Z území Česka a Slovenska možná lidé ze soboty na neděli spatří polární záři. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Řekl to astronom Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě s odkazem na informace amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.
Tým astronomů, jehož součástí byli i čeští vědci vedení Miroslavem Brožem z Univerzity Karlovy, získal dosud nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Při pozorování využili dalekohled ESO/VLT, který jim umožnil určit tvar. Připomíná velkou kost. Dále zpřesnili hmotnost a popsali i původ planetky i jejích dvou měsíců.
Každý rok na přelomu července a srpna vylétají ze souhvězdí Persea padající hvězdy. Meteorický roj, který právě kvůli tomu dostal název Perseidy, bude letos možné pozorovat lépe než v předchozích letech. V noci na pátek 13. srpna nastane maximum Perseid. Letos jsou pro pozorování skvělé podmínky, neboť ho neruší Měsíc. Meteory by měly být viditelné, i když nebude úplně jasno.
O víkendu nastane na obloze působivé setkání planet a Měsíce v úplňku. Koncem července bude nejhezčí pohled na Mléčnou dráhu a lidé mohou také vyhlížet meteory z roje Perseidy, řekl astronom Petr Horálek. Úplněk nastane 24. července.
Ve středu nastane superúplněk, pohledově největší v letošním roce. Jde o jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže. Úkaz se letos objeví podruhé. Současný superúplněk má přezdívku květinový - podle rozkvetlé flóry.
V noci z neděle na pondělí nastane maximum meteorického roje Geminidy. Pozorování meteorů tentokrát nebude rušit Měsíc, který je v novu. Lidé by mohli spatřit až desítky meteorů za hodinu. Nejlepší podmínky pro pozorování jsou mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. Geminidy budou aktivní do 17. prosince.
V pondělí večer se na obloze vyskytl jev, který dal vzniknout symbolu slavné Betlémské hvězdy - konjunkce Jupiteru a Saturnu. Pozorovatelné tak, jako tomu bylo dnes, měl být jev naposledy před téměř osmi sty lety, v Česku ale na většině území pozorování zkazila zatažená obloha. Podle astronomů se tak jedná o úkaz staletí.
V pondělí 2. listopadu zemřel bývalý ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy, popularizátor astronomie a kosmonautiky Marcel Grün. Bylo mu 73 let. O jeho úmrtí informovali zástupci hvězdárny. Grün patřil k nejznámějším popularizátorům vědy v Česku.
Ve 101 letech zemřel doyen světové astronomie. A také jediný Čech, který se kdy stal nejvyšší hvězdářskou autoritou planety Země.
Každoroční meteorický roj Perseidy vrcholí, maxima dosáhne ve středu v 15:00 středoevropského letního času. Noc ze středy na čtvrtek bude podle Astronomického ústavu Akademie věd ČR pro jejich vyhlížení nejlepší, meteory však budou četné už v úterý i ze čtvrtka na pátek. Některé hvězdárny ve středu pořádají společná pozorování. Perseidy budou aktivní až do 24. srpna.
Dechberoucí snímky komety Neowise se od minulého týdne objevují na profilech amatérských i profesionálních fotografů. Právě tento týden jsou podmínky v našich zeměpisných šířkách pro její sledování ideální. Potvrzuje to i časosběrné video pořízené na hoře Buschberg, na které upozornila agentura Reuters.
Pohled na oblohu, jak ho známe, skončí. Bude tam více satelitů než hvězd. Jsme na prahu komercionalizace kosmického prostoru, míní astronom Pavel Suchan. Projekt Starlink vizionáře Elona Muska, který má pomoci pokrýt internetem celou planetu, má řadu kritiků. Technologicky je to úžasná věc, ale pro profesionální astronomii je to velký problém. Na mezinárodní úrovni to nikdo nekoordinuje, dodává.
Evropští astronomové objevili na jižní obloze černou díru dosud nejbližší Zemi. Je vzdálená "jen" zhruba 1000 světelných let a doprovázejí ji dvě hvězdy. Ty jsou z jižní polokoule Země viditelné i pouhým okem, uvedli objevitelé v čele s Thomasem Riviniusem z Evropské jižní observatoře.
Vědci zaznamenali dosud největší pozorovanou supernovu, tedy hvězdnou explozi; zanikla při ní obří hvězda až 100krát větší než naše Slunce. Odehrála se přibližně 4,6 miliardy světelných let daleko od Země v relativně malé galaxii a podle odborníků může být typem supernovy, který byl doposud popsán pouze teoreticky. Informovala o tom agentura Reuters.
Svět v noci z úterý na středu ohromil nejjasnější úplněk roku, nazývaný také jako superúplněk. Úkaz se na obloze objevil letos podruhé, další nastane v květnu, uvedl za Astronomický ústav Akademie věd Pavel Suchan. Astronomové jako superúplněk označují úplněk v době, kdy je Měsíc na své eliptické dráze k Zemi nejblíže. Podívejte se, jak úkaz zachytili fotografové po celém světě.
Rádiové vlny jsou pro astronomy velmi důležité. Závisí na nich průzkum hlubokého vesmíru, v němž nejsou jednotlivé objekty viditelné. Díky rádiovým vlnám tak například loni poprvé vznikl obrázek černé díry. Na druhé straně ale stojí soukromé firmy, které vysílají na oběžnou dráhu Země stovky satelitů. Vědci se bojí, že tím v budoucnu naruší zkoumání vesmíru.
Nejlepší pozorování Marsu za posledních padesát let, prstencové i úplné zatmění Slunce a na závěr roku událost století, o niž se postarají Jupiter a Saturn. I to nabídne rok 2020. Projděte si, jaké astronomické úkazy budou letos ještě k vidění.
Zůstat v noci na sobotu vzhůru se milovníkům nočního nebe vyplatí. Vyvrcholí každoročně aktivní meteorický roj Kvadrantidy. Při jeho pozorování navíc nebude rušit Měsíc.
Tisíce lidí v jižní Asii a částech Blízkého východu sledovaly neobvyklé prstencové zatmění Slunce.
Čeští astronomové sledováním z hvězdárny v Ondřejově nedaleko Prahy potvrdili objev unikátního systému horké hvězdy a hnědého trpaslíka, které zaznamenal satelit TESS americké vesmírné agentury NASA. Vesmírné těleso TOI-503b je podle ústavu prvním hnědým trpaslíkem potvrzeným ondřejovskou hvězdárnou. Hnědý trpaslík je objekt, považovaný za přechod mezi planetou a hvězdou.
