Jiřímu Arvédu Smíchovskému se přezdívalo malostranský ďábel. Za první republiky vyvolával při magických rituálech démona, později propadl nacistické ideologii, a aby po válce unikl popravě, začal spolupracovat s komunisty. O jeho temném osudu nyní vypráví film Arvéd. Režisér Vojtěch Mašek v rozhovoru popisuje, jak se mu proslulého okultistu a udavače podařilo polidštit, aniž by jeho činy omlouval.
V novele Brány mrazu spisovatele a rabína Karola Sidona se kamarád po válce ptá: „Co bylo v srpnu dvaačtyřicet? Bylo něco?“ A hrdina odvětí: „Ne, nic zvláštního.“ Kdepak nic zvláštního: začátek byl. Karol Sidon se narodil. Toto úterý na den přesně před 80 lety.
Stál jsem na ulici, byla svoboda a já mohl udělat tohle a támhleto, anebo klidně něco jinýho, napsal Jáchym Topol. Jeho nejslavnější román Sestra pojmenovává podstatu 90. let minulého století.
Bývalý komunistický československý premiér Lubomír Štrougal není schopen chápat obsah a smysl úkonů ve svém trestním řízení. K takovému názoru došli znalci, kteří zkoumali Štrougalův zdravotní stav. Naopak ohledně někdejšího ministra vnitra Vratislava Vajnara soudí, že smysl úkonů trestního řízení schopen chápat je.
Jan Paroulek, poněkud pozapomenutý hrdina druhé světové války, se narodil přesně před 100 lety. Český rodák z Osečku u Poděbrad se při bojích v západní Evropě vypracoval z pěšáka až na velitele tankové čety. Jeho úspěšnou kariéru však utnul nástup komunismu a pobyt v Jáchymovských uranových dolech.
Na podzim může zdražování, válka na Ukrajině nebo případný návrat epidemie koronaviru radikalizovat část společnosti, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz odborník na politický extremismus Jan Charvát. Tvrdí, že je v Česku až 20 procent lidí, kteří nejsou spokojení s tím, kam se země po roce 1989 vydala. Místo abychom jim naslouchali, je však odsuzujeme a označujeme za komunisty, říká Charvát.
V letech 1999 až 2004 vedl Richard Dearlove britskou rozvědku MI6. Čtyřicet let předtím jako agent "zaměstnaný" na ambasádě řídil v Československu dvojitého agenta Miloslava Kroču, na což se přišlo jenom náhodou až po Kročově smrti, když jeho žena přinesla k němu do práce dokumenty, které po něm zbyly. Dearlove si nyní přijel do Česka pro složku, kterou na něj komunistická tajná policie vedla.
Filmem nazvaným Slovo se na festival v Karlových Varech, který začíná tento pátek, vrací sedmatřicetiletá scenáristka a režisérka Beata Parkanová. Její celovečerní debut nazvaný Chvilky zde měl premiéru před čtyřmi lety v sekci Na východ od Západu. Novinka už se dostala do hlavní soutěže. Manželský pár procházející těžkou zkouškou hrají Martin Finger s Gabrielou Mikulkovou.
"Pragmatické" kompromisy Pekingu směrem k mezinárodnímu společenství představují obvykle jen dočasné taktické ústupky, které přestanou platit v okamžiku, kdy se čínské vedení cítí dost silné, aby je napříště ignorovalo.
Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata bojovali proti komunistické totalitě a za svobodu a demokracii v Československu. Přelomový verdikt vydali historikové a právníci z odboru pro válečné veterány ministerstva obrany, kteří zkoumali protikomunistický odpor poválečné české skupiny.
Ve východoněmeckých lesích po nich pátraly tisíce policistů a vojáků, přesto se bratrům Mašínům povedlo z komunistického Československa utéct do Západního Berlína. Režisér Tomáš Mašín se teď proslulou odyseu svých vzdálených příbuzných chystá po dlouhých odkladech zfilmovat. V rozhovoru vysvětluje, proč snímek Bratři nevznikl dřív i proč odmítá debatu hrdinové versus vrazi.
Masaryk dal střílet do dělníků, Beneš nechal sestřelit Štefánika, Dubčekova nehoda byla plánovaná a auto řídil kaskadér, Havel přivedl ke krachu slovenské zbrojovky… Moderní dějiny jsou plné mýtů, které mají s historickou realitou pramálo společného. Zdá se však, že právě proto přitahují tolik lidí. Dezinformace zkrátka nejsou žádnou vymožeností moderní doby.
Sokol patřil od svého vzniku před více než 150 lety k hybatelům českého společenského života, vrcholem jeho činnosti byly slety. První se konal 18. června 1882 na pražském Střeleckém ostrově. Dva pozdější se změnily v politickou manifestaci. Slet v roce 1938 vyjádřil odhodlání Čechoslováků bránit se hrozícímu nacistickému nebezpečí, o deset let později byl protestem proti komunistickému puči.
Po pádu Polska v roce 1939 nacisti plánovali zřídit v bažinách okolo Lublinu „židovskou rezervaci“. Později do odsunu zařadili také Židy z okolí Ostravy. Na mapě deportací se tak objevilo další místo, návrší u Niska nad Sanem ve východní části okupovaného Polska. Osobně je vybral vedoucí židovského referátu Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Adolf Eichmann. Historici zmapovali osudy těchto lidí.
Před 51 lety se nad Československem odehrálo nevídané drama, které se stalo předlohou pro ikonický díl Mimikry normalizačního seriálu, který vznikal k 30. výročí vzniku SNB. Skupina mladých lidí unesla letadlo, aby se dostala přes uzavřené hranice na Západ. Zabila přitom pilota. Státní bezpečnost rozjela vyšetřovací akci s krycím názvem Hašiš. Falšovala dopisy, aby mezi mládeží vyvolala sváry.
Najdeme zde masivní chátrající hotely, zářící prezidentský palác nebo třeba dodnes funkční experimentální kulatý věžák ve tvaru heřmánku. Sovětský brutalismus v Kišiněvě vyrůstá zpoza všudypřítomných stromů. Pojďte se projít centrem moldavského hlavního města, které platí za jednu z nejzelenějších metropolí Evropy.
Televizní minisérie Iveta, kterou lze vidět na portálu Voyo, zblízka pohlíží na emotivní prožívání hvězdy české pop-music Ivety Bartošové v úplných začátcích. Zdá se dokonce, že citová vzedmutí jsou jádrem vyprávění, jež si snad přálo mít rysy bezproblémového mainstreamového písničkového hitu.
Když před deseti lety Kateřina Tučková vydala rozsáhlý román Žítkovské bohyně, prodala ho přes 100 tisíc výtisků a nastartovala novou vlnu čtenářsky úspěšných, soudobých českých próz takzvaného středního proudu. Nyní podle velmi podobného mustru vytvořila ještě rozsáhlejší knihu Bílá Voda.
O smrti syna básnířky Barbary Sadowské vypráví téměř tříhodinový polský film Nezanechat stopy. Od začátku je to extrémně intenzivní podívaná. Polský režisér Jan Pawel Matuszynski se s ní dostal do nabité hlavní soutěže benátského festivalu.
Jedenačtyřicetiletý britský herec Ben Whishaw, známý jako Q ze tří posledních bondovek, ztvární ruského buřiče a literáta Eduarda Limonova. Příběh radikálního spisovatele a člena zakázané Národně bolševické strany, který zemřel předloni sedmasedmdesátiletý, zfilmuje ruský režisér a disident Kirill Serebrennikov.
