V minulých dekádách zdevastovaly rozsáhlé území Krušných hor průmyslové emise. Obnova lesů ještě neskončila, do roku 2030 se mají vynaložit přes čtyři miliardy korun. Tento týden plán na revitalizaci severočeského pohoří schválila vláda. Tisíce hektarů lesa, kde nyní dožívají náhradní dřeviny, je potřeba nově osázet stromy. Tomu ale brání zejména přemnožená zvěř.
Rok 2016 bude podle Světové meteorologické organizace (WMO) velmi pravděpodobně nejteplejším od doby, co existují záznamy. Předběžné údaje shromážděné za prvních devět měsíců letošního roku ukazují, že průměrná globální teplota je letos 1,2 stupně nad úrovní před průmyslovou revolucí. Teploty zůstanou podle agentury OSN vysoké i v závěru letošního roku, a rok 2016 tak překoná rok loňský, který byl také rekordní. Vliv na zvyšování teplot má nebezpečný klimatický jev zvaný El Niňo, nejvýznamnějším faktorem jsou ale stále emise skleníkových plynů. Do 18.11. probíhá v Maroku klimatická konference OSN, jejímž cílem je zpřesnit pravidla a najít způsoby naplňování pařížské klimatické dohody.
Francouzskému výrobci automobilů Renault hrozí trestní vyšetřování kvůli nesrovnalostem kolem emisí oxidů dusíku u některých naftových modelů.
Software, který umožňuje manipulovat s emisemi oxidu uhličitého, našly kalifornské úřady v některých vozech Audi, uvedl německý časopis Bild am Sonntag. Tyto vozy se údajně prodávaly také v Evropě. V Německu byl do vyšetřování kauzy Dieselgate nově zahrnut také předseda dozorčí rady Volkswagenu Hans Dieter Pötsch.
V pátek oficiálně vstoupila v platnost nová globální dohoda o klimatu, která byla uzavřena na loňské konferenci v Paříži. Podle textu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Signatáři dohody se zavázali, že proto dále výrazně omezí ve svých zemích emise, především oxidu uhličitého. Pařížský dokument nahrazuje dosavadní Kjótský protokol z roku 1997. Byl podepsán loni v prosinci zástupci téměř 200 zemí. K letošnímu 5. říjnu se podařilo dosáhnout cíle, aby dohodu ratifikovalo 55 zemí, které se celkově podílejí na více než 55 procentech emisí skleníkových plynů světa. Dalším krokem je nyní realizace závazků.
Brusel zvyšuje tlak na Volkswagen kvůli emisní aféře. Eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová vyzývá automobilku, aby věnovala zvláštní pozornost lidem, kteří chtějí svůj automobil prodat a zřejmě nebudou schopni nalézt kupce, dokud nebude vůz opraven. Dopis je podle listu Financial Times známkou nespokojenosti Evropské komise s tím, že Volkswagen bere větší ohled na zákazníky ve Spojených státech než v Evropě.
Evropský parlament v úterý schválil loňskou klimatickou dohodu, která byla pod záštitou OSN přijata v Paříži. Znamená to, že začne platit globálně. Bylo stanoveno, že v platnost má vyjít 30 dní po ratifikaci 55 zeměmi, které jsou dohromady zodpovědné nejméně za 55 procent globálních emisí. Tento práh byl nyní překonán. Pro dohodu se v parlamentu vyslovilo 610 europoslanců, 38 proti. Jde o historické hlasování, uvedl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Před europoslanci v této souvislosti vystoupil se svým projevem i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který ocenil vůdčí roli EU v boji proti klimatickým změnám. Dohodu dosud ratifikovalo 62 států, které představují 52 procent emisí.
Jednou ze zhruba sedmi tisíc škodovek, které již podstoupily úpravu softwaru řídicí jednotky motoru, je vínově lakovaná octavia combi II. generace. Její majitel po ujetí prvních desítek kilometrů v městském provozu žádný rozdíl oproti dřívějšímu chování vozu nepoznal.
Automobilka Volkswagen uvede do podzimu příštího roku všechny své v EU prodané vozy do souladu s unijními pravidly o emisích. V prohlášení pro média to po středeční schůzce zástupce firmy Franciska Javiera Garcii Sanze s evropskou komisařkou pro ochranu spotřebitelů Věrou Jourovou uvedl mluvčí komise Christian Wigand. Ještě do konce letošního roku by měla automobilka informovat dotčené zákazníky v každé zemi Evropské unie o tom, jak konkrétně to hodlá udělat. Jourová bude prý pečlivě sledovat, zda firma svůj závazek skutečně plní, a hodlá proto dál spolupracovat se spotřebitelskými organizacemi, úřady v jednotlivých členských zemích i se společností samotnou.
Soud v Braunschweigu obdržel na Volkswagen celkem asi 1400 žalob. Skandál kolem emisního podvodu vedl k prudkému poklesu ceny akcií Volkswagenu, což přineslo investorům značné ztráty. Investoři nyní tvrdí, že je vedení Volkswagenu o podvodech kolem měření emisí včas neinformovalo. Volkswagen ale taková obvinění odmítá.
Tradiční červené, žluté a zelené plakety, které musí mít povinně na předních sklech svých aut vylepeni ti, kteří chtějí zajíždět do center desítek německých měst, by měly brzy doplnit ještě jejich modré varianty. Právo na jejich získání ovšem budou mít jen majitelé ekologických vozů, tedy například plynových, hybridních, vodíkových či klasických elektromobilů.
Inženýr James Liang se jako první přiznal k podílu na skandálu kolem falšování testů emisí naftových vozů německého koncernu Volkswagen. Dohodl se, že bude spolupracovat s ministerstvem spravedlnosti USA při vyšetřování této aféry. Dvaašedesátiletý Liang, který pracuje ve Volkswagenu již od roku 1983, se přiznal ke konspiraci s cílem podvést americké regulátory a zákazníky. Hrozí mu až pět let vězení.
Volkswagen usiluje o zvýšení svého vlivu v oblasti nákladních automobilů. V současnosti již vlastní většinový podíl ve společnostech MAN a SCANIA. Podíl v americké firmě získá díky dodávkám motorů.
Podle eurokomisařky Věry Jourové automobilka Volkswagen porušila v souvislosti se skandálem s emisemi ve většině zemí EU zákony na ochranu spotřebitele. Její úřad, který je za tuto oblast zodpovědný, nyní vyhodnocuje informace ze všech unijních států. Jourová německému listu Die Welt řekla, že považuje za nutné, aby EU proti automobilce koordinovaně zakročila.
Čína je největším producentem oxidu uhličitého na světě. Druhé místo patří Spojeným státům, které pařížskou dohodu o klimatu ještě nestvrdily
S údaji o emisích naftových aut nemanipulovala pouze německá automobilka Volkswagen, ale i další výrobci. Německá vláda přitom byla na tyto manipulace upozorněna už v roce 2010. Podle listu Süddeutsche Zeitung to tvrdí odborníci, které o stanovisko ke skandálu kolem emisí požádal německý parlament.
Rozhovory mezi Volkswagenem a ministerstvem spravedlnosti mohly vyústit v dohodu, v níž by automobilka přiznala vinu za manipulace s emisemi, podvolila se nezávislému dohledu a zaplatila dosud neurčenou pokutu.
Koncern Volkswagen zaplatí za urovnání emisního skandálu v USA 15,3 miliardy dolarů. Předběžný souhlas k tomu udělil americký soudce konečné rozhodnutí vynese v říjnu. Majitelé problémových vozů se budou moci rozhodnout, zda si nechají auto upravit, či zda jej odprodají zpět Volkswagenu. Měli by též obdržet finanční kompenzaci 5100 až 10 000 dolarů (zhruba 126 000 až 246 000 Kč). Volkswagen bude muset také převést 2,7 miliardy dolarů do fondu pro řešení nadměrných emisí a 2 miliardy fondu na podporu zelených technologií v automobilovém průmyslu.
Jihokorejské úřady zatkly manažera značky a nyní zkoumají, zda odebrat certifikace 32 typům značek Volkswagen, Audi a Bentley.
Regulovat různé typy vozidel se spalovacími motory začínají některá města a země rovněž v Evropě. Nejradikálnější jsou zatím v Paříži, kde již začal platit zákaz vjezdu pro automobily vyrobené před rokem 1997 a motocykly s datem výroby před rokem 1999. Praha chystá zatím zákaz vjezdu pro velké kamiony.
