Už více než třicet let trvá plán rekonstruovat historickou věznici v Uherském Hradišti, kde komunisté věznili a týrali své oběti, a přeměnit ji v muzeum. Přípravy začaly v roce 2016, s příchodem vlády Petra Fialy (ODS) teď vzrostla naděje, že by se proměna mohla podařit. Přeměna areálu se dostala do programového prohlášení vlády a Fiala v pondělí bývalou věznici navštívil.
Sametová revoluce nepřinesla jen naděje v lepší budoucnost, ale i vzestup podsvětí, které svobodu chápalo po svém. Do doby, kdy se titulky novin plnily vraždami a mafiáni policistům dlouho unikali, se teď vrací krimi série Devadesátky. V rozhovoru na ni vzpomíná bývalý šéf pražské mordparty Josef Mareš, který se na novince České televize podílel jako scenárista a byl u vyšetřování známých případů.
Když někdejší učitelka marxismu-leninismu tvrdí, že žijeme v totalitě trhu, manipuluje. Dnes nejsme vystaveni žádné diktatuře, máme volbu.
Nová kniha o Karlu Gottovi chce očistit zpěváka od nánosů legend a mýtů, které kolem sebe vytvořil sám i za pomoci jiných. Pokušení uvést vše na pravou míru ale hudební novinář Pavel Klusák podlehl natolik, až jako by zapomněl, že píše o člověku, který svůj hvězdný status založil na zpěvu.
Každý Polák si pamatuje, co dělal ráno v neděli 13. prosince 1981, když generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil výjimečný stav a opoziční hnutí Solidarita se ocitlo mimo zákon. Zemi ochromil na rok a půl.
Trval rok a půl a v jeho důsledku zemřelo 91 lidí. Před 41 lety, 13. prosince 1981, vyhlásil polský komunistický generál Wojciech Jaruzelski výjimečný stav. Režim se chtěl zbavit sílící opozice a armáda začala zasahovat do všech oblastí života, vojáci hlídkovali po městech a uniformy museli nosit dokonce i televizní hlasatelé.
S fotografkou Hanou Hamplovou a kurátorem Jakubem Králem o osamělých hvězdách akčního umění, strachu z ovlivnění a Bratislavě jako uměleckém díle.
Opožděné, pomalé, ale velmi důležité. Ústavní soud dal pozůstalým po obětech železné opony novou naději, že alespoň oni se snad dočkají spravedlnosti.
Dosud téměř neprobádanou kapitolou z historie československých legií v Rusku jsou osudy legionářů, kteří v této zemi zůstali. Badatelé organizace Gulag.cz odhadují, že jich bylo kolem 2000. Mnoho z nich skončilo kvůli svému původu na popravišti anebo zahynuli v gulagu. Jedním z nich byl i Tomáš Hájek.
„Součástí Gottovy povahy bylo lpění na tom, aby mohl zpívat. A pokračovat v kariéře pro něj bylo důležitější než osvědčit vztah k hodnotám,” říká hudební novinář Pavel Klusák, který vydal knihu Gott: Československý příběh. „Archiv bezpečnostních složek mě dovedl k tomu, co Gott nikdy nechtěl zmiňovat, a to byl fakt, že jeho otec patřil k prominentním lidem ve státě,” líčí.
K nedávným pětaosmdesátinám si Miloň Čepelka, herec Divadla Járy Cimrmana, nenadělil jen dokumentární portrét uvedený Českou televizí. Sám sebe obdaroval také novelou nazvanou Pokrývač. Vydalo ji jeho domovské nakladatelství Čas a pokřtěna byla v divadelním foyer právě na oslavě jubilea.
Lidé se v Praze o první adventní neděli rozloučili s Janem Konzalem, vnímavým duchovním takzvané skryté církve, jenž nikdy nezahořkl, třebaže se na něm krom komunistů provinil i Vatikán.
Franka Frištenského odmala formovali slavní zápasníci z otcova rodu, a tak se po emigraci z Československa profesionálně věnoval sportu. O předcích z matčiny strany nic nevěděl. Hana Kleinová synovi nikdy neřekla, že přežila koncentrační tábor a domů se vrátila jako sirotek. Při psaní knihy Moje máma z Terezína, která vyjde 1. prosince, proto pátral v archivech a zpovídal její spoluvězeňkyně.
Miliardářský kombinátor schází této zemi v nejvyšším úřadě asi stejně intenzivně, jako jí scházela anketa Český slavík. George Orwell musí rotovat v hrobě a Ridley Scott zřejmě škytá.
S autorkou a editorkou knihy Samet blues o zkušenostech Romů po roce 1989, příchodu pervitinu a heroinu, partách kopáčů nebo reklamách, ve kterých Romové nikdy nevystupují.
Obdivovatelka tehdy již nežijícího Josifa Vissarionoviče Stalina v roce 1962 pozoruje, jak sovětská moc drtí její dceru i dělnickou stávku. Nový film ruského režiséra Andreje Končalovského nazvaný Drazí soudruzi! vloni získal zvláštní cenu poroty na benátském festivalu, až teď ho promítají česká kina.
V boji s totalitním režimem se v roce 1939 i 1989 vyznamenali velkou měrou studenti. V těchto dnech se mnoho z nich zase schází na památných místech a vzpomínají na předešlé generace, jež jim svobodu vybojovaly. Nechtějí však, aby se oslavy zúžily jen na utápění se v minulosti. "Ptáme se, zda máme svobodu opravdu všichni a jestli je možnost svobodné volby pro všechny stejná," říkají mladí.
Dva bývalí příslušníci komunistických represivních složek vzpomínají na svůj rok 1989. I na to, jak změnil jejich životy.
Máme několik událostí 20. století, za které se stydíme, a traumata z dob komunismu. Každá rodina měla někoho v KSČ, udávali na sebe někdy i manželé, říká Mikuláš Kroupa, zakladatel spolku Paměť národa, který slaví 20 let od svého vzniku nejen výstavou na strahovském stadionu. Babiš a Zeman si neuvědomují, co způsobují ve společnosti, jak řada lidí přebírá jejich agresivní styl, dodává.
„Na Národní třídu bych sám nešel, ale když jsem viděl záběry ze zásahu proti studentům, rozhodl jsem se, že do toho půjdu,” líčí Petr Miller, který se během sametové revoluce stal z kováka v ČKD prvním federálním ministrem práce a spolupracovníkem Václava Havla. „Protestní průvod dělníků na Václavské náměstí byl zlomový, ale povedl se až ten druhý 24. listopadu," dodává.
