Socha maršála Koněva falšuje dějiny. Aby pravda neexistovala a lež vládla
Lež je nabízena jako pravda, pravda jako lež. Proto by měl být pomník vraždícího maršála aspoň 30 let po sametu odstraněn. Nic dobrého nepřináší.
21. srpen 1968
Semelovou odvolali ze čtyř školských rad. Nikdy tam neměla být, říká radní
Bývalá komunistická poslankyně a pražská zastupitelka Marta Semelová skončí ve školských radách čtyř škol, které zřizuje hlavní město. Rozhodli o tom radní. Důvodem jsou podle radního Víta Šimrala (piráti) dřívější výroky Semelové ohledně justiční vraždy Milady Horákové. Kromě toho radní jmenovali zástupce města v radách 45 škol.
Socha Koněva je opět politá barvou. Čistit už ji nebudeme, odvezte ji, říká radnice
Sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Praze 6 někdo polil rudou barvou a podstavec popsal nápisy. Na čin upozornilo několik lidí na sociálních sítích. Policie událost prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Radnice vzkázala, že bude znovu jednat o odstranění sochy a ta zůstane pomalovaná, dokud nezačne ruská strana jednat.
Výročí okupace obrazem. Pochod tisíců Pražanů připomněl události krvavého srpna 1968
Večer prošel pochod Milionu chvilek demokracie z Václavského náměstí na Hradčany. Připomněl oběti ze srpna 1968 a 1969 i současnou informační válku Ruska. Na dopoledním pietním aktu u Českého rozhlasu chyběl prezident i premiér, nebyl tu ani jediný ministr. S projevy vystoupili předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO), generální ředitel rozhlasu René Zavoral nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti). U Památníku komunismu na Újezdu lidé kladli svíčky. Na Václavském náměstí byla rudá klec se jmény zemřelých z roku 1968. Na Praze 1 odhalili památník obětem prvního výročí okupace, které zastřelili sami Češi.
Vzkaz srpna 1969: Češi zradili Čechy. Od té doby je tu ta zrada pořád s námi
Na srpen 1968 můžeme být svým způsobem hrdí: proti mocnému nepříteli Češi a Slováci nesklonili hlavy. Sice beze zbraní, zdánlivě bez šancí, ale vzdorovali. A víme, že okupanti museli přehodnotit původní plány, když pochopili, že nebude snadné zemi ovládnout. Je dobře, že si tehdejší léto tolik připomínáme. Pozornost si ovšem zaslouží i to, které přišlo o rok později. I v srpnu roku 1969 zůstali na ulicích ležet mrtví, tentokrát ale mluvili stejným jazykem jako jejich (stále nepotrestaní!) vrazi. Přemýšlejme tedy přesně po půl století o tomto smutném datu.
Čaputová si připomněla výročí srpna '68: Život ve svobodném státě je vzácný
Život ve svobodném a demokratickém státě není samozřejmostí, ale vzácnou hodnotou, která byla vykoupena nemalými oběťmi, uvedla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová k výročí zahájení vojenské okupace Československa v roce 1968. Vpád vojsk Varšavské smlouvy do někdejšího společného státu Čechů a Slováků odsoudil v prohlášení také předseda parlamentu Andrej Danko. Podle premiéra Petera Pellegriniho je zmíněné výročí připomínkou hrdinství i selhání.
Politici připomněli invazi v srpnu 1968, na pietu nedorazil nikdo z vlády ani Zeman
Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 patří k nejvýznamnějším a nejsmutnějším výročím našich novodobých dějin. Na pietní akci za oběti okupace před budovou Českého rozhlasu v Praze to řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). U příležitosti 51. výročí srpnových událostí roku 1968 vystoupili také například šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO), generální ředitel rozhlasu René Zavoral nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti). Kromě projevů se uskutečnil také pietní akt s kladením věnců, na závěr zazněla státní hymna.
Češi si připomínají výročí 21. srpna, po celé zemi se konají desítky akcí
Ve středu se po celém Česku konají desítky akcí, kterými si lidé připomínají okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Spolek Milion chvilek pro demokracii na večer přichystal pochod Prahou, při kterém chtějí vzpomenout na potlačení demonstrací před 50 lety a také poukázat na současné politické problémy. Čelní představitelé státu a pamětníci se zúčastnili pietního aktu u budovy Českého rozhlasu.
Srpen ’68 byl jednou z mála situací, kdy jsme se zachovali správně, vzpomíná Koudelka
S fotografem Josefem Koudelkou jsme se sešli u něj doma ve francouzském Ivry. Bylo vedro, tak udělal průvan, otevřel okna i dveře. Do bytu, který slouží také jako ateliér, se nesl křik dětí ze sousedství. „Nic tady nemám, co bych vám nabídnul. Jenom gaspacho. V tom vedru se taky nic jiného jíst nedá,“ omlouvá se krátce předtím, než vyrazí na cestu do Prahy.
Kostlánová: Nemluvíme o minulosti a necháváme sebou manipulovat, pořád to máme v sobě
Komunisté potlačili velké množství hodnot, jako je lidství, solidarita nebo pravdomluvnost. Bylo by skvělé, kdyby každý mohl říct, kdy se bál, kdy mlčel nebo kdy selhal. Ale v rodinách se o tom nemluví a projevuje se to ve výchově dalších generací, míní Věra Roubalová-Kostlánová, někdejší disidentka a jedna z posledních mluvčích Charty 77. Podepsat dokument, který se snaží o dodržování lidských práv, mi přišlo jako samozřejmost, represe pak ale byly velmi silné, režim si nepřál žádný vzdor, líčí žena, která se od 90. let věnuje psychoterapii.
Z nadšeného komunisty disidentem. Od smrti Františka Kriegla uplynulo 40 let
Komunistická strana i celá společnost se v létě 1969 začíná dělit na vyloučené a ohnuté. KSČ nově vede Gustáv Husák, zatímco Alexander Dubček a další reformátoři postupně a potupně odcházejí.
21. srpen jako významný den v kalendáři? To je málo
Ať je připomínka srpnové okupace významným dnem, souhlasí vláda. Dobrý počin, ale co dál?
Komunista, který odmítl okupaci. František Kriegel na snímcích z mládí i konce života
Před 45 lety zemřel bývalý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa František Kriegel. Muž, který byl v srpnu 1968 unesen spolu s dalšími vedoucími československými politiky do Moskvy. Jako jediný ale odmítl podepsat takzvané Moskevské protokoly, které uznávaly srpnovou okupaci jako bratrskou pomoc.
Krylův slavný Bratříček slaví padesátku, normalizační režim album ničil pilou
Roku 1990 zvítězilo v soutěži hudebního časopisu Rock & Pop o "československou desku desek". Památné album písničkáře Karla Kryla Bratříčku zavírej vrátka, vydané na značce Panton přesně 24. března 1969, patří i po 50 letech k nejlepší sbírce protestsongů, které se v moderní české hudbě zrodily.
Odkaz Jana Palacha: Vždycky je možné udělat něco
Dnes jsme v komfortní situaci, kdy můžeme dělat spoustu věcí (minimálně svobodně informovat a pamatovat si to do voleb). Jan Palach byl v situaci, kdy nemohl dělat absolutně nic.
Fotograf roku 2018? Není důvod váhat, je to zcela jednoznačně Josef Koudelka
Před rokem jsme v rubrice Foto na Aktuálně.cz poprvé vyhlásili fotografa roku. Stal se jím Vojta Hurych, jehož snímky naše čtenáře naprosto uchvátily. Letos byla volba zcela jasná. Fotografem roku je zcela jednoznačně legenda české fotografie - Josef Koudelka. A to nejen díky úžasným výstavám, které letos předvedly jeho práci, ale i v souvislosti s tím, že jsme si připomněli jeho skvělé fotky dokumentující události roku 1968.
Muž s hodinkami. V srpnu 1968 fotil s Koudelkou prázdný Václavák, teď se opět setkali
Poprvé se potkali 21. srpna 1968, když do Československa vtrhly tanky vojsk Varšavské smlouvy. Vzájemně si vyfotili své ruce s hodinkami a pak se přes 20 let neviděli. Josef Koudelka cestoval po svobodném světě, zatímco Milan Jílek zůstával za ostnatým drátem. S rukou ze svého slavného snímku si fotograf Koudelka znovu potřásl, až když padla železná opona, která oba muže od sebe dělila.
Unikátní setkání: Fotograf Koudelka s lidmi, které v srpnu 1968 zachytil v Praze
Jeho ikonické fotografie ze srpna 1968 obletěly svět. Slavný český fotograf Josef Koudelka na nich zachytil tváře Čechoslováků, kteří v pražských ulicích protestovali proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. S většinou hrdinů svých fotek se Koudelka už znovu neviděl.
Ruský soud dal třem zadrženým na Rudém náměstí vysoké pokuty. Za připomínku roku 1968
Tři ruští aktivisté, kteří se letos 25. srpna účastnili tiché připomínky disidentské demonstrace proti okupaci ČSSR v roce 1968 na moskevském Rudém náměstí, dostali u soudu pokutu v souhrnné výši 55 tisíc rublů (cca 19 tisíc českých korun).
Češi sbírají peníze pro zadržené na Rudém náměstí. Velmi silné gesto, děkují Rusové
Nezisková organizace Post bellum rozběhla v pondělí veřejnou sbírku pro tři ruské aktivisty, které letos 25. srpna zadržela ruská policie na Rudém náměstí v Moskvě. Spolu s ostatními desítkami lidí si tam připomínali 50. výročí demonstrace osmi sovětských disidentů, kteří v centru ruské metropole v srpnu 1968 protestovali proti tehdejší okupaci Československa.