Takhle malý Měsíc už letos neuvidíte. V sobotu nastává mikroúplněk
Úplněk nastane jen 15 hodin po průchodu Měsíce nejvzdálenějším bodem jeho mírně protáhlé eliptické dráhy, půjde o nejmenší úplněk letošního roku.
Astronomie
Večer bude na obloze maximum Perseid. Noční podívané však nepřeje počasí ani Měsíc
Ti, kdo měli o uplynulém víkendu štěstí a nacházeli se v místě, kde nebyla zatažená obloha nebo příliš umělého světla, mohli v noci vidět populární meteorický roj Perseidy. Maximum těchto zářících meteorů nastává v noci z 12. na 13. srpna, tedy tuto noc z pondělí na úterý. Šance, že bude nad Českem tato podívaná k vidění, je však letos kvůli počasí minimální.
Částečné zatmění Měsíce, v noci byl vidět i "nebeský úsměv"
V celém Česku bylo v noci z úterý na středu pozorovatelné zatmění Měsíce. Ten vyšel po deváté hodině večerní, úkaz začal být vidět zhruba v deset hodin večer a bylo možné jej sledovat během následujících tří hodin.
Observatoř Jodrell Bank získala status světového dědictví, čekala na něj desetiletí
Na seznam kulturního světového dědictví UNESCO se dostala radioastronomická observatoř Jodrell Bank z anglického hrabství Cheshire. Místo, které je využíváno pro pozorování nebeských či pozemských jevů spadá pod Univerzitu v Manchesteru. Nachází se zde také významný Lovellův teleskop. Observatoř poprvé podala žádost, aby byla uvedena na britský nominační seznam už v roce 2010.
Černé díry zkoumají i čeští vědci. Svět s nimi počítá pro přelomový projekt
Vědci z Akademie věd ČR se budou podílet na zkonstruování dosud největšího přístroje, jaký byl kdy pro vědecký výzkum ve vesmíru navržen. Mají za úkol sestavit řídicí jednotku jednoho z přístrojů na evropské družici Athena, která by se do vesmíru měla podívat v roce 2031. Kolegové z astronomického ústavu se pak budou podílet na výzkumu černých děr, temné hmoty či vzniku galaxií a galaktických kup.
Start je jako sedět nad výbuchem, přistání jako tvrdý pád, říká astronaut Feustel
Jeden z nejzkušenějších astronautů současnosti Andrew Feustel nedávno navštívil Česko a během setkání s novináři, studenty i veřejností prozradil mnohé zajímavosti z kosmonautiky. Tady je přehled těch nejlepších.
Vědkyně Boumanová se stala tváří černé díry. Na internetu ale čelí urážkám od mužů
Někteří lidé na sociálních sítích neunesli skutečnost, že se tváří přelomového snímku černé díry stala vědkyně Katie Boumanová. Našli si proto muže z jejího týmu a tvrdili, že napsal 850 tisíc z celkových 900 tisíc řádků kódu, který měl ve skutečnosti 68 tisíc řádků. Andrew Chael tuto pochybnou slávu odmítl, postavil se za kolegyni. Svým obdivovatelům pak sdělil, že je aktivní člen LGBT komunity.
M87*, nebo Pówehi? Vědci řeší název černé díry, dostane zřejmě několik jmen
Vědcům se 10. dubna poprvé v historii podařilo pomocí radioteleskopů a algoritmů zobrazit černou díru. Teď vyvstává otázka, jak tomuto jedinečnému astronomickému objektu říkat. Označení M87*, tedy černá díra v galaxii M87, i Pówehi, tedy havajsky "nazdobený tmavý zdroj nekončícího stvoření", jsou pouze neoficiální názvy.
Přelomový snímek černé díry skrývá velký příběh. Klíčový algoritmus našla tato dívka
Mezinárodní tým astronomů ve středu zveřejnil vůbec první snímek černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope. Americká média tento úspěch připisují mladé vědkyni Katie Boumanové (29), která společně se svými kolegy vymyslela algoritmus, jak rádiové vlny zachycené teleskopy převést do viditelných obrázků.
Jako bychom se dívali na konec prostoru a času. Černé díry přestaly být sci-fi
Mezinárodní tým astronomů zveřejnil vůbec první snímek černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope. I pro samotné vědce z tohoto projektu bylo překvapením, jak velká černá díra byla. Nadšení jsou i z prvního pozorování soustavou radioteleskopů. Tato metoda prý zcela změní budoucnost vědy a lidstvo se dočká neočekávaných objevů. Zde jsou základní fakta.
Máme poprvé v historii snímek černé díry. Je to absolutní monstrum, žasnou vědci
Vědci z mezinárodního projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT) zveřejnili první výsledky unikátního pozorování černých děr. Ačkoli účastníci projektu předem nesdělili žádné podrobnosti, média i odborníci očekávali unikátní snímky okraje černé díry. Jejich předpoklady se naplnily ve středu krátce po 15. hodině.
Astronomové oznámí unikátní objev. Mají snímek černé díry, bude to mezník, věří vědci
Ve středu 10. dubna odpoledne má dojít k přelomové události v historii astronomie. Na odpoledne totiž oznámili mimořádnou tiskovou konferenci astronomové sdružení v projektu Event Horizon Telescope (EHT). Slibují zveřejnění zcela průlomového výsledku. To podle astrofyziků může s největší pravděpodobností znamenat jediné: vědcům z EHT se podařilo poprvé v historii zachytit jeden z nejtajemnějších objektů vesmíru - černou díru.
Zavřel se do vakuové komory a sledoval, jak teče bahno na Marsu. Může levitovat, říká
Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd zkoumá sopky na Marsu. Nedávno se na několik týdnů zavřel do vakuové komory, kde zkoumal, jak teče bahno. Potřeboval totiž prokázat, zda jsou na povrchu Marsu bahenní sopky. "Astrobiologové vnímají oblasti bahenního vulkanismu jako místo zajímavé pro vznik života. Takže pokud kdysi dávno na Marsu existoval život, bahenní sopky budou vhodným místem, kde ho hledat," říká Brož.
Jaro začalo "červím" superúplňkem. Letos byl takový poslední
Fotky obřího úplňku měsíce zaplavily sociální sítě. Výjimečný byl nejen svou velikostí, ale i tím, že se trefil do prvního jarního dne. Podívejte se, jak ho zvěčnili naši čtenáři i fotografové v různých koutech světa.
Lovec planet, jenž změnil pohled na vesmír. Teleskop Kepler odstartoval před 10 lety
Před startem amerického teleskopu Kepler 7. března 2009 znalo lidstvo pár stovek planet, díky Keplerovi jich nyní zná tisíce. Asi na třicítce z nich by mohl být život. Objevil také planety, které obíhají kolem dvou hvězd, nebo planetu, kde rok trvá 704 dní.
Vědci zachytili obří hvězdnou erupci, poodhalí lidstvu vznik planet i Slunce
Tým vědců zachytil koncem února pomocí havajského teleskopu hvězdnou erupci, která je desetmiliardkrát silnější než ta sluneční. Historický objev může výzkumníkům pomoct zodpovědět otázky o původu planet i Slunce. "Je to jeden ze způsobů, jak odpovědět na přetrvávající otázky lidstva o prostoru, času a vesmíru, který nás obklopuje," říká astronom Steve Mairs.
Dobrá zpráva pro lidstvo: K osudné srážce s Andromedou dojde později. Má to ale háček
Evropská vesmírná agentura (ESA) bedlivě sleduje pomocí své družice Gaia pohyby hvězd uvnitř galaxií. Její nové výsledky jsou překvapující. Mléčná dráha a Andromeda jsou stále předurčeny ke srážce a splynutí, potvrdili vědci, jenže načasování a míra destruktivity jsou jiné, než předpokládali.
Fotky: Krvavý superúplněk předvedl úžasnou podívanou. Další uvidíme až za šest let
Mezi Měsíc v úplňku a Slunce se dostala Země a zakryla ho svým stínem. Tento nádherný úkaz trval hodinu a dvě minuty a byl dobře pozorovatelný. Podívejte se, jak ho viděli lidé po celém světě včetně Česka.
Měsíc ráno na hodinu zrudnul, další zatmění nastane až v roce 2025
Stovky lidí v pondělí ráno v českých hvězdárnách sledovaly úplné zatmění Měsíce. Úkaz, při kterém se mezi Měsíc v úplňku a Slunce dostane Země a zakryje Měsíc svým stínem, trval hodinu a dvě minuty. Skončil v 06:43, byl dobře pozorovatelný. Z území České republiky bylo úplné zatmění Měsíce možné spatřit zhruba po půl roce, příští možnost budou lidé mít až v září 2025.
Úplné zatmění Měsíce: K ránu nastane pestrobarevný úplněk. Jak ho pozorovat a fotit?
V pondělí 21. ledna nastane úplné zatmění Měsíce, bude trvat hodinu a dvě minuty a bude poslední v tomto desetiletí. Další bude možné spatřit v září 2025. Co vlastně na obloze uvidíme? A uvidíme vůbec něco, když nastane úplné zatmění Měsíce? Připravili jsme tipy, kdy oblohu pozorovat a jak tento jedinečný úkaz fotit.