Prodej věcí spjatých s nacisty je dodnes kontroverzní záležitostí. Spojenci se po válce snažili zabránit glorifikaci pohlavárů třetí říše i tím, že bránili uchovávání jejich osobních věcí jako relikvií. I tak se později v aukcích objevily kuriozity jako Göringovy hedvábné trenýrky či Hitlerovy ponožky. Na ostrově Sylt je nyní na prodej vila, která patřila válečnému zločinci Hermannu Göringovi.
Josef Čapek, který zemřel v 58 letech počátkem dubna 1945 v nacistickém koncentračním táboře Bergen-Belsen na tyfus, nebyl jen svébytným malířem, ale napsal i řadu knih. Patří k nim např. esej Kulhavý poutník, próza Stín kapradiny či knížka pro děti Povídání o pejskovi a kočičce. Sám se považoval za fatalistu, a tak se stavěl i ke svému násilnému odsunu do koncentračního tábora.
Unikátní kniha historiků Jan Vajskebra a Jana Zumra přináší dosud neznámá fakta o příslušnících nacistické tajné policie gestapa v protektorátu Čechy a Morava. Sedmiletá práce autorů pod hlavičkou Ústavu pro studuim totalitních režimů mapuje přes 200 životních příběhů gestapáků, kteří za šest válečných let stihli zatknout na 120 tisíc lidí. Mnozí z nich po válce unikli trestu.
Neobvyklý spor už několik let rozděluje městys Stonařov na Vysočině. Jeho vedení se chystalo zbourat budovu bývalé ubytovny Hitlerjugend. Po protestech místních ji však ministerstvo kultury prohlásilo za památku. Nyní se spor dál vyhrocuje - bude jej řešit soud, městys podal na ministerstvo žalobu. S demolicí počítá územní plán, absolutně nás nezajímá, že tam někdo chce muzeum, uvedl starosta.
Jeden z nejtemnějších příběhů našich dějin se začal psát přesně před 86 lety. Během 15. března 1939 obsadila německá vojska české země. Okupací nacisté porušili mnichovskou dohodu, 16. března vydal Adolf Hitler výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava. Prohlédněte si známé i méně známé fotografie, které vznikly během obsazování území bývalého Československa.
Letos uplyne 80 let od konce druhé světové války a s ním spojených válečných hrůz. Příběh osvobozování Evropy Rudou armádou však není jen vzletným triumfem nad nacismem, ale také temnou kapitolou sexuálního násilí. Statisíce žen se staly oběťmi systematických znásilnění, která poznamenala generace.
Tričko s nacistickým symbolem hákového kříže je momentálně jediná věc, kterou je možné zakoupit na webu značky Yeezy patřící raperovi Kanyemu Westovi. Prodeji triček předcházela plejáda rasistických, misogynních a antisemitských příspěvků na Westově profilu na sociální síti X. Jeho účet na platformě už je deaktivován.
Před smrtí v koncentračních táborech zde na konci druhé světové války německý obchodník zachránil více než tisíc židů. Poslední dějství příběhu, který proslavil film Schindlerův seznam, se ve skutečnosti odehrávalo v Brněnci u Svitav v továrně ukradené židovské rodině Löw-Beerů. Zničené budovy bývalé textilky se nyní díky Nadačnímu fondu Archa promění v památník a muzeum.
Před 85 lety, 27. září 1939, kapitulovala Varšava před německými vojsky. Stalo se tak po intenzivním obléhání, které trvalo od 8. do 28. září. Událost byla součástí německé invaze do Polska, která začala 1. září a znamenala začátek druhé světové války. Dramatickou událost, kdy varšavské jednotky bránily město před postupujícím německým vojskem, zachycují kolorované snímky.
"Nemám se za co stydět," reagoval Miloš Zeman v rozhovoru pro Aktuálně.cz na otázku k jeho slovům o Ferdinandu Peroutkovi. Před lety ho obvinil z fascinace nacismem a napsání článku "Hitler je gentleman". Po vleklém soudním sporu se za Zemana musel omluvit stát. Exprezident však dodnes trvá na svém. A přidává další obvinění, nad kterými historici kroutí hlavou. Peroutkova vnučka zvažuje žalobu.
Před 80 lety vyjel poslední vlak z Nizozemska do Osvětimi. Mezi posledními, koho nacisté deportovali do koncentračního tábora, byla Anne Franková. Deníky mladé dívky přiblížily osudy židovských rodin za nacismu.
Německá režisérka Leni Riefenstahl byla oddaná myšlenkám nacismu za vlády Adolfa Hitlera i po druhé světové válce. Tvrdí to tvůrci nového dokumentárního filmu nazvaného jednoduše Riefenstahl, který měl tento čtvrtek premiéru na benátském festivalu. Autoři jako první získali přistup k archivu umělkyně.
Chtěli mít Německo moc velké, lituje hrdinka jedné z posledních knih Bernharda Schlinka. Protagonistka románu Olga zažila nacisty, ale nemluví jen o nich. Ve snaze pochopit, kde se v jejích krajanech vzaly velikášské touhy, nachází vinu až v budovateli sjednoceného Německa Ottu von Bismarckovi z 19. století. Právě jemu vyčítá ztrátu svého milence, jenž padl v honbě za slávou.
Jarmila Hermanová byla ve svých 94 letech přesvědčena, že lidé už zapomněli na jejího tatínka, kterého nacisté zavraždili na úplném konci války - 5. května 1945. Jednou se dokonce stalo, že lidé obratem ukradli kytice, které přinesla k jeho pomníku. O to větší překvapení zažila, když ji příbuzní přivezli k pomníku tento týden. Na místě ji čekal zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa s přáteli.
Když jeho matka v létě 1942 dostala příkaz k transportu, Peter Demetz si vzal na pár hodin volno z práce. Doprovodil ji tramvají k pražskému Veletržnímu paláci, kde bylo židovské shromaždiště. Kolem pobíhající děti a posedávající osamělí staří lidé. Ještě si řekli pár slov. Její tmavohnědý kufr, její vlasy prokvetlé stříbrem: viděl ji tak naposledy. Brzy nato zemřela v Terezíně, bylo jí 51 let.
Sliboval demokracii, nastolil totalitu a způsobil smrt a utrpení milionům obyvatel někdejší Evropy. Před 135 lety se narodil nacistický vůdce Adolf Hitler, jeden z největších masových vrahů v dějinách lidstva. Navzdory podrobným znalostem historie se však i dnes objevují stále nové informace o Hitlerově životě.
Oficiálně to měla být exteritoriální dálnice A88 z Vratislavi do Vídně, která by vedla přes československé území, později přes území protektorátu Čechy a Morava. Přesto jí prakticky nikdo neřekne jinak než "Hitlerova dálnice", protože právě někdejší nacistický vůdce si vymínil její stavbu. Ta začala před 85 lety, 11. dubna 1939, dnes po ní ale zbyly jen fragmenty.
Na podzim 1969 se mladý student německé výtvarné akademie vyfotil, jak osaměle hajluje před evropskými památkami. Někdy v holínkách a jezdeckých kalhotách, jindy zpustlý jako hippie zdvihal pravici před římským Koloseem, sochami francouzských králů či na úpatí vesuvského kráteru.
Vypadá to tu jako z měšťanského snu. Za domem v řece přírodní plovárna, kolem zahrada plná jiřin, plamenek a dalších květin. Co na tom, že rodinné sídlo je obehnané vysokou zdí s ostnatým drátem, za kterou umírají tisíce lidí. Film Zóna zájmu, jenž získal dvě ceny na festivalu v Cannes a od čtvrtka ho promítají česká kina, ukazuje štěstí jedné nacistické rodiny.
Bombardování nacistických ponorkových bunkrů v německých Brémách, nálety na motorárnu letounů Messerschmitt v Řezně nebo napadení továrny na kuličková ložiska ve Schweinfurtu ukázaly první epizody Vládců nebes. Hraný seriál vypráví skutečné osudy amerických letců za druhé světové války. Vysílá ho videotéka Apple TV+.
