Co věděly státy NATO o sovětské invazi do Československa 21. srpna 1968 a jak o ní přemýšlely? Češi pátrali v archivu aliance a analyzovali utajované materiály o osudném dni, od kterého ve středu uplyne přesně 56 let. Jejich zkoumání přineslo zajímavé detaily. Například že prvních dvanáct hodin po vpádu vojsk Varšavské smlouvy čerpali pracovníci vedení NATO v Bruselu informace jenom z tisku.
Letos i loni nabývá výročí ruské okupace Československa jiného významu. Dějiny neskončily, Putin je masakruje. Za svobodu se vždycky draze platí, nikdy není levná.
Výročí 55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa připomene festival NeverMore 68 v areálu pražského Výstaviště. Jedním z hlavních témat letošního ročníku jsou dezinformace. Festival na 21. srpna nabídne koncerty, debaty, výstavy a projekce, především ale povede diskusi na téma svobody a pravdy.
Přísný primář přichází na kontrolu oddělení. Mačká zvonek u lůžka pacienta. Lékařka s drobným zpožděním přibíhá z místnosti, odkud se nese hlahol. Nadřízený jí kvůli této nekázni přikáže rovnou si sbalit věci, nakonec se mu jí ale jako v hollywoodském filmu zželí. Akorát že scéna pochází z nového českého historického snímku, který se Amerikou inspiruje jen v tom nejhorším.
Zkusme si představit, že by k Měsíci letěla česká posádka, že bychom na něco takového snad měli. Kdo by letěl? Žena? Těžko. Pilot Rom? Nepředstavitelné. Astronaut Vietnamec? Ne. Jsme jinde a víme to.
Zemřel muž, který vtiskl charakter pozdnímu československému komunismu. Jihočeský rodák Lubomír Štrougal se už před rokem 1968 sblížil se zastáncem tvrdé linie Gustávem Husákem. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se přiklonil k jeho prosovětskému postoji a v letech 1970 až 1988 byl premiérem. Dlouholetý člen komunistických vlád byl po pádu režimu souzen za zneužití pravomocí.
2. ledna 2023 zemřel v Paříži Viktor Fajnberg. Jeden z "osmi statečných", kteří 25. srpna 1968 vyšli na moskevské Rudé náměstí protestovat proti okupaci Československa.
V pražském kině Lucerna tento čtvrtek vyprávěla svůj životní příběh Marta Kubišová, která před pěti lety ukončila pěveckou kariéru. Zaplněný sál sledoval její besedu s moderátorkou doplňovanou projekcemi s hosty: herečkou Ivou Janžurovou, popularizátorem společenské etikety Ladislavem Špačkem, kardiologem Petrem Neužilem či modelkou Taťánou Kuchařovou.
V neděli si Češi připomněli výročí srpna 1968. O okupaci, kterou Sověti vydávali za "bratrskou pomoc", koluje mnoho zvěstí. Fámy v poslední době šíří hlavně odpůrci pomoci Ukrajině, kterou už půl roku sužuje ruská invaze. Někteří upozorňují na to, že se na obsazení Ukrajinci podíleli, jiní tvrdí, že byli jejími strůjci. Podle historika Prokopa Tomka jde však o marnou snahu očistit jméno Moskvy.
Všechny zdravotní testy Miloše Zemana jsou uspokojivé. A to by nám tak nějak mělo stačit. Březen 2023 se blíží.
„V neděli navštívilo náš fiktivní e-shop se zbraněmi pro Ukrajinu skoro deset tisíc lidí, to se nestalo za několik posledních měsíců. Byl to hezký virál,” hodnotí spontánní výzvu poslat na výročí srpnové okupace symbolických 1968 korun na účet ukrajinské ambasády Martin Ondráček, spoluautor sbírky Dárek pro Putina. Za víkend se tak na nákup zbraní a vybavení pro vojáky vybralo přes 20 milionů.
Ukrajinská ambasáda v Česku za minulý víkend vybrala od dárců 24,2 milionu korun. Češi peníze posílali hlavně po částkách 1968 nebo 68 korun při příležitosti výročí okupace Československa sovětskými vojsky. V neděli od ní uplynulo 54 let. Peníze poslalo 14 tisíc lidí a budou použity na podporu ukrajinské armády.
Zhruba 3000 diváků v neděli večer na pražském Výstavišti navštívilo benefiční koncert nazvaný NeverMore 68. Konal se u příležitosti 54. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a poukázal na paralelu s nynějším ruským vpádem na Ukrajinu. Vystoupili ukrajinská skupina Brunettes Shoot Blondes a zpěvačka Birdsy, z Čechů pak Lenka Dusilová, Jaroslav Hutka nebo kapela Nylon Jail.
Události po 21. srpnu 1968 zachycuje čerstvě dokončený český film Muž, který stál v cestě. Vypráví o Františku Kriegelovi, jednom z představitelů pražského jara. Jako jediný se vzepřel vedení Sovětského svazu a nepodepsal takzvaný moskevský protokol, dodatečně ospravedlňující okupaci země vojsky Varšavské smlouvy.
V novele Brány mrazu spisovatele a rabína Karola Sidona se kamarád po válce ptá: „Co bylo v srpnu dvaačtyřicet? Bylo něco?“ A hrdina odvětí: „Ne, nic zvláštního.“ Kdepak nic zvláštního: začátek byl. Karol Sidon se narodil. Toto úterý na den přesně před 80 lety.
Filmem nazvaným Slovo se na festival v Karlových Varech, který začíná tento pátek, vrací sedmatřicetiletá scenáristka a režisérka Beata Parkanová. Její celovečerní debut nazvaný Chvilky zde měl premiéru před čtyřmi lety v sekci Na východ od Západu. Novinka už se dostala do hlavní soutěže. Manželský pár procházející těžkou zkouškou hrají Martin Finger s Gabrielou Mikulkovou.
Ruský vpád na Ukrajinu je pouze prvním krokem, který potřebuje vedení Ruska, aby si otevřelo cestu k dalším státům. V zemi se odehrává bitva o budoucnost Evropy. Ve středečním videoprojevu ke sněmovně a k Senátu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj musí obdržet další zbraně, aby mohla vyhrát. Vyzval také, aby jí byl udělen status kandidátské země EU.
Československo 1968 a Ukrajina 2022. Obě invaze dělí od sebe přes půl století, přesto mají leccos shodného. Rusové operace dlouho a v tajnosti připravovali, soustřeďovali vojska s výmluvami, že jde jen o cvičení. A pak bez vyhlášení války zaútočili. "Ukrajinci však mají na rozdíl od Čechoslováků šanci se ubránit," říká v rozhovoru Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
Měli bychom si také mnohem více uvědomovat, jak pekelnou sílu představují dezinformace a fake news, že jsou to zbraně, jež nevraždí tělo, ale likvidují svobodnou mysl.
