Přesně před 80 lety, 19. dubna 1943, plánovali nacisté definitivně zlikvidovat varšavské židovské ghetto, které bylo největší v Evropě. Stovky tisíc jeho obyvatel už předtím skončilo ve vyhlazovacích táborech nebo podlehlo nemocem a zbývaly poslední desítky tisíc. Nacisté ale narazili na nečekaný odpor a vzdor, který obyvatelům vydržel až do půlky května.
Na pražském Rohanském ostrově umístí nový pamětní zvon o hmotnosti 9801 kilogramů. Váha zvonu symbolicky odkazuje k 9801 zvonům, které byly odvezeny z protektorátu v létě roku 1942 do hamburských válečných továren. Nacisté je odváželi právě z místa na Rohanském ostrově, které bylo označováno jako hřbitov zvonů. Půjde o druhý nejtěžší zvon v Česku, první je známý Zikmund ze svatovítské katedrály.
Německý soud v úterý uložil pětiletý trest vězení 101letému bývalému dozorci nacistického koncentračního tábora Sachsenhausen. Josef S. podle rozsudku napomáhal k vraždám více než 3500 vězňů. Proces je označován jako jeden z posledních, které Německo s pomocníky nacistického režimu 77 let po druhé světové válce vede. Verdikt zatím není pravomocný.
Masaryk dal střílet do dělníků, Beneš nechal sestřelit Štefánika, Dubčekova nehoda byla plánovaná a auto řídil kaskadér, Havel přivedl ke krachu slovenské zbrojovky… Moderní dějiny jsou plné mýtů, které mají s historickou realitou pramálo společného. Zdá se však, že právě proto přitahují tolik lidí. Dezinformace zkrátka nejsou žádnou vymožeností moderní doby.
Na místě, kde stojí na půdorysech devíti někdejších domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili lidé památku obyvatel, které nacisté vyvraždili přesně před 80. lety.
Sokol patřil od svého vzniku před více než 150 lety k hybatelům českého společenského života, vrcholem jeho činnosti byly slety. První se konal 18. června 1882 na pražském Střeleckém ostrově. Dva pozdější se změnily v politickou manifestaci. Slet v roce 1938 vyjádřil odhodlání Čechoslováků bránit se hrozícímu nacistickému nebezpečí, o deset let později byl protestem proti komunistickému puči.
Prostředek června pro něj byl osudovým časem. Devatenáctého dne toho měsíce se na počátku 20. století narodil. A o čtyřiatřicet let později si pro něj osmnáctého dne stejného měsíce přišlo Gestapo. Jeho život tím prakticky skončil - dál už jej čekalo jen několik týdnů trýznění. A obdiv těch, kdo se stali svědky jeho hrdinství. Vladimír Petřek.
"Nebyl spáchán zločin, byl vykonán soud a trest, soud dobře uvážený a trest dobře připravený," pronesl 30. května 1942 k likvidaci říšského zastupujícího protektora Reinharda Heydricha v londýnském proslovu k domovu tehdejší exilový ministr Jaroslav Stránský. Parašutistům pomáhaly stovky lidí, mnohdy je nezlomilo ani tvrdé mučení gestapa. Aktuálně.cz přináší příběhy několika z nich.
Boj sedmi parašutistů, kteří se podíleli na likvidaci jednoho z nejvlivnějších nacistů a architekta holokaustu Reinharda Heydricha, má i po 81 letech citlivá tajemství. Historici si pokládají dvě hlavní otázky: Co se stalo s těly parašutistů? Kde skončily lebky, jež jim němečtí patologové z archivnických důvodů odňali? Jejich zodpovězení má podle expertů pro Česko stále nemalý historický význam.
Po pádu Polska v roce 1939 nacisti plánovali zřídit v bažinách okolo Lublinu „židovskou rezervaci“. Později do odsunu zařadili také Židy z okolí Ostravy. Na mapě deportací se tak objevilo další místo, návrší u Niska nad Sanem ve východní části okupovaného Polska. Osobně je vybral vedoucí židovského referátu Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Adolf Eichmann. Historici zmapovali osudy těchto lidí.
Románová novinka Alice Horáčkové Rozpůlený dům bude mít premiéru na veletrhu Svět knihy, který se koná od čtvrtka do neděle na pražském Výstavišti. Její autorka je hostem podcastu Na dotek.
Útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vstoupil do historie, literatury i filmu. Dosáhl celoevropského významu a ani po 80 letech nepřestává vyvolávat obdiv. Ovšem i pochybnosti a také řadu otázek.
V pražské Libni se po 80 letech opět ozývala střelba a výbuchy. Právě v místě útoku československých parašutistů Josefa Gabčíka a Jana Kubiše na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha proběhla rekonstrukce tohoto největšího činu odboje z druhé světové války. Akci sledovaly stovky lidí včetně britské ministryně zahraničí Trussové a slovenského ministra obrany Jaroslava Nadě.
Chlouba nacistického námořnictva a jedna z největších bitevních lodí, které bojovaly ve druhé světové válce. Adolf Hitler doufal, že za pomoci Bismarcku dokáže třetí říše přerušit lodní zásobování Velké Británie, tím celou zemi vyhladoví a donutí ke kapitulaci. Plán ale nevyšel. Projděte si příběh "katedrály z oceli", která se potopila 27. května 1941 po souboji s bitevními loděmi.
Veřejným prostorem se i desítky let po válce vznáší pojem kolaborant. Sáhnou po něm s chutí všichni, zleva i zprava. Protože spolehlivě funguje jako emoční nálepka, s jejíž pomocí se pak už není nutné vysilovat racionální argumentací.
Před 80 lety, 14. října 1943, vypuklo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí.
I po více než třiceti letech od pádu komunistického režimu zůstává Klement Gottwald čestným občanem Liberce nebo Svitav. Stejně jako nacista Konrad Henlein. Odebrání jim ale zatím nehrozí. Města tvrdí, že nechtějí zasahovat do historie. Naproti tomu České Budějovice kvůli podpoře války na Ukrajině odebraly poctu ruské poslankyni Valentině Těreškovové. Praha to plánuje s maršálem Ivanem Koněvem.
Jiří Louda prošel protinacistickým odbojem, komunistickým vězením i normalizačním ponižováním. Jeho dílo dnes zná úplně každý Čech i mnoho světových státníků.
Pražské povstání se stalo největší bitvou Čechů na vlastním území v moderních dějinách. Velel mu generál Karel Kutlvašr. Pět krvavých dní vstoupilo do historie. Jeho hlavní aktéry ale po válce semlela komunistická moc. Že si Praha vyjednala kapitulaci okupačních armád dřív, než dorazila Rudá armáda, se Moskvě politicky nehodilo. Kutlvašr byl 11,5 roku nespravedlivě vězněn. Zemřel v roce 1961.
