astronomie

Astronom: Ve zkoumání meteoritů jsme nejlepší na světě, pád úlomků u Českých Budějovic je výjimečný

V neděli 3. prosince se po osmnácté hodině na obloze nad jižními Čechami objevil velmi jasný bolid. Jeho úlomky, z nichž jeden vážil více než kilogram, dopadly u Českých Budějovic. Astronomové jejich polohu přibližně znají a teď žádají veřejnost, aby jim zbytky meteoritu pomohla najít. Výjimečnost jevu popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Zdůrazňuje, že čeští vědci v tomto oboru patří k naprosté špičce.

Vědci objevili v souhvězdí Holubice obří planetu, která by teoreticky neměla existovat

Vědci objevili u trpasličí hvězdy, vzdálené asi 600 světelných let od země, obří planetu, která by teoreticky neměla existovat. Existence tohoto "planetárního monstra" nesoucího označení NGTS-1b podle vědců odporuje teorii utváření planet, která říká, že planety této velikosti nemohou vznikat kolem tak malých hvězd. Vzhledem ke své velikosti a teplotě je planeta známá jako "horký Jupiter", což je třída planet velkých přinejmenším jako Jupiter z naší sluneční soustavy, ale s přibližně o 20 procent menší hmotností.

Fyzik Stephen Hawking s dcerou Lucy (BAFTA v Londýně)

Cambridge dal volně na web Hawkingovu doktorskou práci. Server spadl pro enormní zájem

Cambridgeská univerzita v pondělí dala na internet volně ke stažení doktorskou práci jednoho ze svých neznámějších absolventů - teoretického fyzika Stephena Hawkinga (74), který se proslavil mimo jiné knihou Stručná historie času. Zájem byl tak velký, že univerzitní web skoro na celý den spadl, informovala agentura AP.

Pod povrchem Měsíce je obří tunel. Astronauti by se do něj mohli schovávat před radiací i asteroidy

Pod povrchem Měsíce je 50 kilometrů dlouhá a 100 metrů široká jeskyně. Objevila ji Japonská vesmírná agentura (JAXA). Podle vědců pravděpodobně vznikla jako lávový tunel před 3,5 miliardy let. Jeskyně by mohla mít různá využití. Odborníci ale především poukazují na její schopnost sloužit jako úkryt pro astronauty - ochránila by je před radiací, extrémními teplotami i dopadem asteroidu.

Petr Horálek - nejlepší observatoř na světě v poušti Atacama

Gravitační vlny jsou novým okénkem do vesmíru, říká česká astronomka, jež byla u zlomového objevu

Soňa Ehlerová je odborná pracovnice Astronomického ústavu AV ČR v Praze. V Ondřejově, ale také třeba na Evropské jižní observatoři (ESO) se zabývá galaxiemi a mezihvězdným materiálem. Na ESO bádala i v půlce srpna, když zde kolegové učinili zlomový objev, kteří mnozí považují za novou éru astrofyziky - podařilo se jim pozorovat zdroj gravitačních vln, v tomto případě záblesk ze srážky dvou neutronových hvězd. "Mnohé jevy již byly dávno teoreticky předpovězeny, teď je mohli vědci konečně potvrdit. Kromě elektromagnetických vln tu teď máme i gravitační vlny, což ukazuje věci z úplně nové stránky," říká astronomka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Zlomový úspěch: astronomové zahlédli zdroj gravitačních vln, dlouho hledanou kilonovu

Arzenálu teleskopů ESO v Chile se podařilo detekovat první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování, která vejdou do historie, navíc naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd a jedná se o dlouho hledaný jev známý jako kilonova. Objev rovněž poskytuje dosud nejsilnější důkazy, že krátké záblesky záření gama způsobuje právě spojení dvou neutronových hvězd.

Podívejte se, jak nobelisté zachytili gravitační vlny. Pootevřeli tak dveře do vzdáleného vesmíru

Držitelé letošní Nobelovy ceny za fyziku, Američané Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne, jako první v historii zachytili gravitační vlny z vesmíru, jejichž existenci již o sto let dříve předpověděl Einstein. Co jsou gravitační vlny a jak vznikají? Jak je můžeme zachytit? Jak fungují obří detektory v USA? Co nám gravitační vlny prozrazují o vzdáleném vesmíru? A proč je jejich zachycení považováno za revoluci v astrofyzice? Nahlédněte do naší grafiky.

Hvězdárna Ondřejov, největší - dvoumetrový - dalekohled v Česku slaví 50 let

Foto: Největší dalekohled v Česku vznikl před 50 lety se štěstím. Teď zkoumá vzdálený vesmír

Největší český dalekohled slaví právě 23. srpna padesát let od svého uvedení do provozu. Dvoumetrový kolos patřil ve své době mezi deset největších dalekohledů na světě, dnes je sice až ve druhé stovce, přesto je stále pro astronomy nepostradatelný. Od svého vzniku prošel řadou modernizací a například letos na něm vědci spustili v Česku první program na pozorování planet, který jednou může přispět i k objevu života ve vesmíru. V galerii se můžete podívat, jak probíhala stavba dalekohledu a jak vypadá dnes. Včetně prostor, kam se běžný návštěvník nedostane.

V naší galaxii je 100 miliard obyvatelných planet, tvrdí vědci. Mimozemský život je pravděpodobný

S překvapivým zjištěním přišli astronomové z Aucklandské univerzity. Podle jejich zjištění je v Mléčné dráze až 100 miliard obyvatelných planet podobných Zemi. Přitom už odhad astrofyzikálního ústavu v Cambridge v Bostonu z letošního ledna, že takovýchto planet existuje jen v naší galaxii 17 miliard, byl pokládán téměř za senzaci. Odhaduje se, že ve vesmíru existuje přibližně 500 miliard galaxií.

Astrofotografie měsíce - Souhvězdí Draka

Český amatér vyfotil 100 milionů let staré světlo a galaxie z hlubin vesmíru

Souhvězdí Draka nenajde každý, přestože je obtočené okolo Velké a Malé medvědice. Je to tak trochu opomíjené místo oblohy. Mléčná dráha je daleko, špatně se tam míří dalekohledem a mnoho tam toho ke koukání není. A přesto – vítězný snímek České astrofotografie za měsíc červen ukazuje skupinu tří galaxií právě v souhvězdí Draka. Od Země jsou vzdálené přibližně 100 milionů světelných roků. Amatérskému fotografovi se podařilo zachytit i galaxie ze samotné hranice známého vesmíru.

Češi zjistili, že Zemi hrozí nebezpečný střet s vesmírným tělesem

Objevitel vesmírné hrozby Spurný: Čeljabinský meteorit mohl zabít tisíce lidí, je to vážné varování

Tým astronoma Pavla Spurného z Astronomického ústavu Akademie věd tento týden zveřejnil výsledky svého výzkumu nové větve meteorického roje taurid, kterou s kolegy pozorovali v říjnu a listopadu roku 2015. Vědci se obávají, že v několikaletých intervalech bude Zemi hrozit střet s tělesem, který by mohl způsobit masivní škody. Spurný doufá, že jejich průzkum budou brát astronomové po celém světě vážně. Čeljabinský meteor, který spadl v Rusku v roce 2013, podle Spurného mohl zabít tisíce lidí, pokud by explodoval blíž povrchu Země. "Je to významné varování pro lidstvo, co by se mohlo v budoucnu stát," tvrdí astronom.

Festival Academia film Olomouc ovládl snímek Jezero Vostok: Hory šílenství

Vítězným filmem letošního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia film Olomouc se stal ruský snímek Jezero Vostok: Hory šílenství o extrémním vědeckém výzkumu v pravěkém jezeře.

Světově proslulého astrofotografa Horálka okradli, teď začíná od nuly. Zbyl mu jen jeden fotofilm

Petr Horálek je světově proslulý astrofotograf, několikrát oceněný samotnou NASA. Pracuje pro Evropskou jižní observatoř. Na své zatím poslední velké misi, kdy v Argentině fotil prstencové zatmění Slunce, mu zloděj odcizil z auta většinu fototechniky a také 80 gigabajtů dat, která představují tvrdou práci za několik posledních let. Horálek nyní začíná znovu, pomáhá mu veřejná sbírka vyhlášená Evropskou jižní observatoří. "Hrozně moc těm lidem děkuju. Data a práci mi už ale nikdo nenahradí. Měl jsem tam také rozepsanou knihu, zálohoval jsem si ji na externí disk, jejž mi taky ukradli," říká pro Aktuálně.cz Petr Horálek.

Stephen Hawking si splní sen a poletí do vesmíru. Myslel jsem, že mě nikdo nevezme, říká fyzik

Nejznámější vědec současnosti Stephen Hawking oznámil, že se mu splní jeho dávný sen a poletí do vesmíru. Stane se tak na palubě Virgin Galactic, místo mu nabídl sám majitel, miliardář Richard Branson.

Amatérský astronom nafilmoval svým fotoaparátem průlet vesmírné stanice ISS kolem Měsíce

Amatérský astronom Thierry Legault nafilmoval a nafotil výjimečné záběry Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) při průletu nad středem Měsíce. Stanice se pohybovala rychlostí zhruba 28 tisíc km/h.

Prestižní observatoř označila za astronomický snímek týdne záběr českého fotografa

Český fotograf Petr Horálek pořídil na Evropské jižní observatoři v Chile natolik zajímavý snímek Mléčné dráhy a zodiakálního světla, že ho tato instituce vyhlásila za snímek týdne. Je to prestižní ocenění, observatoř totiž využívají astronomové v podstatě z celé Evropy.

Brdy jsou českým unikátem, obloha bez světelného smogu je tam nezvykle tmavá, tvrdí astronomové

Podle studie České astronomické společnosti je nová chráněná krajinná oblast Brdy velmi zajímavá kvůli tmavé obloze i nočním ekosystémům. V lokalitě totiž prakticky neexistuje umělé osvětlení. Podle astronomů jsou tak Brdy vhodné k pozorování noční oblohy. Navíc umělé světlo neomezuje ani živočichy, především pak ty noční.

Rok 2017 bude bohatý na astronomické úkazy. Zahájí ho tajemný meteorický roj

Rok 2017 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. Ten první, kvandrantidy, bude mít maximum již 3. ledna. Jedná se o roj, jenž vylétá z již neexistujícího souhvězdí a původ má v tělese obestřeném záhadami. Velmi příznivé podmínky s frekvencí až sto meteorů za hodinu budou mít dubnové Lyridy, říjnové Orionidy či prosincové Geminidy. Navíc se dočkáme návratu tří významných komet a dvou zatmění Měsíce.

Nový rok začne ve světovém čase o vteřinu později. Na hodinách se objeví 23:59:60

Lidé si budou muset do odpočtu k ohňostroji jednu vteřinu přidat. O vložení tzv. přestupné sekundy rozhodla Mezinárodní služba rotace Země kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. V Česku bude vzhledem k časovému GMT+1 vložena vteřina navíc až v noci ze 31. prosince 2016 na 1. ledna 2017 po 0:59:59 SEČ.

Obrazem: Superúplněk fotili lidé po celém světě. S letadly, s býkem i s Leninem

Lidé na celém světě měli od nedělního večera a po celé pondělí unikátní příležitost sledovat největší úplněk za téměř 70 let. Neobvykle velký a jasný Měsíc byl nejlépe viditelný, když nastala noc v Asii. Postupně se mohli kochat pohledem na přirozeného souputníka Země i obyvatelé dalších částí planety, včetně Ameriky, Evropy a Afriky. Někde, jako například v Londýně nebo ve Varšavě, ale radost z podívané kazily mraky.