Když britský makléř sir Nicholas Winton krátce před druhou světovou válkou navštívil Prahu a uviděl množství uprchlíků ukrývajících se před nacisty, vedlo ho to ke skutkům, které byly jedinečné. Ale též neokázalé a skromné. Nový hraný film Jeden život jde v líčení záchrany 669 dětí z okupovaného Československa do Velké Británie až příliš na jistotu.
Americká posádka bombardérů za druhé světové války zvolila opačnou strategii útoku na nepřítele než její britští kolegové. Nálety podnikala ve dne, což bylo taktické, efektivní a krajně nebezpečné. Vypráví o tom nová minisérie z produkce Stevena Spielberga nazvaná Vládcové nebes, kterou lze sledovat ve videotéce Apple TV+. Škoda, že v kabině letounu se jí daří víc než na zemi.
Zemřela Věra Čepelová, rozená Vokatá, jedno z devíti dětí z vypálených Lidic na Kladensku, které nacisti poslali na převýchovu do německé rodiny. Bylo jí 88 let, uvedl v neděli na sociální síti X Památník Terezín. V Německu dostala Čepelová jméno Vera Melnik, domů se dostala až v říjnu 1946. Česky už mluvit neuměla, ale pamatovala si původní jméno a že je z Lidic.
V českých e-shopech se stále dají koupit předměty s nacistickými symboly, trička odkazující na wehrmacht nebo vlajky spojené s ruskou agresí či slovenským fašismem. Podle odborníka na extremismus je takové zboží na hraně zákona, někdy i za ní. Policie varuje, že pokud nejde o originální historické předměty, může být prodej protiprávní. U dalších symbolů je zase postižitelné jejich veřejné nošení.
Nizozemský princ Bernhard byl ve 30. letech minulého století členem německé národně socialistické strany NSDAP. Podle zprávy webu zpravodajské stanice BBC nizozemské úřady potvrdily autentičnost stranické knížky manžela někdejší královny Juliany. Bernhard, který zemřel v roce 2004, příslušnost ke straně nacistického vůdce Adolfa Hitlera popíral.
Věhlasu bitvy u Stalingradu nebo vylodění v Normandii zpráva z Osvětimi nedosahuje, přesto jde o zásadní moment druhé světové války. Především proto, že zbořila propagandu nacistického Německa ohledně popíraného vyvražďování Židů. Svědectví dvou mladíků uprchlých z tábora smrti se dostalo k představitelům světových velmocí. Nová kniha o osudu zprávy a jednoho z jejích autorů vyšla v Česku letos.
Studio Warner Bros. ve čtvrtek večer zveřejnilo první trailer z hraného filmu One Life, životopisu britského makléře Nicholase Wintona, který před začátkem druhé světové války zachránil 669 převážně židovských dětí z nacisty okupovaného Československa.
Benjamin Britten usoudil, že nedokáže zabít člověka. "Jsem si tím čím dál jistější. Jenže to znamená tribunál a já se strašně bojím soudců," napsal v březnu 1942. Poprvé od začátku druhé světové války tehdy skladatel našel odvahu vrátit se z amerického exilu do Británie. Navzdory varování konzula přeplul Atlantik křižovaný nacistickými ponorkami, aby doma stanul před soudem.
Vytvořil jedno z prvních moderních písem, posunul se od secese k abstraktní malbě a vlasteneckými plakáty povzbuzoval Čechoslováky za obou světových válek, než byl ve věku 70 let zavražděn nacisty. Muzeum československých legií, které v pražské Sokolské ulici provozuje Československá obec legionářská, otevřelo výstavu o Vojtěchu Preissigovi. Typograf, výtvarník a odbojář žil v letech 1873 až 1944.
Název jak z dětské říkanky, přesto patří jednomu z nejhrůznějších míst. Koncentrační tábor Treblinka na východě Polska drží i v rámci nelidského nacistického "konečného řešení" smutný rekord. Za pouhých 15 měsíců zde zahynulo na 870 000 lidí, ať už střelou do týla nebo v plynových komorách. Před 80 lety, 2. srpna 1943, v něm začalo povstání, při kterém uprchlo 70 vězňů.
Společnost See-Saw Films zveřejnila tři první fotografie z filmu One Life o siru Nicholasi Wintonovi, britském makléři, který před začátkem druhé světové války zachránil 669 převážně židovských dětí z nacisty okupovaného Československa. Ve snímku účinkují slavní herci Anthony Hopkins, Helena Bonham Carter a Johnny Flynn, premiéru bude mít v září na festivalu v kanadském Torontu.
Ve svých detektivkách pátrá po příčinách rozpadu demokracie v meziválečném Německu. Vypráví o zemi ohrožené chudobou i extremismem a od čtenářů pak často slýchá, že doba Výmarské republiky připomíná současnost. Možná i proto se z knih spisovatele Volkera Kutschera staly bestsellery a vznikl podle nich úspěšný seriál Babylon Berlín. V rozhovoru prozrazuje, že se teď chystá psát o mnichovské dohodě.
Na pomezí středních a jižních Čech se několik dní po kapitulaci nacistického Německa v květnu 1945 odehrála jedna z úplně posledních bitev druhé světové války v Evropě. Velitel Waffen-SS v Čechách a na Moravě se nakonec v noci na 12. května vzdal a posléze se zastřelil. Bitva u Slivice si vyžádala více než tisíc padlých. Údajná svědectví Sovětů mluví o nepříteli jako o zombie vojácích.
Demokracie spoléhá na mnoho vrstev kontroly, není si nikdy sama sebou jistá. Nevěří si. Totalita či autokracie naopak kontrolní vrstvy ničí, snaží se je ovládnout a podmanit, aby byla nekritizovatelná.
Měli bychom vědět, že věty mohou fungovat jako zbraň. Debatovat s někým, kdo vyzývá k násilí, kdo podporuje ruskou genocidu na Ukrajině, nemá smysl. Jen to pomáhá v šíření odporného.
Než po něm roku 1956 vystřelili Rusové, ředitel maďarské tiskové agentury vyslal do světa zoufalou depeši, že „zemřeme za Maďarsko a Evropu“. V jeho očích Rusové útokem na Budapešť napadli celou Evropu. O necelé tři dekády později tou scénou spisovatel Milan Kundera začal svou nejslavnější esej. Nyní ji poprvé vydává česky.
Když se o někom řekne, že dokázal přežít každý režim, obvykle to znamená ohebnou páteř. Dirigent Václav Talich, který prakticky celou první republiku vedl Českou filharmonii, sice prošel hned dvěma totalitami, zaplatil za to ale zdravím a pověstí.
Ač se odhady liší, první světová válka stála život zhruba 20 milionů lidí. Když už se zdálo, že si svět oddechne, ve čtyřech vlnách udeřila dosud nejničivější epidemie v dějinách, španělská chřipka. Usmrtila dalších asi 50 milionů osob. Není divu, že těch několik málo let dodnes představuje vděčný námět uměleckých děl, filmy počínaje a česky nedávno vydaným románem Louise de Bernièrese konče.
V březnu 1938 udělal Adolf Hitler první důležitý krok k obnově "říše". Myšlenka spojení Rakouska a Německa nebyla nijak nová a zvlášť po konci první světové války se o ní hojně diskutovalo. Nacismus získával na síle i v Rakousku a po politickém převratu německá armáda překročila hranice.
Osudem režisérky Leni Riefenstahlové je inspirovaná inscenace slovenské hry, kterou tento pátek v režii Radovana Lipuse uvede Jihočeské divadlo. Autoři Valeria Schulczová a Roman Olekšák ji pojali jako fiktivní setkání skutečných osobností: režisérky Riefenstahlové, jejíž díla přispěla k propagaci nacistického Německa, a amerického moderátora Johnnyho Carsona, který ji pozve do své talkshow.
