Bílá vila na berlínském předměstí Wannsee je nádherná, má ale temnou minulost. Právě tady se přesně před 80 lety konala schůzka vrcholných představitelů nacistického režimu, která vešla do dějin jako zlomový okamžik pro rozhodnutí o vyvraždění evropských Židů. Klíčovou roli tu sehrál Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě.
Šest let dlouhé vyšetřování odloženého případu vyzrazení úkrytu Anny Frankové, jejíž deník se stal jedním ze symbolů tragického osudu milionů lidí židovského původu za druhé světové války, odhalilo překvapivého podezřelého. Podle týmu vyšetřovatelů jím je židovský notář Arnold van den Bergh, který si zřejmě chtěl zachránit vlastní život, informoval list The Guardian.
Německý spisovatel Thomas Mann, odpůrce nacismu a nositel Nobelovy ceny za literaturu, před 85 lety získal občanství Československé republiky s právem na azyl ve východočeské obci Proseč. Dokumenty pro sebe i rodinu převzal v Proseči 12. ledna 1937. Zachránily ho před nucenou deportací zpět do nacistického Německa.
O Janu Mikoláškovi se mnoho lidí dozvědělo až díky filmu Šarlatán z roku 2020 a životopisné knize Martina Šulce. V paměti předválečné i poválečné generace je ale stále ukotvena vzpomínka na geniálního bylináře, jenž svými léčitelskými metodami dosahoval ohromujících výsledků. S respektem o něm mluví i dnešní medicínské kapacity, jakkoliv jinak k léčitelství dost skeptické. Narodil se 7.dubna 1889.
Spisovateli Janu Cempírkovi už nikdo neodpáře 13 let starou kamufláž, kdy napsal prózu z prostředí české vietnamské komunity a vydal ji nikoliv pod svým jménem, nýbrž jako domnělá mladá krásná Vietnamka Lan Pham Thi. Dotyčná samozřejmě neexistovala.
Franka Frištenského odmala formovali slavní zápasníci z otcova rodu, a tak se po emigraci z Československa profesionálně věnoval sportu. O předcích z matčiny strany nic nevěděl. Hana Kleinová synovi nikdy neřekla, že přežila koncentrační tábor a domů se vrátila jako sirotek. Při psaní knihy Moje máma z Terezína, která vyjde 1. prosince, proto pátral v archivech a zpovídal její spoluvězeňkyně.
Tragické události z 28. října 1939, kdy při protestech proti německé okupaci zemřel medik Jan Opletal a dělník Václav Sedláček, vyvrcholily 17. listopadu 1939 popravou devíti studentských vůdců, deportací 1220 vysokoškoláků do koncentráku a uzavřením vysokých škol. Jejich spolužáci pak v Londýně přesně před jedenaosmdesáti lety vyhlásili 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva.
Devět studentských vůdců bylo 17. listopadu 1939 zavražděno v jízdárně ruzyňských kasáren. Nacistická okupační moc v ten samý den uzavřela české vysoké školy a do koncentračních táborů poslala 1 220 vysokoškoláků. O dva roky později byl s obrovskou mezinárodní podporou českým studentům ustanoven v Londýně 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva.
Mezinárodně uznávaný spisovatel a ilustrátor Petr Sís tento pátek ve vyprodaném sále pražského Centra současného umění Dox pokřtil české vydání své knihy Nicky & Věra.
V říjnu 1941 z Alexandrie vypluli příslušníci Československého praporu 11 - Východního do libyjského přístavu Tobruk, který za druhé světové války bránili proti nacistům. Ti jim posměšně říkali "pouštní krysy". V německo-italském obklíčení vydrželi Čechoslováci spolu s Brity, Australany a Poláky až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nepřítele. Nakonec však Tobruk 21. června 1942 padl.
Za jedno z nejvýznamnějších antinacistických děl 20. století je považována románová trilogie Čekárna od německého židovského spisovatele Liona Feuchtwangera. Ve 30. letech, tedy až obdivuhodně bezprostředně, v ní zachytil vzestup nacismu i jeho sociopolitické a ekonomické příčiny.
Příběhy z pohnuté historie českého skautingu vyprávějí členové Foglarova slavného oddílu Pražská dvojka: Vladimír „Dan“ Janík a Jiří „Jirka N“ Navrátil.
V dubnu 1944 dva slovenští Židé uprchli z koncentračního tábora v Osvětimi, aby svědčili o holokaustu a existenci plynových komor. Filmové drama Zpráva připomíná, že po útěku museli vynaložit téměř stejně vyčerpávající úsilí, aby o pravdivosti svých slov přesvědčili svět.
Výstava fotografií nedávno zesnulého Pavla Diase v pražském Domě U Černé Matky Boží připomíná 80. výročí zahájení židovských transportů z českých zemí. Jmenuje se Torzo - Vzpomínky pro budoucnost a potrvá do 28. listopadu.
Přesně před 80 lety, 16. října 1941, odjel z nádraží Praha-Bubny první vlakový transport s českými Židy do ghetta v polské Lodži. Odstartoval nacistickou likvidaci přibližně 80 tisíc českých Židů, kteří zahynuli na území okupovaného Polska, Pobaltí a Běloruska. Transporty nevyvolaly větší zájem české veřejnosti. "Akce proběhla bez závady," konstatovala u jednoho z prvních pražská policie.
V německém městě Brandenburg an der Havel začal ve čtvrtek soudní proces se stoletým bývalým dozorcem SS. Josef S. údajně pracoval v letech 1942-1945 v koncentračním táboře Sachsenhausen jako člen polovojenského křídla nacistické strany. Žaloba ho viní ze spoluúčasti na vraždě 3518 lidí.
V roce 1942 sdílela drtivá část České pravoslavné církve se svým národem jeho největší ponížení a utrpení. Ale i hrdinství. Po likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se sedm nejhledanějších vojáků v protektorátu ukrylo v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Po jejich odhalení byly zatýkáni pravoslavní činovníci, mnohé v září a říjnu nacisté zavraždili.
Lubor Šušlík prožil dlouhý a dobrodružný život. Nacisté ho odsoudili k trestu smrti, vyvázl díky obrovskému štěstí. Bojoval o rozhlas, v roce 1949 se zapojil do protikomunistického puče. Hrozilo mu 25 let za velezradu, vyvázl díky skautské nezdolnosti. Po revoluci jezdil až do 87 let po světě jako průvodce. "Můj anděl strážný má křídla ošoupaná na brka," říkal. Zemřel 21. září v 93 letech.
