Superúplňky či zatmění Měsíce vždy přitahují pozornost fotografů, ať už těch amatérských, či profesionálních. A my teď stojíme před zajímavou otázkou. Jde něco takového vyfotit mobilem? Michal Zigo, který patří k vynikajícím mobilním fotografům, říká, že ano.
Pondělní Měsíc v úplňku bude svojí velikostí a jasností rekordní od roku 1948. Pouhým okem to ale podle odborníků vidět nebude, lidem se zato může noc zdát jasnější.
Měsíc se na své dráze v pondělí dostane nejblíže k Zemi. Měsíc v úplňku dosáhne na obloze rekordního průměru a jasu – bude o 14 procent větší ve svém průměru a o 30 procent jasnější. Poslední takový měsíční superúplněk nastal 26. ledna 1948 a další takový nastane až 25. listopadu 2034.
V pátek večer nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá sklizňový, a bude doplněn neobvyklým úkazem. Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takže na zhruba čtyřicet minut budeme svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem. Astronomové již netrpělivě vyhlíží nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století, které bude v roce 2018.
Saturn patří k nejkrásnějším planetám naší soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové, roku 1612 objevil Galileo Galilei její prstence. Jenže do dnešních dnů se nepodařilo odhalit, jak tyto prstence vznikly ani jak jsou staré. Nyní jsou již vědci na stopě. "Teprve teď se dostáváme k těm podstatným informacím, v našem zkoumání jsme se již dostali téměř pod povrch jednotlivých tělísek," říká astronom Marcel Bělík, ředitel hvězdárny v Úpici.
Vědci od počátku mírnili očekávání, že by radioteleskop RATAN-600 zachytil důkaz o mimozemské civilizaci. Ruská Akademie věd nyní tvrdí, že se tak opravdu nestalo.
Signál zachycený v Rusku je mimořádnou událostí, připomínající podobnou záhadu z roku 1977. Astronomové ale tradičně mírní očekávání, že by mohlo jít o nějaký průlom. "Je dost velká pravděpodobnost, že může jít o nějakou vojenskou komunikaci mezi Zemí a satelity," tvrdí americký vědec Nick Suntzeff z univerzity College Station v Texasu nedaleko Houstonu.
Tma v noci již není samozřejmostí. A tato skutečnost přináší spoustu rizik nejen pro člověka, ale také pro živočichy a rostliny, o nemožnosti pozorovat hvězdnou oblohu ani nemluvě. Proti světelnému znečištění se rozhodli bojovat středoškolačky z Ondřejova. Jejich projekt Zachraňme tmu zvítězil v anketě o nejlepší dobrovolnický počin Gratias Tibi.
Blíží se svátek svatého Vavřince (10. srpna) a s ním i každoroční srpnový meteorický roj Perseid, "slz svatého Vavřince". Ideální podmínky však nastanou až na Zuzanu a na Kláru. Kromě meteorické podívané se půjde pokochat krásným seskupením dorůstajícího Měsíce s Marsem a Saturnem a jasnou hvězdou Antares. Při troše štěstí půjde zahlédnout i Mléčnou dráhu, Jupiter či hvězdokupy Plejády a Hyády.
Podívejte se na jedinečné snímky českého astronoma Petra Horálka z Evropské jižní observatoře, nacházející se v chilské poušti Atacama. Observatoř se skládá ze tří stanovišť, vzdálených od sebe až 600 kilometrů a nacházející se ve výšce 2000-5000 m.n.m. - La Silla, Paranal a Chajnantor.
Zatímco jindy bývá Mars od Země vzdálený i 400 milionů kilometrů, nyní se přibližuje na pouhých 75 milionů. V neděli 22. května se ocitne přesně naproti Slunci a bude celou noc pozorovatelný i pouhým okem, jak září klidným načervenalým světlem. O osm dní později se přiblíží Zemi nejvíce. Amatérským dalekohledem půjde spatřit "zasněžený" pól, profesionálním na hvězdárně i prachová bouře.
V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně třináctkrát za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.
Češi dokázali díky svým moderním kamerám v bolidové síti a výpočtům předpovědět pád meteoritu a přesně určili pádovou oblast jeho úlomků. "Žádný pozemský materiál tak starý není, protože prošel nějakým přetavením do nové horniny. Oproti tomu tento meteorit je nepřeměněný, je tak, jak to ve sluneční soustavě vypadalo před 4,5 miliardy let," pochvaluje si v rozhovoru pro Aktuálně.cz nález meteoritu Stubenberg dr. Pavel Spurný, vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR.
Čeští astronomové patří k absolutní světové špičce ve vypočítávání dráhy padajících meteorů. Díky jejich výpočtům pak lze určit, kde by se mohly nacházet úlomky těchto kosmických těles, zvaných meteority. Takto přesně, jako v případě bolidu, který v březnu proletěl nad Horním Rakouskem, to však ještě nikdo nevypočítal. Hledači pak už mohli jít najisto, v dubnu se jim podařilo nalézt meteorit s úctyhodnou hmotností 1320 gramů, starý je jako samotná sluneční soustava. Objev je unikátní i díky tomu, že se Čechům podařilo vypočítat, odkud z vesmíru toto těleso přiletělo.
David Bowie má vlastní souhvězdí. Belgičtí astronomové našli uskupení sedmi hvězd, které připomíná blesk známý z přebalu alba Aladdin Sane. Díky aplikaci Google Sky mohou fanoušci do souhvězdí přidat i název oblíbené Bowieho písně nebo osobní vzkaz. Neutuchající zájem o Bowieho potvrzují i prodejní statistiky, se svým novým albem Blackstar posmrtně dobyl americkou hitparádu.
Profesorka Rosanne di Stefano a kolektiv z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics seznámili letos v lednu veřejnost se studií, podle níž jsou kulové hvězdokupy ideálním místem pro inteligentní život. "Zdá se, že některé argumenty mluvící proti planetám a životu v kulových hvězdokupách budeme muset přehodnotit," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz astronom Richard Wünsch z Astronomického ústavu.
Jsou to paradoxy. Zatímco pozorování Perseid bývá hitem léta, možná ještě zajímavější meteorický roj Geminidy laickou veřejnost netáhne. Za hodinu pozorování lze přitom vidět dvojnásobný počet meteorů, mezi nimi i výrazně vyšší množství bolidů, tedy velmi jasných meteorů, a celá podívaná trvá dvakrát déle. "Může se zdát, že Geminidy jsou opomíjeným rojem, ale to platí pouze pro laickou veřejnost. Vědci se jejich sledování nejrůznější technikou věnují pravidelně celá desetiletí," říkají v rozhovoru pro Aktuálně.cz astronomové Jiří Srba a Sylvie Gorková z Hvězdárny Valašské Meziříčí.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je už patnáct let trvale obydlená. Posádky se pravidelně střídají po půl roce. Stanice funguje na základě americko-ruské spolupráce. "V extrémních podmínkách, jaké panují v kosmu, se totiž lidé musí domluvit bez jakýchkoli postranních úmyslů a bez přetvářky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz spisovatel, publicista a propagátor kosmonautiky Pavel Toufar.
Astronomové teprve před pár dny objevili blížící se planetku. Kosmické těleso, které je velké 400 metrů, se však k naší planetě přiblíží maximálně na 480 000 kilometrů. Podle expertů tudíž nemůže Zemi ohrozit. Vědci ji pojmenovali "velká dýně", protože má naši planetu minout v době svátku halloween.
Podívejte se, jak svět pozoroval úplné zatmění Měsíce.
