Soud potrestal bývalého poslance SPD Miloslava Roznera půlroční podmínkou s odkladem na jeden rok za výrok o někdejším romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Rozner se podle verdiktu dopustil zpochybňování genocidy, když v roce 2017 označil tábor za "neexistující pseudokoncentrák". Rozsudek není pravomocný. Rozner vinu odmítá a tvrdí, že pouze kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády.
Světlana Černecovová jako velká část Rusů věří, že na Ukrajině bojují jejich vojáci proti nacistům. "Milujeme naši vlast, narodili jsme se tu. Leží tu naši dědové a pradědové. Bránili naši vlast a nyní je řada na našich dětech, synech, a pokud to bude potřeba, i na nás starších," říká u hrobu svého synovce, který padl na Ukrajině.
Malé lotyšské městečko nestíhá úpět, jak se přes něj valí dějiny a režimy. Je to z bláta do louže. Mladík Ansis však na svět hledí očima prosťáčka, do jehož duše nemají jak proniknout sváry 30. a 40. let minulého století.
Ruská zpravodajská agentura vydala text, který ukazuje, kdo je Putin a kdo jsou lidé s ním spojení. Od tohoto genocidně uvažujícího režimu bereme plyn, ropu a uhlí. Platíme jeho válku.
Slovenský nejvyšší soud v úterý uznal předsedu krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotlebu vinným z extremistického trestného činu, na rozdíl od soudu první instance mu ale vyměřil pouze podmínku. Verdikt senátu nejvyššího soudu, vůči kterému se nelze odvolat, zároveň znamená, že Kotleba přišel o poslanecký mandát.
Symbolicky 15. března, tedy v den výročí německé okupace Československa, se pro veřejnost otevřel první Institut Paměti národa. Nachází se v centru Pardubic v podzemí nedávno zrenovované Machoňovy pasáže. Najdeme tu muzeum nové generace plné interaktivních prvků. Příběhy Paměti národa může návštěvník zažít jako pasivní účastník.
Nacistická symbolika nepřestává táhnout. Jedněm nese peníze, druhým pomáhá ohýbat realitu.
Parašutistům dával speciální výcvik, sám pak bojoval u Dunkerquu. Maršál Montgomery mu udělil britský Vojenský kříž za statečnost, českoslovenští komunisté jej ale záhy „ocenili“ degradací a vězením. Podcast Na cestě připomíná jedinečný životní příběh generálmajora Antona Petráka.
Knihy Aleny Mornštajnové nezískávají respektované literární ceny, možná z toho důvodu, že se příliš dobře prodávají. Vloni vydané Prameny Vltavy, které napsala Petra Klabouchová, asi dopadnou podobně. Tentokrát ovšem proto, že jde o pouhou žánrovou literaturu. Detektivkám se přece ceny nedávají.
Nejdřív na plátno nanáší barvy. V hustých vrstvách. Pak postarší muž v košili s vykasanými rukávy a brýlích zvedne dvoumetrovou stěrku a táhne jí po celé délce obrazu. Barva se někde náhodně strhává, jinde vytváří pravidelné vzory. Později se muž vrátí. Výsledek bude pilovat ještě týdny.
V červenci 1942 vznikl v ruském Buzuluku pod velením tehdejšího podplukovníka Ludvíka Svobody 1. československý samostatný polní prapor. Stal se základem Svobodovy armády, která v roce 1944 z východu osvobozovala Československo. Připomeňte si události a osudy lidí ve fotogalerii Aktuálně.cz.
Lidé mohou stále přispívat na zvon, který bude symbolizovat všechny zvony odvezené z Protektorátu Čechy a Morava. Dílo váží téměř 10 tun na připomínku 9 801 zvonů, které nacisté odvezli a roztavili. Iniciativa Sanctus Castulus jej v srpnu umístí na pražský Rohanský ostrov, odkud byly v roce 1942 shromážděné české zvony převezeny do nacistického Německa. Zvon bude druhým největším v metropoli.
V Česku začala unikátní sbírka na odlití velkého zvonu. Ten bude symbolicky připomínat 9 801 zvonů, které z kostelů, radnic a návsí zabavili za druhé světové války nacisté, aby z nich vyrobili zbraně. Zvon bude vážit 9 801 kilogramů a k vidění bude u Vltavy na pražském Rohanském ostrově. Půjde o druhý nejtěžší zvon v Česku, první je známý zvon Zikmund. Za projektem stojí spolek Sanctus Castulus.
Unikátní aplikace MemoGIS ukazuje, kde v Praze během druhé světové války bydleli pražští Židé, než byli deportováni a zavražděni nacisty. Ukazuje místa, kde byli lidé židovského původu šikanováni za malichernosti a trestáni za porušení protižidovských nařízení. Koupání v řece, jízda v tramvaji, nakupování ve špatné provozní době, vycházka v parku, návštěva restaurace... Vše bylo zakázané.
Americká herečka Whoopi Goldbergová, kterou proslavila mimo jiné role v komedii Sestra v akci, vzbudila kontroverzi svým výrokem o tom, že v holokaustu nešlo o nenávist vůči rase. V talk show The View prohlásila, že masové vraždění Židů nacisty bylo konfliktem mezi dvěma skupinami bělochů. Za svůj komentář se nakonec omluvila.
Škola v americkém Tennessee se rozhodla z povinné četby pro žáky osmé třídy vyškrtnout knihu Maus od Arta Spiegelmana. Držitel Pullitzerovy ceny ve svém černobílém komiksu popsal zkušenosti přeživších holokaustu. Školní rada ho však označila za nevhodný kvůli vulgární mluvě a zobrazování nahoty.
Film Mnichov: Na prahu války, který lze nově vidět na Netflixu, vypráví fiktivní příběh založený na skutečné události. Autoři téměř nepracují s českými reáliemi, film je studený jako psí čumák, tvrdí kritik Kamil Fila. Čechy navíc může naštvat, dodává.
Jako skaut jsem cítil povinnost pomáhat tam, kde je to potřeba, říkal Eduard Marek zvaný Hroznýš. Za pomoc Židům během druhé světové války ho uvěznili nacisti. Po komunistickém převratu se zapojil do skupiny, která měla pronásledované Čechoslováky převádět přes hranice. Soud ho za to poslal do uranového lágru. "Povinnost byla silnější než strach," vzpomínal v DVTV. Zemřel 22. ledna ve 104 letech.
O některých věcech se žertovat nemá. Na vlastní kůži se o tom přesvědčila turistka z Nizozemska, která při návštěvě bývalého koncentračního tábora v Osvětimi zapózovala se vztyčenou pravicí. Fotografie s proslulým nacistickým pozdravem ji ovšem přišla draho, protože kvůli ní skončila v policejní vazbě.
