největšími světovými vývozci pšenice a Evropané znervózněli, že jí kvůli válce bude málo. Je důvod bát se nedostatku potravin na kontinentu nebo jejich dramatického zdražení? Novinářka Kateřina Šafaříková o tom debatovala s europoslankyněmi Michaelou Šojdrovou (KDU-ČSL) a Veronikou Vrecionovou (ODS).
„Emoce Joea Bidena chápu. Jeho poslední věta ale byla nešťastná a nepřipravená. Jinak by ji následně nemuseli dementovat. Jeho úkol není říci, co ho napadá, ale hledat způsob, jak zastavit to, co se děje na Ukrajině,” říká bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD. Komentoval tak vyjádření amerického prezidenta o tom, že Vladimir Putin nesmí zůstat v čele Ruska.
„Na letošních Oscarech jsou poražení všichni, včetně diváků. Chris Rock patří mezi ostré komiky a pro podobné vtipy nejde daleko. Reakce Willa Smithe ale byla neadekvátní. Jde o gesto násilí, ať už se Rockovi něco stalo, nebo ne,” říká novinářka Jana Patočková a dodává: „Je fajn debatovat o tom, kde jsou hranice humoru. Z čeho si můžeme dělat srandu a z čeho ne. Ta debata ale nemá začínat fackou.
„To, že se Podezření dostalo na Berlinale, mi přijde neuvěřitelné. Je to odměna pro nás pro všechny, hlavně vzhledem k tomu, kolik práce jsme na tom udělali a jak moc si za tím projektem stojím,” říká o minisérii České televize herečka Denisa Barešová, mimo jiné také protagonistka podcastu Radia Wave o rozpadajícím se vztahu Rozchod.
„Postup Ruska je jedním slovem debakl. Co se jim nepodařilo získat rychle, se pokusí urvat brutální silou. Nedojde-li k vyjednávání, hrozí, že to Ukrajina dlouhodobě neustojí,” říká bezpečnostní analytik Josef Kraus k situaci na ukrajinském bojišti. "Jadernou hrozbou Rusko psychologicky straší několik let, síla jaderných zbraní je ale výrazně slabší, než byla,” prohlašuje.
„Slýcháváme, že na to, že jsme ženské, nejezdíme úplně špatně. Předsudkům o ženách řidičkách ale občas podléháme taky. Fyzický potenciál je u mužů větší, nicméně to lze dohnat pečlivostí, vytrvalostí a v Dakaru navigací. Ta je hodně zásadní a holkám jde, “ říkají Podpatky na plynu - Lenka Hlavatá a Gabriela Budínová, historicky první česká ryze ženská posádka, která pojede Rallye Dakar.
„Bojujeme proti člověku, který má větší šanci vydírat svět, než měl Hitler. Snaha Západu domluvit se s Ruskem je někdy až přehnaná. Rozumí jen síle, sám jsem si to ověřil i v době odsunu,” říká Michael Kocáb, který v 90. letech jako poslanec vedl komisi pro odchod sovětských vojsk. „Rusko není národ primitivů. Musíme věřit, že si to vyřeší sami. Západ na to momentálně nemá,” dodává.
„Nejhorší to bylo v Buče, žili tam s mrtvými v krytech, humanitární koridor selhal. Na autobusy marně čekaly tisíce lidí. To, co se tam děje přes noc, se nedá popsat. Křičí ze spaní. I když jsou ve Lvově, nemůžou vypnout. Řeší osudy svých blízkých tak dlouho, dokud nedostanou zprávu, že už není na koho čekat,” popisuje tragické příběhy z Ukrajiny redaktorka Respektu Ivana Svobodová.
„Otevřou se vám skryté šuplíky, co v sobě máte. Zažil jsem na moři krásné chvíle, něco jako přiblížení se k nirváně tam bylo. Adrenalin vlastně nemám rád, tohle byl relax,” říká jachtař Michal Krysta, který strávil deset měsíců stavbou lodi a bezmála měsíc závodní plavbou přes Atlantik. „Jdu do všeho po hlavě, hned jsem se pro to nadchnul,” dodává.
„Rusko se na to, co teď vidíme, chystalo od roku 2014. Mnohé sankce ještě nevstoupily v platnost, některé západní firmy tam zboží dále vyvážejí. Přitom měli sedm let na to, aby se stáhli a prodali firmy i akcie slušným a důstojným způsobem,” říká ekonomka Jana Matesová, bývalá zástupkyně Česka při Světové bance. Dodává, že Rusko musíme přiškrtit technologicky.
„Země, která je pod tak brutálním útokem, jako Ukrajina, potřebuje veškerou pomoc, kterou může dostat. Potřebovala by i uzavření vzdušného prostoru, to ale znamená riziko války po celé Evropě, včetně války jaderné,” říká bývalý velvyslanec Michael Žantovský. „Neznamená to ale, že to riziko snížíme tím, že budeme Rusku ustupovat. Je tady celá řada kanálů, které je třeba uzavřít,” dodává.
"Ruská armáda ve své historii takové ztráty ještě nikdy neměla. Ukrajinu udržet nedokáže. Budeme bojovat, dokud neosvobodíme celé naše území, včetně Krymu, jsme ale připraveni jednat," říká ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. "Putin útočí nejen na nás, ale na celý civilizovaný svět. Pokud padneme, bude Evropa muset bojovat dál, ale už bez Ukrajiny," varuje.
„Sociální sítě trendy nevytváří. Reflektují to, co se děje ve společnosti. Nespokojené hlasy narůstají. Jsou to ale hlavně frustrovaní lidé, o otevřenou nenávist se nejedná,” říká antropoložka Marie Heřmanová. „Spojuje je nedůvěra v systém, v média. Tu z nějakého důvodu může mít kdokoliv, vysokoškoláci s vysokými příjmy i chudí lidé se základním vzděláním,” dodává.
„Když se podíváme na trh práce a blahobyt v České republice, tak pokud zaměstnávání válečných uprchlíků nějak tragicky nepokazíme, bude pro nás jednoznačně prospěšné,” říká ekonom Vít Hradil. „Nepůjde to ale hned. V krátkodobém horizontu pro nás budou nákladem, musíme jim poskytnout podporu. Nicméně jde o investici, která se úžasně navrátí, i kdyby měla jít do desítek miliard,” dodává.
„Ve chvíli, kdy se zapne kamera, necítím strach. Veškerou svoji snahu dávám jen do práce. Válka se postupně mění, čím trvá déle, tím víc tečou nervy. Charkov jsme se rozhodli opustit v momentě, kdy už jsme měli jen jedinou možnost. Silnice byly zaminované, v autě jsme měli sedm ukrajinských žen a dítě,” popisují situaci a Ukrajině reportérka CNN Prima News Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger.
“Moc bych si přál mluvit s ní o tom, co se teď děje. Vždy viděla za dva rohy. Bude nám chybět. Jako člověk s vizí, s odvahou, se schopností chápat, jak zacházet se zlem. Moc dobře věděla, že zlu se nemůže ustupovat, protože se jinak nikdy nezastaví,” vzpomíná na Madeleine Albright bývalý velvyslanec Petr Kolář.
„Stojíme teď na rozcestí. Buď se můžeme špatnými rozhodnutími vlády dostat do situace, kdy tady budou vznikat uprchlické tábory a s nimi i všechny negativní jevy, nebo se kabinet rozhodne více podpořit rozvrstvení uprchlíků po republice a jejich ubytování v běžných bytech,” říká Daniel Hůle z Člověka v tísni. Stát by podle něj měl podpořit střední střídu, aby uprchlíkům bydlení poskytla.
