V seriálu Zrádci si vystřihl postavu cynického dealera drog, který jezdí v Tesle a utrácí za předražené tenisky. V černé komedii Okupace pro změnu ztvárnil synka z prominentní komunistické rodiny. Vedle rozmanitých rolí si ale Cyril Dobrý zkusil taky řadu nehereckých profesí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, že dělal modela, barmana i uklízeče a v době koronakrize ho zachránila truhlařina.
Byl dokonalým ztělesněním mýtu. Nejslavnější český běžec Emil Zátopek sváděl i historiky k pohádkovým začátkům. „Byl jednou jeden Emil, běžec, Zátopek,“ začíná svou knihu Emil běžec Pavel Kosatík. Podobná pohádková bytost nyní vybíhá na plátna ve snímku Zátopek, kterým režisér David Ondříček zahájil 55. ročník karlovarského festivalu.
U libereckého pomníku devíti obětem sovětské okupace z 21. srpna 1968 drží pietu Petra Erbanová s Petrem Šídou. I oni jsou oběti, třebaže přežili divokou střelbu okupantů. Doživotní následky z těžkých zranění se v nich mísí s trýznivými psychickými traumaty. I po 53 letech. "Stojím u pomníku a znovu to celé prožívám. I tu zběsilou palbu Sovětů do nás a všude kolem," svěřuje se Petra Erbanová.
Z nového románu Petra Stančíka budou nejspíš historici nadskakovat, ale ti, kdo ho přečtou jako literaturu, se mohou vrcholně bavit.
Zlaté medaile z olympijských her v Londýně a v Helsinkách z něj udělaly ikonu. Obraz národního hrdiny ale narušil jeho nejednoznačný postoj k totalitnímu režimu. Režisér David Ondříček na konci srpna uvádí do kin film Zátopek. Hlavní role běžce Emila a oštěpařky Dany v něm ztvárnili herci Václav Neužil a Martha Issová. Ve společném rozhovoru vysvětlují, proč nechtějí světoznámého sportovce soudit.
Svaz obětí komunismu ve východním Německu kritizoval rozhodnutí spolkové země Braniborsko přidělit milionovou dotaci budované továrně amerického výrobce automobilů Tesla z fondu, který spravuje majetek vládnoucí strany a dalších masových organizací v bývalé NDR.
Letec britského královského letectva RAF Josef Bryks, který se zapsal do historie jako mistr útěků, ke konci života v komunistickém vězení silně strádal. Neměl kontakt s rodinou a byl zoufalý z toho, jak nespravedlivě se k němu jeho vlast zachovala. O vzpomínky na jeho poslední dny života se vůbec poprvé - přesně 64 let po jeho úmrtí - podělil syn jeho spoluvězně.
Poslední federální premiér totalitního Československa Ladislav Adamec byl spoluzodpovědný za to, že režim násilně potlačoval pokusy o přechod státní hranice. Vyplývá to ze závěru Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, jejž má deník Aktuálně.cz k dispozici. Trestní stíhání však policie zahájit nemohla, protože Adamec už je po smrti. Případ uzavřela uplynulé úterý.
Před 75 lety se narodil silák a recesista Franta Kocourek. Boxoval a zápasil, ale sporům se vyhýbal. Překousl minci, ohýbal železo a své kolegy doslova "vynášel v zubech", ale měl slabost pro básně, hrál v divadle a tančil ve sboru. Odkaz brněnského gladiátora Franty Kocourka žije dodnes, přestože zemřel v roce 1991. Připomeňte si jeho život na archivních snímcích.
Se spisovatelkou Annou Strnadovou o 40 letech čekání na debut, rodinné historii volyňských Čechů nebo zmaru v jáchymovském lágru.
Prezident Si Ťin-pching navštívil Tibet, a stal se tak prvním vůdcem Číny za poslední tři desetiletí, který přicestoval na anektované území na oficiální návštěvu. S odvoláním na čínská státní média o tom v pátek informovaly světové agentury. Prezident byl v Tibetu od středy do pátku, státní média však o návštěvě informovala až po jejím ukončení, uvedl server BBC News.
Autobiografie Karla Gotta nazvaná Má cesta za štěstím, která vyšla minulý týden, obsahuje řadu docela významných momentů pro českou popkulturu a její historii. Stojí za to zrekapitulovat pětici míst, v nichž se vzpomínky Zlatého slavíka rozcházejí se spolehlivými prameny, cosi zamlčují nebo připomínají sklon hvězdy tak trochu si vymýšlet vlastní identitu.
Několikrát jsem vstup do KSČ odmítl, ale posléze jsem už nedokázal odolat, tvrdí nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, který před listopadem 1989 nastoupil dráhu vojenského prokurátora a podle kritiků prosazoval tvrdé tresty pro odpírače vojny. Navrhované tresty byly tvrdé, protože byly tvrdé v trestním zákoníku. Ta doba nebyla jednoduchá, ale nechci se schovávat a nesu si za to odpovědnost, říká.
Uprostřed sluncem zalitého července před 70 lety odstartovala série nejtemnějších komunistických monstrprocesů. V rozhovorech s Milošem Doležalem na ně vzpomínají lidé, kteří jimi prošli. Jako oběti i jako aktéři.
Dva čeští archeologové se v létě vydali na Sibiř za pozůstatky opuštěných sovětských táborů gulag. Z výpravy vznikl krátký dokumentární film, který ukazuje členy expedice na téměř týdenním pochodu tajgou do odlehlých míst sibiřského pohoří Kodar, kde vězňové, sovětští otroci, těžili materiál pro výrobu první sovětské atomové bomby.
Neumím říct, kým pro mě můj otec byl, je to smutné, ale je to tak. On se nikdy nelitoval, prostě bral, co na něj život hodil. Manželství mých rodičů bylo hodně zvláštní, byl jsem jediný, kdo nevěděl, že má otec mimomanželské dítě, říká John Mucha, bývalý britský bankéř, syn spisovatele Jiřího Muchy a vnuk malíře Alfonse Muchy, autora Slovanské epopeje.
Temné statistiky naštěstí odlehčují barvití čeští gratulanti.
V ulicích teď stojí Kubánci proti režimu. Na jeho straně je méně lidí než v minulosti, je ale těžké říct, jestli teď začíná protikomunistická revoluce, říká vedoucí lidskoprávních programů Člověka v tísni pro Latinskou Ameriku Lucia Argüellová. Spouštěčem byla nejspíše situace kolem covidu, na Kubě chybí léky i hygienické potřeby, lidé umírají na milion různých dopadů systému, dodává.
Stříž nebyl jen komunista, byl to horlivý vojenský prokurátor. Je to plivnutí do obličeje těch, kteří za minulého režimu odmítli nastoupit vojenskou službu. A je to reinkarnace lidí, kteří sloužili komunistickému režimu, kritizuje předseda spolku Šalamoun John Bok jmenování Igora Stříže nejvyšším státním zástupcem.
Státní zástupce Igor Stříž, kterého ministryně spravedlnosti Marie Benešová navrhla po odchodu Pavla Zemana na post šéfa žalobců, v roce 1989 pomohl do vězení několika svědkům Jehovovým za odpírání povinné vojenské služby. Píše o tom server Seznam Zprávy. Stříž se hájí, že pouze následoval tehdy platné zákony.
