Každé další výročí 17. listopadu 1989 nás vzdaluje od historické události a má přirozenou tendenci živit mýty či legendy s ní spojené. Kromě nich pak sametovou revoluci opřádají konspirační teorie. Skutečnost je - jako obvykle - o dost méně kalendářová. Připomeňme si ji tedy.
Pod názvem Poslední kovák – první ministr vyšel knižní rozhovor historika Jakuba Šloufa s Petrem Millerem, vůdcem průmyslových dělníků po 17. listopadu 1989 a porevolučním ministrem práce a sociálních věcí.
Bratři Karel a Anton Šilhaví odešli do Sovětského svazu žít a pracovat, stali se ale obětí Stalinova velkého teroru. V rámci takzvané německé operace nechal sovětský diktátor mezi lety 1937 a 1938 internovat občany mnoha národností, které považoval za nepřátelské.
Kina začala promítat málomluvné drama z období stalinismu v Česku nazvané Kryštof. Přesvědčivější je jako nadčasové podobenství o životě v zemi sevřené nedůvěrou, kde každý sleduje jen vlastní zájmy.
Volební zisk nedosahující ani čtyř procent odsoudil KSČM k tomu, že po více než 70 letech nebude mít ani jednoho poslance. Politolog Stanislav Balík se přiklání k tomu, že se tradiční strana do parlamentu už nevrátí. Úpadku nahrává setrvalý úbytek jejích hlasů i stárnoucí členská základna. Andrej Babiš a jeho ANO sice mohou komunistické voliče převzít, v komunálních volbách se to ale neprojevuje.
V jednom koutě leží noviny, na komodě se jako přízraky minulosti povalují čtyři staré bílé telefony se sluchátkem a otáčivým číselníkem. Tu prosklenými dveřmi zazáří první dotek dneška. Z obrazovky počítače je slyšet proslov o jednom z nejdůležitějších mužů 20. století. Stařec s charakteristickou skvrnou na čele sedí před monitorem. A spí.
Svoboda je křehká. Udržela se u nás, ale veliké množství lidí si ji neužívá. Pokud si máme svobodu zachovat, nesmí se stát na lidi v těžkostech vykašlat.
Příběhy z pohnuté historie českého skautingu vyprávějí členové Foglarova slavného oddílu Pražská dvojka: Vladimír „Dan“ Janík a Jiří „Jirka N“ Navrátil.
Ani v těch nejnebezpečnějších situacích neztrácel palubní střelec čs. perutě RAF Eduard Šimon humor. Kolegové si ho za války vážili i kvůli mimořádné odvaze. Po komunistickém puči však byl z armády vyhozen a 15. října 1949 za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul při přestřelce s příslušníky SNB. Ve druhé polovině 60. let byl na popud jeho manželky Emilie případ znovu prošetřován.
Adam Hradilek, historik Ústavu pro studium totalitních režimů, dokončuje knihu o Petru Artonovi - českém letci RAF, který ale po válce pomáhal komunistům k moci a v Británii působil jako komunistický agent. "V den, kdy přišla poslední úprava mé knihy před tiskem, měl pan Arton pohřeb. S knihou se minul o pár týdnů," říká Hradilek. Petr Arton zemřel 6. října 2021, za tři měsíce by mu bylo sto let.
Kvůli zdravotním potížím letos po pěti dekádách skončil s koncertováním a už si ani nezahraje na kytaru. Zároveň ale koncem září vydal vřele přijatou desku Noční obraz, na které dokazuje, že charisma hospodského bonvivána pořád neztratil. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Vladimír Mišík vypráví, jak během pandemie popíjel plzeňské cappuccino, jak v 60. letech sháněl vinyly a jak odmítl spolupráci s StB.
Dvě třetiny Čechů nechtějí volit politické strany, za které kandidují bývalí členové komunistické Státní bezpečnosti či předlistopadové komunistické strany. Nejvíce je odmítají volit příznivci koalic Pirátů se STAN a Spolu. Vyplynulo to z průzkumu agentury NMS Market Research a organizace Post Bellum. Za hlavní problémy označili účastníci průzkumu lhaní, propagandu, korupci a střet zájmů.
Lubor Šušlík prožil dlouhý a dobrodružný život. Nacisté ho odsoudili k trestu smrti, vyvázl díky obrovskému štěstí. Bojoval o rozhlas, v roce 1949 se zapojil do protikomunistického puče. Hrozilo mu 25 let za velezradu, vyvázl díky skautské nezdolnosti. Po revoluci jezdil až do 87 let po světě jako průvodce. "Můj anděl strážný má křídla ošoupaná na brka," říkal. Zemřel 21. září v 93 letech.
Písničkář Jaroslav Hutka se nemusí omlouvat bývalému předsedovi Jazzové sekce Karlu Srpovi za tvrzení, že Srp na Hutku donášel komunistické Státní bezpečnosti. Pravomocně to potvrdil pražský městský soud, který zamítl Srpovo odvolání. Hutka své výroky uvedl v roce 2017 poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.
Čeští historici a badatelé protestují proti renovaci sousoší od prominentního sochaře Jana Hány, které mělo za dob komunismu symbolizovat šťastnou socialistickou budoucnost. Stálo před bývalým Palácem kultury v Praze (dnes Kongresové centrum) a po pádu režimu bylo odstraněno. Ředitelka centra nyní usiluje o navrácení plastiky na původní místo. Zdejší komunitě patriotů totiž podle ní socha schází.
Isabella Vošmiková v polovině 80. let opouštěla komunistické Československo s jedním kufrem, do kterého si sbalila několik triček a dva páry džínů. Maminka jí říkala, že to bude jen výlet za strýčkem do Kanady. Nakonec se do Prahy už nikdy natrvalo nevrátila a místo toho uspěla jako fotografka hollywoodských hvězd. Před objektivem jí pózovali Kiefer Sutherland, Scarlett Johanssonová i Colin Firth.
Po premiéře loňské komedie Bourák ho zastihlo období, kdy nenatáčel další film ani nekoncertoval. Žádné koronavirové skepsi však nepropadl. Pustil se totiž do psaní písniček, a tak teď s kapelou Mig 21 vydává desku Džus noci. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Jiří Macháček vypráví také o tom, jak kvůli strachu z vojny vystudoval práva nebo co všechno si v 90. letech mohl dovolit v televizi a rozhlase.
Se spisovatelkou Petrou Hůlovou o dvou významech slova komunismus, Dubčekovi nabízejícím cigaretu a dětských mobilech ve schránce na dopisy.
Uprostřed sluncem zalitého léta odstartovala před 70 lety série nejtemnějších komunistických monstrprocesů. V rozhovorech s Milošem Doležalem na ně vzpomínají lidé, kteří jimi prošli. Jako oběti i jako aktéři.
"Když mi bylo třicet, vůbec by mě nenapadlo točit dobový film. Představa, že se píše rok 2000 a já dělám na tématu z 50. let, byla nemožná i realizačně. Nevěděl jsem tehdy, kde bych sehnal tolik peněz. Paradoxní na tom nakonec je, že moje poslední čtyři projekty jsou dobové," říká režisér David Ondříček, jehož film Zátopek od čtvrtka promítají kina.
