Dobu dnes charakterizuje návrat pojmů, které jsme již dávno vyhostili z všedních životů: pandemie, válka… a mohli bychom dodat i cenzura. Ta u nás sice nehrozí, ale v Rusku během několika dní z veřejného prostoru vymýtila prakticky všechny neschválené informace a zakázané názory. Nová kniha novináře Davida Klimeše připomíná, jak u nás fungovala před listopadem 1989.
Nestává se často, aby spisovateli vyšla kniha více než čtvrtstoletí po smrti. Nedávno publikovaný román Malý vůz od Zena Dostála, který žil v letech 1934 až 1996, je ale pozoruhodný zejména obsahem. Na jeho stranách se ke čtenáři vrací velký vypravěč.
Na plakátu filmu Betlémské světlo, který od 10. března promítají kina, sedí v rakvi a kouří. "Humor je totiž jediný důstojný způsob, jak se bránit smrti," směje se Zdeněk Svěrák. I když je ve svých 85 letech nejstarším žijícím členem Divadla Járy Cimrmana, uvnitř pořád zůstává hravým dítětem. Optimismus, k němuž nabádá v písničce Není nutno, ztrácí jen ve chvíli, kdy v rozhovoru dojde na politiku.
Válku na Ukrajině s obavami prožívají i čeští senioři. Sami si ještě dobře pamatují, jak sovětská vojska v srpnu 1968 nečekaně vpadla do Československa, a tak se jich současná ruská invaze dotýká o to víc. "Ukrajincům fandím, my bychom se tak odvážně nebránili," říká pětaosmdesátiletá Stanislava Medková a vzpomíná, jaký šok zažívala, když jí okupace vzala naděje z uvolněného období pražského jara.
Dvaatřicet let od pádu komunismu se ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL chystá snížit důchody představitelům tehdejší moci. S odborníky nyní konzultuje, koho přesně by se měla důchodová novela týkat. O peníze by měli přijít členové tehdejší vlády, funkcionáři KSČ či důstojníci StB. Komunistický režim je od roku 1993 prohlášený zákonem za zločinný.
Z čínského internetu začaly mizet zmínky o populární spisovatelce a scenáristce Jen Ke-ling, která obvinila prezidenta Si Ťin-pchinga, že toleruje obchodování s lidmi. Napsal to britský deník The Times, podle nějž k cenzuře zřejmě dochází na příkaz tamní komunistické strany.
Když bylo písničkáři Janu Burianovi 60 let, vydal obsáhlou knihu o svém otci, avantgardním divadelníkovi Emilu Františkovi Burianovi. Letos na jaře oslaví sedmdesátku a znovu nebude bilancovat sám. Uspořádal deníky své matky, dramatičky a herečky Zuzany Kočové, která žila v letech 1922 až 1988.
Parašutistům dával speciální výcvik, sám pak bojoval u Dunkerquu. Maršál Montgomery mu udělil britský Vojenský kříž za statečnost, českoslovenští komunisté jej ale záhy „ocenili“ degradací a vězením. Podcast Na cestě připomíná jedinečný životní příběh generálmajora Antona Petráka.
Češi mají větší sklon ke kritice a nespokojenosti, protože trpí "postkomunistickým syndromem", který se projevil i v jejich přístupu k epidemii. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká vědecká pracovnice z Psychologického ústavu Akademie věd Martina Klicperová-Baker. Popisuje také, jakou roli hrají kulturní a politické preference v ochotě se očkovat nebo v odolnosti proti dezinformacím.
Novému románu Petry Hůlové by se měli obloukem vyhnout příznivci uvěřitelných příběhů, které se odehrávají na pozadí dějin přesně tak přehledných, jak nás učili ve škole, akorát to nevyprávěli takhle pěkně. Knihu nazvanou Liščí oči naopak ocení ti, kdo mají rádi divoké románové kutilství, jež nedbá na úhlednost a nestydí se dospět k bizarním řešením.
Se spisovatelkou Irenou Douskovou o dětství v husitském kostele, "plnotučných" Židech, zbožštění prezidenta i oblíbeném žánru tragikomedie.
Dvouletý podmíněný trest uložil prostějovský soud bývalému zástupci náčelníka StB Pavlu Burešovi za podíl na nuceném vystěhování rodiny Hanzlíkových z Prostějova do Rakouska. K odchodu ze země je StB přinutila v rámci akce Asanace v roce 1982, domů se rodina vrátila až po pádu režimu. Spravedlnosti se tak rodina Hanzlíkova dočkala po 40 letech, sám disident Petr Hanzlík se jí však již nedožil.
Annu Hogenovou mají média ráda. Levá, pravá, veřejnoprávní i dezinformační. A mnohá mezi tím. Její názory přitom nezřídka oscilují mezi spekulací a konspirací. Dobře je to patrné na historických paralelách, kterým skoro nikdy neodolá. Tou poslední - o normalizaci - vyvolala slušný rozruch. A opět minula terč.
Do života dirigenta Karla Ančerla zasáhlo Osvobozené divadlo, nacistické koncentráky, komunistická diktatura a emigrace. V příběhu jednoho z nejvýznamnějších šéfů České filharmonie zůstává mnoho neznámých míst, teď je tu však alespoň poutavý dokument o jeho koncertním nasazení.
Jako skaut jsem cítil povinnost pomáhat tam, kde je to potřeba, říkal Eduard Marek zvaný Hroznýš. Za pomoc Židům během druhé světové války ho uvěznili nacisti. Po komunistickém převratu se zapojil do skupiny, která měla pronásledované Čechoslováky převádět přes hranice. Soud ho za to poslal do uranového lágru. "Povinnost byla silnější než strach," vzpomínal v DVTV. Zemřel 22. ledna ve 104 letech.
Na příručkách Vladimíra Rogla vyrostly celé generace turistů, trampů či skautů. Tituly U táborového ohně, Správnou stopou či Vaříme v přírodě bývaly hned rozebrány a velmi opotřebované se dědily z otce na syna. Velký úspěch mělo i jejich novodobé vydání. "Dneska už je to retro, i když sever je na severu za všech režimů," říká autor, jenž zažil i vyšetřování a sledování Státní bezpečností.
Sociolog Pavel Pospěch se v nové knize Neznámá společnost dívá na současné Česko jako na cizokrajnou civilizaci, jejíž kultuře nerozumí. Ptá se, proč mají Češi tak často na zahradě bazén, proč se pořád nechávají děsit strašidlem komunismu i proč volí bohaté oligarchy s pocitem, že jsou jedni z nich. V rozhovoru vysvětluje, že obavy z čipů ve vakcínách jsou jen reakcí na nepředvídatelnost světa.
Písňové akordy si dnes každý najde v mobilu, repertoár je tak v podstatě neomezený. Na sklonku normalizace to bylo opačně, i písně představovaly nedostatkové zboží. Rukou psaný zpěvník patřil k největším vzácnostem mužů a žen s kytarou. Ze zásady se nepůjčoval, neboť v případě ztráty jej takřka nešlo nahradit. Shromáždit a opsat oblíbené skladby trvalo i roky.
„Dneska stačí mít dojem, z něj si udělat názor a za tím si stát. A přitom ten názor není podložený ničím jiným než city a emocemi. Zpátky do doby, kdy jsme věci promýšleli, se musíme prokutat. A nevidím jinou cestu než vzdělání,” říká evangelický farář a jeden z mluvčích Charty 77 Miloš Rejchrt. „Charta byla naděje a objevy krásných přátelství. Chtěl jsem patřit k menšině nepodrobených,” dodává.
O Janu Mikoláškovi se mnoho lidí dozvědělo až díky filmu Šarlatán z roku 2020 a životopisné knize Martina Šulce. V paměti předválečné i poválečné generace je ale stále ukotvena vzpomínka na geniálního bylináře, jenž svými léčitelskými metodami dosahoval ohromujících výsledků. S respektem o něm mluví i dnešní medicínské kapacity, jakkoliv jinak k léčitelství dost skeptické. Narodil se 7.dubna 1889.
