Před několika dny poprosil fotograf Antonín Chloupek redakci Aktuálně.cz, zda by mu nepomohla najít zraněnou dívku, kterou zachytil na jednom ze snímků z roku 1968. A zázraky se dějí. "Tehdy mě před budovou rozhlasu zasáhla do nohy tříštivá střela," říká paní Hedvika Pavelková - dívka z fotografie, které tehdy bylo dvacet let.
Česká společnost si své historické prohry připomíná buď s přepjatým kýčovitým patosem, což je komické, nebo s cynismem, což je tragické.
Během připomínky 50. výročí největšího sovětského protestu proti okupaci Československa v srpnu 1968 zatkla ruská policie na moskevském Rudém náměstí tři lidi. Jednoho z posledních žijících účastníků demonstrace Pavla Litvinova ale nechala odejít.
Byl jsem zvědavý na pražské jaro, tušil jsem, že se něco semele, říká americký právník Paul Goldsmith. Uprostřed srpnových událostí roku 1968 se ocitl jako devatenáctiletý mladík, který cestoval po světě. Pracoval jsem v kibucu v Izraeli a o pražském jaru a Dubčekovi jsem si četl v novinách, vzpomíná. Fotografie, které pořídil v ulicích, prodal ve Frankfurtu agentuře AP, druhý den pak svoje záběry viděl na titulních stranách světových deníků. Teď si je mohou zájemci prohlédnout na Jungmannově náměstí.
Vtrhnutí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa bylo aktem invaze a následné okupace a bylo v rozporu s mezinárodním právem, konstatuje usnesení, které ve středu přijala sněmovna na popud předsedy klubu poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška. Má to podle něj mimo jiné bránit překrucování historie. Pro usnesení hlasovalo 145 ze 156 přítomných poslanců napříč stranami, a to včetně tří poslanců KSČM.
Nejznámější fotografie ze srpna 1968 se vztahují především ke dni, kdy do republiky vtrhla okupační vojska. Milanu Vlčkovi se podařilo nafotografovat hlavní město "týden poté" na sérii unikátních barevných diapozitivů. Fotograf poskytl několik svých snímků Aktuálně.cz. "Originály jsou už v Národním muzeu," říká. Z jeho záběrů už nevyzařuje energie davu patrná na snímcích z 21. srpna. Už je cítit spíše deziluze a deprese.
Koncert byl součástí pietních akcí k 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
"Co pro vás znamená 50. výročí okupace Československa? A je vůbec důležité si ho připomínat?" Na to jsme se ptali náhodných lidí různých generací v Praze. V galerii si prohlédněte jejich odpovědi.
Moderátorka někdejší Čs. televize se vymezila proti prezidentovi i premiérovi. "Ať se seberou a jedou do Kremlu. A ať už tam zůstanou," prohlásila.
Nejsilnější vzpomínka je hukot letadel a tanků, od rána na to myslím, říká pamětnice srpna 1968.
U sochy maršála Koněva v Praze bylo zase po čase rušno. Po padesáti letech od okupace přibyla na soše sovětského důstojníka vysvětlující tabulka s textem, že Koněv má kromě zásluh na osvobození Prahy vinu i na okupaci Československa, to když před invazí osobně zaštítil získávání zpravodajských informací pro Sověty. Kromě toho má maršál Rudé armády značnou vinu i na brutálním potlačení maďarského povstání v roce 1956 a stavbě Berlínské zdi, připomíná ode dneška tabule. Proti tomu protestovali komunisté v čele s Martou Semelovou. Ti tvrdí, že jde o přepisování dějin, proti nim se naopak sešel tábor, z něhož někteří žádali úplné stržení sochy.
Vysocí ústavní činitelé vystoupili s projevy u budovy Českého rozhlasu. Projev premiéra Babiše a šéfa sněmovny Vondráčka demonstranti přehlušili.
Jiřina Šiklová byla v srpnu 1986 s rodinou na dovolené v Jugoslávii. Tři týdny váhavého cestování s malým fiatem trvalo, než se s manželem a dětmi rozhodli, že se přece jen vrátí. Antonín Panenka přišel na fotbalový trénink, ale na stadionu Bohemians 1905 zůstal překvapený téměř sám. Všechny tréninky byly na dobu neurčitou zrušeny. Sledujte, jak na 21. srpen 1968 vzpomínají známé osobnosti.
Kdo vyhrál volby s tezí, že tradiční politici blábolí, nepůsobí jako rétor liberální demokracie úplně věrohodně. Na výročí srpna 1968 teprv ne.
Projevy premiéra Babiše a předsedy sněmovny Vondráčka přehlušil skandující dav. Nechceme Bureše, křičeli lidé před Rozhlasem.
Pět režisérů ze zemí, které v srpnu 1968 obsadily Československo, natočilo pět krátkých filmů o invazi z pohledu okupantů. Podívejte se na exkluzivní ukázky dokumentu, který bude mít premiéru 21. srpna v pražském kině Kasárna Karlín a jehož jednotlivé díly postupně uvede Česká televize.
Jedině mlčící prezident Zeman se vůči okupaci v roce 1968 a listopadu 1989 chová slušně. Mluvit by bylo pokrytecké. Zřejmě má ještě zbytky svědomí.
Před Československým rozhlasem byly naprosto děsivé scény, zakrvácení lidé, plno mrtvých, sanity se tam motaly a odvážely zraněné. Reakce mladých byla enormní, ti vedli odpor proti okupantům, říká Jiří Jindra, chemik a historik, který byl svědkem boje proti vojskům Varšavské smlouvy před budovou Československého rozhlasu a na Václavském náměstí. Dodává, že příchod Rusů byl pro něj obrovským zklamáním, do té doby prý byli naši bratři. Na jedné ze svých fotografií z 21. srpna 1968 ho zachytil fotograf Josef Koudelka. Jindra byl jedním z pamětníků, který byl nalezen podle fotografie ve speciálním projektu Aktuálně.cz
Mezi řečníky byli například bývalý sovětský disident Mustafa Džemilev nebo hudebník Michael Kocáb, který byl na začátku 90. let předsedou parlamentní komise pro dohled nad odchodem sovětských vojsk.
V rozhovoru pro ukrajinské vysílání Rádia Svobody to řekl ukrajinský historik Oleh Bažan.
