Mléčná dráha je podle britských vědců z Univerzity v Durhamu na kolizní dráze se sousední galaxií zvanou Velký Magellanův oblak. Podle nejhoršího scénáře by tato srážka mohla vymrštit sluneční soustavu z naší galaxie do vesmíru.
Jejich energie se vyrovná energii z 500 milionů Sluncí a jejich životnost je velmi krátká - vydrží jen několik milisekund. Vědci toho ale zatím o takzvaných rychlých rádiových záblescích (fast radio bursts, FRB), které přicházejí z vesmíru, moc nevědí. Záhadným jevem se odborníci zabývají už několik let a teď jejich pozornost upoutal znovu.
Svět ji zná jako "matku Hubbleova teleskopu". V NASA se stala první ženou na vedoucí pozici a rozjela zde v roce 1959 celý astronomický program. Nancy Romanová zemřela 26. prosince 2018 v 93 letech. Pracovala i po devadesátce, snažila se hlavně motivovat dívky, ať mají odvahu do studia astronomie.
I letošní rok bude bohatý na astronomické události. Hned v lednu budeme svědky úplného zatmění Měsíce a v listopadu přejde Merkur před slunečním kotoučem, což znovu uvidíme až v roce 2032. Podívejte se na přehled, co všechno bude v roce 2019 na obloze k vidění.
Vánoční atmosféru umocní podívaná, která nás čeká na obloze – v neděli 16. prosince velmi blízko Země proletí kometa Wirtanen a z nebe se budou snášet stovky meteorů z roje Gemini. Půjde o desátý nejbližší zdokumentovaný průlet komety kolem Země za celou historii lidstva.
Americká sonda InSight, která je vůbec prvním strojem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, v pondělí 26. listopadu úspěšně přistála na rudé planetě. Popularizátor kosmonautiky a redaktor webu Kosmonautix Dušan Majer v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, v čem bude mise sondy na rudé planetě jedinečná.
Český tým přivezl z XXIII. Mezinárodní astronomické olympiády na Srí Lance jednu stříbrnou a tři bronzové medaile.
Svět má další meteorit s rodokmenem, o kterém vědci vědí, odkud ze sluneční soustavy k Zemi přiletěl. Zařadil se tak ke zhruba třiceti dalším a neoficiálně se zatím jmenuje Renchen. Meteority z tohoto pádu se našly na území Německa díky českým vědcům z Astronomického ústavu. Ti vypočítali, kam spadne, díky analýze záznamů, které pořídily přístroje v české a německé části Evropské bolidové sítě.
Srpnový meteorický roj Perseidy bude letos nejčetnější v noci z neděle na pondělí 13. srpna. Podmínky podobné těm letošním jsou poměrně vzácné, v době maxima roje totiž bude Měsíc v novu, a jeho svit tudíž nebude rušit podívanou. Projděte si manuál, jenž vám poradí, jak Perseidy letos co nejlépe pozorovat.
Již v pátek se na téměř dvě hodiny zbarví měsíc v úplňku do cihlově oranžové barvy. Lidé na východní části Země tak budou moci pozorovat jeho nejdelší úplné, takzvané středové, zatmění v tomto století. Vzácný úkaz, který bude znovu pozorovatelný až v roce 2123, doplní na noční obloze ještě viditelný Mars. Ten bude zářit nejjasněji za posledních patnáct let, koncem července se bude nacházet také nejblíže Zemi. Úplné zatmění Měsíce bude možné v Česku pozorovat mezi 21:30 a 23:13. Kam se za ním vypravit, radí i fotoambasador Evropské jižní observatoře Petr Horálek.
Shluk balvanů s číslem 26897 po ní pojmenovala jeho objevitelka Lenka Kotková z Ondřejova. Nese již název "Červená".
Jediná lžička repliky měsíčního prachu dokáže zabít až 90 procent plicních a mozkových buněk, které mu byly vystavené, ukázal nový výzkum.
Hvězdy umírají dlouze a velmi efektně. Slunce však bylo až do nynějška považováno za trpaslíka, který nebude při svém zániku schopen vytvořit viditelnou mlhovinu.
Na sobotu 31. března připadá takzvaný modrý úplněk, což je relativně vzácný astronomický jev. Jde o druhý úplněk v jediném kalendářním měsíci - a taková věc se obvykle odehraje jen jednou za několik let. Letos už se ovšem zopakuje podruhé, což je opravdu výjimečné. Britský krajinářský fotograf David Noton radí, jak měsíc v úplňku dobře vyfotit.
Stephen Hawking byl považován za nástupce Isaaca Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a o černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně-vědecká publikace Stručná historie času. "Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky," uvedly v prohlášení Hawkingovy děti. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.
Když mu bylo 21 let, lékaři u něj zjistili neléčitelnou nemoc nervových buněk a dávali mu dva roky života. Britský astrofyzik Stephen Hawking se dožil 76 let a stal se nejznámějším vědcem současnosti, autorem bestsellerů i popkulturní celebritou. O jeho přínosu hovořil deník Aktuálně.cz s Lukášem Grygarem.Syn astrofyzika Jiřího Grygara přeložil knihy, jež Hawking vytvořil s dcerou Lucy.
Český astronom Martin Mašek pomohl určit polohu elektromobilu Tesla, který v únoru do vesmíru vynesla raketa Falcon Heavy. Jeho snímek ocenila také Česká astronomická společnost.
V USA toho byly plné noviny i s přesným jízdním řádem "velkého, modrého a rudého úplňku" pro jednotlivá města. Podívanou kromě Severní Ameriky viděli lidé také na Havaji, Středním východě, v Asii či východní části Ruska. Podle českého astrofotografa Martina Gembece si Češi na podobnou měsíční show budou muset počkat na konec července.
Hned několik zajímavých úkazů nabídne zájemcům v roce 2018 noční obloha. Podívejte se na přehled poskytnutý mluvčím Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavlem Suchanem.
Sonda by měla zamířit k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri rychlostí, která by se měla přiblížit desetině rychlosti světla. Ke svému cíli by měla doputovat v roce 2113, tedy po 44 letech od startu. Ten má být součástí oslav stého výročí prvního letu člověka na Měsíc.
